Gilbert Keith Chesterton nebyl profesionálním filosofem. Je-li však pro každé naše spění za Filosofií, za moudrostí, nutné zacvičovat se v umění rozlišovat, lze s užitkem i s potěšením projít ateliérem tohoto mistra. Když se na samém vrcholku své spisovatelské dráhy rozhodl napsat tuto knížku, spěchá nás na samém počátku úvodní poznámky ujistit, že „nechce být ničím více než populárním náčrtkem velké historické osobnosti, jež by měla být populárnější. Dosáhne svého účelu, přiměje-li lidi, kteří dosud znají svatého Tomáše Akvinského sotva podle jména, aby si o něm přečetli nějakou lepší knihu.“ Z přehnané skromnosti ho však s netajeným obdivem nad autentickou živostí tohoto „pouhého hrubého náčrtu postavy v krajině“ (jak své dílko sám nazývá v úvodní poznámce) ihned viní takoví prvotřídní odborní znalci jako Étienne Gilson či Jacques Maritain v Evropě nebo Anton Pegis v Americe.
