Více o knize
Karla Kryla jsem měl příležitost fotit až po Plyšáku, poté, co se začal vracet do své domoviny, do Československa. Portrét uvnitř této knížky vznikl na dvoře domu v Michalské ulici na Starém Městě, při autorizaci dialogu, který jsme vedli na podzim roku 1993 cestou z jeho bavorského bydliště ve Waldkirchenu do (už pouze) české metropole, v hlučící škodovce řízené jeho synovcem. Rozhovor pak vyšel v začínajícím Magazínu MF Dnes pod titulkem Nakopnutá holeň československého světoobčana K. K. O necelé čtyři měsíce později už Karel Kryl nebyl... Při každém hovoru (a stejně tak při každém koncertu) mě ten velký malý muž poutal vyhraněnými názory a jejich precizním formulováním, naléhavou dikcí a pečlivou výslovností. Jeho řeč byla sošná, stejně jako jeho písničky. Oslnění češtinou, oslava češtiny. Při fotografování mě na Karlu Krylovi (vlastně stejně jako na ostatních lidech) nejvíc přitahovaly jeho oči. Tu laskavé, tu planoucí. Tu zasněné, tu zaťaté. Nikdy lhostejné ani vlažné. Žádný pohled stranou nebo skrz. Jen zpříma, třebas i vyzývavě: A jak to vidíš ty?! Jeho pohled na svět mi už třicet let schází. Jako máločí.
Nákup knihy
Očividné okamžiky, Jan Plachetka
- Jazyk
- Rok vydání
- 2024
- Vazba
- (měkká),
- Stav knihy
- Velmi dobrá
- Cena
- 199 Kč
Nikdo zatím neohodnotil.
- Titul
- Očividné okamžiky
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Jan Plachetka
- Vydavatel
- Hoge
- Rok vydání
- 2024
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8090300499
- ISBN13
- 9788090300491
- Série
- Štítky
- Anotace
- Karla Kryla jsem měl příležitost fotit až po Plyšáku, poté, co se začal vracet do své domoviny, do Československa. Portrét uvnitř této knížky vznikl na dvoře domu v Michalské ulici na Starém Městě, při autorizaci dialogu, který jsme vedli na podzim roku 1993 cestou z jeho bavorského bydliště ve Waldkirchenu do (už pouze) české metropole, v hlučící škodovce řízené jeho synovcem. Rozhovor pak vyšel v začínajícím Magazínu MF Dnes pod titulkem Nakopnutá holeň československého světoobčana K. K. O necelé čtyři měsíce později už Karel Kryl nebyl... Při každém hovoru (a stejně tak při každém koncertu) mě ten velký malý muž poutal vyhraněnými názory a jejich precizním formulováním, naléhavou dikcí a pečlivou výslovností. Jeho řeč byla sošná, stejně jako jeho písničky. Oslnění češtinou, oslava češtiny. Při fotografování mě na Karlu Krylovi (vlastně stejně jako na ostatních lidech) nejvíc přitahovaly jeho oči. Tu laskavé, tu planoucí. Tu zasněné, tu zaťaté. Nikdy lhostejné ani vlažné. Žádný pohled stranou nebo skrz. Jen zpříma, třebas i vyzývavě: A jak to vidíš ty?! Jeho pohled na svět mi už třicet let schází. Jako máločí.