František Kautman Knihy

Konečně je početná literatura o tomto autorovi obohacena původní studií českého autora z Kafkovy Prahy.

Rozsáhlá práce Františka Kautmana provede čtenáře téměř stoletou historií českého národa a analyzuje vliv společenských a politických změn na jeho identitu. V úvodu autor popisuje geopolitickou, kulturní a společenskou situaci před vznikem samostatného Československa. Následují kapitoly o vzniku republiky v roce 1918, roli Masaryka, Beneše a dalších významných osobností, které ovlivnily občanský život. Text se věnuje také období Druhé republiky, protektorátu, roku 1948, kdy se k moci dostali komunisté, a problematickým padesátým letům, až po uvolněná šedesátá léta. Kautman se zabývá normalizací, šedými lety sedmdesátých a osmdesátých, vznikem občanských iniciativ a klíčovým rokem 1989. Kniha však není pouze historickou studií. Kautman čerpá z analýz a konfrontací myšlenek významných myslitelů a spisovatelů, jejichž názory se vztahují k tématu národní identity. Tyto názory, od moderní demokracie po selský konzervatismus, jsou zasazeny do širšího kulturního kontextu a nabádají k hledání odpovědí na otázky současného lidstva. Studie tak přesahuje oblasti filosofie, historie a literatury a zahrnuje etiku, estetiku, ekologii a ekonomiku. František Kautman (1927) je literární historik a bývalý šéfredaktor, jehož vědecká práce se soustředila na bohemistiku a komparatistiku. Po normalizaci nemohl oficiálně publikovat, ale jako signatář Charty 77 byl aktivní v disentu.

Jedna z mála původních českých prací o Kafkovi nahlíží velkého spisovatele z hlediska literatury, filozofie a psychoanalýzy.

Co mají tyhle osobnosti společného? Proč si autor vybral ke zkoumání právě je? Vydáno k výstavě Kde domov můj?

Výběr z textů Jana Vladislava, čtyři texty o něm a různé bibliografie.

Autor v tomto svazku zkoumá, co se děje s moderním člověkem, kam směřuje a jak se mění hodnoty jednotlivce i společnosti. Zaměřuje se na proměny v Československu a Evropě na přelomu 80. a 90. let, přičemž upozorňuje na vzrůstající důraz na materiální potřeby a individualizaci, které převládají nad duchovním prožitkem a sociální sounáležitostí. Bezohlednost a vlastní prospěch se stávají běžnými konvencemi, jež popírají tradice vycházející z křesťanských zásad lidskosti. Postmoderní společnost se transformuje na byrokraticky technokratickou, kde inteligentní technologie usnadňují život, ale zároveň ohrožují schopnost kritického myšlení. Tato omezená schopnost vede k apatii a neschopnosti analyzovat postoje politiků či strategie nadnárodních korporací. František Kautman, se svými vyhraněnými názory od moderní demokracie po selský konzervatismus, neustále vyzývá k hledání odpovědí na otázky současnosti a snaží se nalézat východiska. Text je součástí rozsáhlého souboru Bilance, který autor psal více než třicet let a který se svým záběrem a rozsahem vyznačuje jedinečností.

Osoba a dílo F. M. Dostojevského vzbuzuje stále mnoho otázek a nejasností. František Kautman dokázal vrátit Dostojevskému jeho nezkreslenou podobu. Podařilo se mu totiž vytvořit spisovatelův portrét lépe a poctivěji než jiným autorům. Kautmanova kniha není jen suchým esejem ani bezobsažnou fantazií. Je to vskutku brilantní výklad Dostojevského díla, jak se o rukopisu knihy vyjádřil Josef Kostohryz.... celý text

Kniha esejů z let 1978-1989, věnovaných nejrůznějším osobnostem, zachycuje neopakovatelnou atmosféru odporu proti totalitní moci. Doslov napsal František Kautman.