Tato série se noří do historie a osvětluje životy a vlivy českých kněžen a královen. Často opomíjené v tradičních historických vyprávěních, tyto ženy zde vystupují z pozadí a odhalují svou klíčovou roli v osudech českého státu. Knihy zkoumají, jak se jejich skutečný vliv a činy liší od dobových tradic a mýtů, a nabízejí nový pohled na tyto fascinující osobnosti.
Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království. Tato kniha je pokusem nastavit manželkám českých panovníků jakési zrcadlo a poukázat i na určité rozdíly mezi tím, co se o nich odjakživa tradovalo, a historickou skutečností.
Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království. Tato kniha je pokusem nastavit manželkám českých panovníků jakési zrcadlo a poukázat i na určité rozdíly mezi tím, co se o nich odjakživa tradovalo, a historickou skutečností.
Třetí pokračování úspěšné série autora Vladimíra Lišky Ženy českých panovníků, která čtenářům přiblíží životní příběhy čtrnácti manželek českých panovníků. České kněžny a královny zůstávají často ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti. Autor vyobrazuje jejich životy především v souvislosti s osudy a činy jejich mužů a čtenáři tak předkládá ucelený a výstižný obraz doby. Připomeňte si například českou princeznu Anežku Přemyslovnu, která byla na tehdejší dobu velice vzdělanou ženou, nebo Annu Tyrolskou, která byla vedena k přísnému dodržování katolické víry a sama sebe později trestala, kdykoliv cítila, že se proti víře nějak provinila. Zaujmou určitě také osudy Marie Terezie Neapolské, která se po boku svého chotě Františka I. stala císařovnou Svaté říše římské, nebo Žofie Bavorské, která byl dlouhou dobu jednou z nejuznávanějších a nejvlivnějších osobností vídeňského dvora.