"ежду жизнь и смертью есть библиотека. В неё попадает 35-летняя Нора, учительница музыки из Бедфорда, когда однажды ночью вся её жизнь летит под откос. Полки здесь тянутся бесконечно. Каждая книга даёт шанс прожить свою собственную, но совсем другую жизнь. Принимать другие решения и, главное, не сожалеть о том, что когда-то не случилось. Оказывается, поступи Нора иначе в тот или иной момент жизни, она могла бы стать рок-звездой, олимпийской чемпионкой, учёным-гляциологом, женой и матерью, побывать в Австралии. Но стала бы она счастливее?" --
Полночная библиотека, Matt Haig
I love this book. If you are like me and if you question your decisions all the time and wondering about alternative paths you might take if another chance is given, that will be a fantastic book for you. Matt Haig is a brilliant writer.
Velmi zajímavý a neobvyklý příběh, který mě donutil se zamyslet nad životem a po přečtení mi zůstal v mysli ještě dlouho.
Kniha se velice dobře čte a je k takovému životnímu zamyšlení. Neni to žádná premotivovana knížka pro lepší život, ale donutí člověka se nad věcmi příjemně zamyslet.
Self-help motivační kniha, vůbec mi nesedla a měl jsem si asi předem přečíst recenze. A i tak, hloubka žádná, velice prosté a jednoduché myšlenky. Někde na 60% mě to přestalo bavit natolik, že zbytek knihy jsem proletěl očima, abych se ujistil v tom, že vím, kam to směřuje.
Tato kniha se čte naprosto sama. Četla jsem ji už před delší dobou a stále mnou rezonuje. A myslím, že vždycky bude.
tuto knihu předcházelo tolik reklamy, že jsem na ni byla hrozně zvědavá, ovšem čtení té knihy mě nijak nezaujalo, není to můj šálek kávy.
Přeceňovaná.
Výborná, dějově meditativní kniha, co vás prve vrhne trochu do temnoty, ale pak z ní pomalu a pozvolna vyvede. Jde na dřeň, zkoumá naši motivaci a vůli k životu, když se nedaří nic. Hlavní hrdinka Nora mi byla blízká i vzdálená zároveň, velmi dobře jsem však jejím pohnutkům rozuměla. Moc doporučuji.
Poměrně obtížné téma, které ale bylo zpracované citlivě, čtivě a s pochopením. Některé pasáže se trochu táhly a hlavní hrdinka byla časem už maličko otravná. Na druhou stranu to bylo vlastně realistické, protože životní situace se taky táhnou a lidi neumí ovlivnit míru svých psychických problémů. Možná nečtěte v létě na dovolené, uronila jsem při čtení pár slz.
Půlnoční knihovna je kniha, která by mě normálně (tolik) nebavila, ALE když jsem ji začala číst, byla jsem mentálně velice blízko svému dnu. Každý den byl náročnější než ten předchozí a Matt Haig mi prostřednictvím Půlnoční knihovny ukázal, že na to nejsem sama, že žádná změna v minulosti by automaticky neznamenala větší štěstí.
