Romain Rolland romanopisec byl zároveň vášnivě oddán hudbě a tak jeho činnost beletristická a musikologická probíhají od začátku do konce jeho tvorby se stejnou intensitou. „Život Beethovenův“ nebyl psán s úmyslem podat vědecké dílo o hudebním geniovi, jejž Rolland tolik ctil. Dílo vzniklo r. 1902 jako výraz díků za uzdravení duše, která se vymanila z tvůrčí krise právě působením Beethovenovy hudby, vyslechnuté na festivalu v Mohuči a setkáním s Beethovenovými stopami v Bonnu a Koblenzi. Rolland se ve své studii přidržuje formy hudebního rozboru, prožívá s vnímavostí hudebníka a básníka drama tvoření za určitých životních i citových stavů a ukazuje nám Beethovena jako osobnost po celý život zápasící o velké umění.
