Pokrok k přijetí eura ze strany Bulharska, Rumunska a Chorvatska

Více o knize

Další integrace eurozóny má potenciál posílit fenomén tzv. vícerychlostní Evropy mezi zeměmi platícími společnou měnou a těmi, jež stojí mimo ni. Z trojice sledovaných balkánských zemí EU vykazuje Rumunsko nejmenší kompatibilitu s referenčními hodnotami stanovenými maastrichtskými kritérii. Chorvatsko se v případě nastavení svého směnného kurzu vymyká ostatním zemím. Chorvatská kuna je zavěšena na euro a národní banka uplatňuje přísně řízený režim plovoucího kurzu. Projekt hospodářské a měnové unie s eurem podporuje v současnosti pouze 35% obyvatel Bulharska (jaro 2018). V Chorvatsku společné měně vyjadřuje podporu 46 % obyvatel a v Rumunsku jde o 61 % (jaro 2018). Ač se dnes jeví Bulharsko jako země s největšími vyhlídkami na členství, nemusí být nutně prvním z členských států, o který se dnešní základna eurozóny rozšíří. Stále více se totiž ukazuje, že určujícím předmětem debat o členství v eurozóně není otázka „kdy, nýbrž za jakých podmínek.