Miloš Calda Pořadí knih (chronologicky)

Životopis Winstona Churchilla, považovaného většinou Britů za nejvýznamnější osobnost novodobých dějin, se vyznačuje monumentálním rozsahem a hlubokým porozuměním dobovým společenským poměrům, včetně anglického intrikánství a Churchillových rodinných vztahů. Roberts se zaměřuje na klíčové politické a strategické aspekty obou světových válek, jichž se Churchill aktivně účastnil. Ačkoli o Churchillovi existuje mnoho knih, Robertsova publikace vychází z nedávno zpřístupněných pamětí sovětského velvyslance Ivana Majského a deníků krále Jiřího VI., což jí dodává na výjimečnosti. Dílo představuje definitivní životopis tohoto velikého státníka a jedné z klíčových postav vítězného triumvirátu v boji proti genocidnímu zločinci. Roberts se také podrobně věnuje Churchillovým osobním vlastnostem, jako je jeho dobrodružná povaha, literární talent (získal Nobelovu cenu za literaturu), psychologická intuice, vytrvalost a nezapomenutelné rétorické schopnosti. Tyto schopnosti hrály klíčovou roli během bitvy o Británii, kdy jeho projevy dodávaly odvahu nejen Britům, ale celému Západu. Pro zájemce o osobnost Winstona Churchilla a historii druhé světové války je tato kniha nezbytná. Britská média ji hodnotí jako jednu z nejlepších prací o Churchillovi, ne-li vůbec nejlepší.

Oleg Gordijevskij, syn příslušníků KGB, se stal v roce 1968 nejvyšším sovětským agentem v Londýně. Postupně dospěl k názoru, že komunismus je zločinný a nereformovatelný, a v roce 1973 začal spolupracovat s britskou MI6. Během téměř deseti let pomáhal odhalovat sovětské špiony a sabotoval zpravodajské akce zaměřené na vyrovnání jaderného náskoku USA. MI6 pečlivě chránila identitu svého nejcennějšího zdroje, a dokonce ani CIA se nikdy nedozvěděla jeho jméno. Paradoxně britská snaha o utajení přivedla CIA k nasazení týmu vedeného Aldrichem Amesem, který již dlouho pracoval pro Sověty. Ben Macintyre vytváří napínavou špionážní hru mezi Amerikou, Británií a Sovětským svazem, která vyvrcholí dramatickým útěkem Gordijevského z Moskvy v roce 1985. Čtenář se dostává do hluboce utajeného světa, kde chyby mohou mít fatální následky a rozhodnutí jednotlivce mohou změnit osudy národů. „Nejlepší špionážní příběh, jaký jsem kdy četl!“ – John Le Carré.

Když Donald Trump nečekaně vyhrál americké prezidentské volby, debutující autor J. D. Vance se stal bestsellerem díky své knize, která čtivě a výstižně líčí prostředí bílé americké chudiny, z níž vzešla velká část Trumpových voličů. Kniha nabízí detailní popis tohoto prostředí a osobní analýzu krize kultury chudých bělošských Američanů. Vance se zaměřuje na rozklad této skupiny, který probíhá už více než čtyřicet let, a kriticky zkoumá, jak prožívá sociální a regionální úpadek člověk, který se s tímto břemenem narodil. Rodina Vancových začala v poválečné Americe s nadějí. Prarodiče se přestěhovali z Kentucky do Ohia, aby unikli chudobě, a stali se součástí střední třídy. Jedno z jejich vnoučat nakonec absolvovalo Yale, což je měřítkem společenského vzestupu. Avšak autor ukazuje, že jeho prarodiče, teta, strýček a matka se s tímto životem jen obtížně vyrovnávali a nikdy se zcela nevymanili z minulosti poznamenané týráním, alkoholismem a chudobou. S upřímností Vance odhaluje, že démony své chaotické rodinné historie nese i on. Jeho vzpomínky jsou hluboce dojímavé, s dávkou humoru a živě vylíčenými postavami, a zároveň představují znepokojivou meditaci o ztrátě víry v americký sen ve velké části Spojených států.

V návaznosti na Foucaultův pojem „biopolitiky“ se Agamben snaží předvést, že svrchovaná politická moc je v západní myšlenkové tradici již od Aristotela chápána jako „moc nad životem“. S využitím analýz C. Schmitta a výsledků antropologického bádání Agamben definuje svatého člověka jako bytost, již lze zabít, ale nikoli obětovat. Tento paradox podle Agambena vymezuje postavení moderního jedince v systému, který ovládá kolektivní „holý život“ všech.

Stephen Inwood vypráví celou dlouhou a pestrou historii Londýna od římských dob až do sklonku 90. let 20. století. Pozoruhodně plastické je jeho líčení života ve středověkém a raně moderním Londýně. Autor sleduje jedinečný rozmach anglické metropole v moderní době, odhaluje historické vrstvy, které jsou v urbanistickém rozvržení Londýna i v mnoha jeho památkách dosud patrné. Inwoodova historická práce má široký záběr. Její autor se neomezuje jen na politické a ekonomické faktory, ale ve své živě napsané práci přibližuje i lidský rozměr dějin Londýna, jeho sociální a etnickou různorodost. Nezapomíná ani na minulé a současné problémy. Po Inwoodových Dějinách Londýna jistě sáhnou i zvídavější návštěvníci britské metropole, kteří by chtěli hlouběji pochopit její jedinečný charakter.

Práce Johna Laughlanda z roku 1997 odpovídá směru uvažování, který vůči projektům Evropské unie zastává euroskeptické křídlo britských konzervativců. Filozoficky autor vychází z britské tradice politické filozofie (Hobbes, Locke, Burke) a konstitucionalismu, které kladou velký důraz na pojem suverenity. V sedmi kapitolách se věnuje historickým kořenům evropské myšlenky, roli Německa v evropské politice od středověku po současnost a dnešní evropské ideologii.

Stalinova "vojevůdcovská" nezpůsobilost vehnala v průběhu druhé světové války do německého zajetí miliony vojáků. Jeho nelítostná decimace všech vrstev národa, dokonce celých komunit, vedla generála Vlasova k rozhodnutí vytvořit armádu, která by ze dvou zel - Stalin a Hitler - porazila nejprve to větší, kterým se mu jevil Stalin. Stalin například po celou válku nepřistoupil k haagským konvencím o zacházení s válečnými zajatci a svým odmítavým postojem tak nepřímo způsobil tragický osud zajatců. Kromě vlasovců se proti bolševismu postavil také národ kozáků. Další skupinou stojící proti Stalinovi byli někteří příslušníci rozsáhlé bílé emigrace, jejichž potomci se mnohdy narodili již na Západě. Vedle nich se na konci války ocitlo v britském zajetí mnoho protikomunistických Jugoslávců. Více než dva miliony těchto lidí byly v letech 1944-1947 násilně navráceny do Sovětského svazu - podle dohod, jež Britové a Američané se Stalinem stvrdili na konferenci v Jaltě - v rozporu s řadou britských zákonů a ustanovení mezinárodního práva. Osudem těchto ubožáků byla buď okamžitá smrt zastřelením po návratu, či pomalejší umírání v táborech Gulagu. Vyvázli jen nemnozí......

Podnázev: Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612 Středoevropská kultura rudolfínského období, obzvláště česká, a intelektuální počátky moderních dějin.

V jedenatřiceti kapitolách se Henry Kissinger z pohledu zkušeného politika-diplomata a historika zabývá klíčovými událostmi světových dějin, počínaje dobou kardinála Richelieua přes napoleonské války a velmocenskou rovnováhu 19. století až k dramatům století dvacátého. Zvláště pozoruhodné jsou jeho analýzy současné světové situace, kdy odešel ze scény Sovětský svaz, hlavní protivník Spojených států v období studené války. S důvěrnou obeznámeností dává autor čtenáři nahlédnout do světa nejvyšší - především americké - politiky.

Podtitul: Vlna proroctví – Hegel, Marx a co následovalo. Čtivý rozbor Hegelovy a Marxovy filosofie, jejich omylů a zhoubného vlivu na teorie společnosti. Mistrná analýza marxistických frází a k čemu vedly v totalitních režimech.

Čtyři přednášky o metafyzickém problému Boha od nejvýznamnějšího představitele francouzského tomismu a velkého historika středověké filosofie.

Pojem médií chápe McLuhan velmi široce: zahrnuje do něho nejen sdělovací prostředky jako noviny, rozhlas a televizi, ale i písmo, knihtisk, ba i hmotné technické vynálezy jako kolo, zbraně, dopravní spoje, auta atd. – tedy všechny prostředky, jimiž člověk rozšiřuje, díky vynalézavosti ducha, omezené síly a dosah své tělesné existence (třeba elektřina je extenzí nervové soustavy). Základní myšlenkou McLuhanovy teorie je, že tyto vynálezy nejsou jen pasivními prostředky, nýbrž zpětně působí na člověka, a to nejen obsahem, nýbrž i způsobem svého sdělení. Jestliže si člověk tuto sugesci médií neuvědomí, může nad nimi ztratit kontrolu, a pak se z dobrého sluhy stává špatný pán. Touto tezí, za níž jistě stojí stará myšlenka „čarodějova učně“, marně se snažícího zkrotit duchy, které rozpoutal, přesahuje McLuhanova speciální teorie do obecných úvah o dvojsečnosti technického pokroku a civilizace vůbec. K takovým úvahám dává McLuhanova kniha dost podnětů i dnes, čtvrt století po svém vzniku.

Hrdina knihy, solidní a čestný právník, odhaluje po smrti svého tchána rozsáhlé styky s podsvětím, které mu umožnily dostat se do čela labouristické strany. Jako vykonavatel poslední vůle se dostává právník do přímého styku s podsvětím a po zjištění všech okolností i do pokušení volby mezi pokračováním dosavadního způsobu života a mezi využitím možností, které naznačují kontakty s mafií.... celý text

Velkoformátová česko - anglická publikace bilancuje práci Československého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v Egyptě v letech 1958 až 1988. Obsahuje příspěvky: M. Verner: Mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie, M. Verner: Ptahšepsesova mastaba v Abúsíru, M. Verner: Jižní pole v Abúsíru, L. Bareš: Přehled československých egyptologických expedic do EAR, B. Vachala: Bibliografie československých egyptologických prací 1958-1988

Presented in both Czech and English this book commemorates work by the Czech Institute of Egyptology in Egypt between 1958 and 1988. The topics covered are: The international UNESCO campaign to save the monuments of Nubia; work at the Mastaba of Ptahshepses at Abusir; work in the South Field at Abusir; an overview of Czech Egyptological Expeditions and a bibliography of Czech Egyptological publications.