Tomáš Kybal Knihy

Dobrácký bručoun komisař Maigret, mohutný muž se svižnou myslí a břitkým úsudkem, řeší poslední případy před vytouženým odchodem do důchodu. Ještě v Paříži překvapivě odhalí vůdce bandy polských zabijáků a poslední den své služby pak málem sedne na lep falešné prostitutce. Jenže i když se pak chce poprvé v životě oddat odpočinku a nicnedělání na Azurovém pobřeží, zločin ho dostihne v luxusním hotelu; jindy se zase cestou do Anglie připlete k vraždě na opačném konci Francie a v opačném klimatu, když nad kanálem La Manche běsní bouře. A v posledních dvou povídkách si pro něho „zákazníci“ dokonce neomaleně dojdou až na venkov k Loiře, kde by rád poklidně trávil penzi zahradničením a rybařením. (www.pitaval.cz) Obsahuje těchto 6 povídek: Zabiják Stan Hotel Severní hvězda Bouře nad kanálem La Manche Pochybný pan Owen Notář ze Châteauneuf Slečna Berthe a její milenec Jedná se o dvojjazyčné vydání - česky a francouzsky.

Autobiografický román líčí Cavannovy zkušenosti z druhé světové války: kapitulaci Francie a následnou německou okupaci severu země, exodus velké části obyvatelstva, černý obchod. Vypravěč odjíždí na nucené práce do Berlína, kde se setkává s Ukrajinkou Marií, jež se stane jeho velkou láskou. Během osvobozování Německa se oba přesouvají do Štětína, ale zajmou je sovětští vojáci. Oba s hrůzou sledují hromadné popravy německých civilistů. Vypravěč s Marií ztratí kontakt a poté stráví několik týdnů jejím bezvýsledným hledáním. Závěrečné svědectví o masovém přesunu nacistických pohlavárů na Západ zní děsivě... Za vzpomínkovou knihu na poválečné období Les Ruskoffs (Rusáci) obdržel literární cenu Interrallié.

Sborník obsahuje dvě hry belgického dramatika Michela de Ghelderode - Slečna Jairová a Barabáš.

Dva romány vyprávějí odlišně laděné příběhy člověka, který se ocitl v mezní situaci. Černé kouzlo (1983) je sarkastickým autoportrétem antihrdiny, jehož jediným programem je odcizení a sebezničení. Příběh je zároveň kritikou francouzského měšťáctví v době alžírské války. Barbarská svatba (1985, Goncourtova cena) je otřesným příběhem beznadějné vášně syna k matce, která jej odmítá, protože je plodem jejího brutálního znásilnění v mládí. Čtyřicetiletý autor vypráví strhujícím, expresivním způsobem, který si vynucuje účast a dotýká se citů čtenáře.

Od posledního vyšetřování případu kapitána Victora Costy jako by se do úřadoven kriminálky nechvalně známého 93. departementu navrátil klid. Jeho čím dál tím více stmelený tým si ho nicméně neužije dlouho. V krátké době po sobě dojde k popravě tří místních drogových šéfů, a tím se Costův tým ocitne doslova ve válce. Balíky kokainu a hašiše ukryté v bytech zastrašených důchodců, tajné bojůvky rekrutované v boxerském klubu financovaném městskou radnicí, náměstek starostky umučený ve svém bytě. Costa stojí proti nemilosrdným zabijákům. Kdo jsou ale praví původci toho krveprolití, které brzy zachvátí celé město?

Autorka o sobě a své knize prohlásila: Jsem z Butare ve Rwandě. V koloniální době jej Belgičané nazývali Astrida. Abych přežila hon na Tutsie od dubna do července 1994, naučila jsem se lhát o své totožnosti a cestovat z místa na místo. V červnu 1994 jsem přijela do Francie. Má první sbírka povídek se jmenuje Ejo. V kinyarwandštině, mém rodném jazyce, znamená „ejo“ „včera“, ale také „zítra“. Ejo je sbírka povídek, jejichž hrdinky jsou ženy ve víru nedávné rwandské historie, snažící se silou úpornosti překonat své nejisté postavení.

Podtitul: Sedm století rodu Sedm století dlouhá historie rodu Habsburků - habsburští panovníci a jejich úloha v mezinárodní politice. Autor si vytýčil těžký úkol: zmapovat historii rodu Habsburků od úplného počátku ve 12. století až do období po rozpadu habsburské monarchie v roce 1918. Postupně rozebírá historický význam jednotlivých habsburských panovníků z hlediska specifiky jejich vládnutí i jejich role na mezinárodní politické scéně své doby. Větší prostor autor vymezuje osvícenským vládcům 18. století a také postavě císaře Františka Josefa I., u něhož uvádí i podrobnosti ze soukromého života jeho i jeho rodiny. Historie rodu je zmapována až do období po první světové válce. Posledním zmiňovaným Habsburkem je arcivévoda Otto Habsburský, který se stal obhájcem sjednocené Evropy a poslancem Evropského parlamentu.

Tento román se určitě neodehrává na podzim a dokonce ani ne v Pekingu. Snový svět, vzdáleně připomínající ten náš, zalidňují vágně vykreslené postavy, autor se dosyta vysmívá všem a všemu, syrově odhaluje sobeckost mocných a bohatých, vrství symboly a tajemství, hraje si s jazykem i logikou. Ale také, a především, píše o lásce, o lásce tragické a prazvláštní, která zaplaví veškerou mysl.

Již téměř jedno století se badatelé a historici snaží rozluštit, kdo se skrývá pod tímto záhadným pseudonymem? Kdo byl Fulcanelli, alchymista a autor knih Tajemství katedrál a Příbytky filosofů? Vyšetřování vraždy v kostele a podivného úmrtí zasvěcence vrhne detektiva Ari Mackenzieho do esoterických tajemství minulého století. Dokáže rozluštit zapeklité vztahy mezi zasvěcenci do tajných nauk? Bývalý velitel tajných služeb se nechá zatáhnout do neznámého prostředí mnohem víc, než by si přál. Vyřešit nejen vraždy, ale i rozplést vztahy mezi zasvěcenci ovšem něco stojí.

Kurýr na jih (1929, přel. Tomáš Kybal): Román o osudu letce Bernise a ztroskotání jeho lásky ke Genevivě. Hlavní dějovou linkou románu je přerod Bernise, jeho vztah k létání a úvahy nad otázkami po smyslu lidské existence a odpovědnosti. Noční let (1931, přeložil Jiří Konůpek): Za svého bohatého života dělal Antoine de Saint-Exupéry také ředitele malého letiště. A právě odtud zřejmě pochází inspirace k románu Noční let. Příběh o muži, který prosazuje létání v noci, často bez ohledu na bezpečí pilotů, má zvláštně smutnou atmosféru. Nechybí ani vyznání lásky k létání a obdiv k práci pilotů. Tragický příběh protknutý tesknou náladou není stejně jako Kurýr na jih nebo Citadela snadným a odpočinkovým čtením třeba do vlaku. Ale jsou večery, ve kterých Saint-Exupéryho humanismus rozhodně potěší.

V každé době měl člověk potřebu orientace. Chápeme sebe sama vždy jen s ohledem na naši představu, již jsme si utvořili o světě, o fenoménech, které nás obklopují. Do toho vstupuje malíř. Přijímá tu úžasnou výzvu zobrazovat svět pomocí tvarů a barev rozvržených na plochém povrchu. Nic nevnucuje, nabízí své vidění věcí. Na nás je rozluštit jeho jazyk, oddělit to, co ukazuje, od toho, co sugeruje, číst jeho myšlení, sdílet jeho emoce. Rozumět malířství neznamená ho vysvětlovat. Jde pouze o to, abychom dokázali jako malíř myslet v malbě.

Čína se dnes potvrdila jako nový velký pól globalizované ekonomiky, zároveň s tím, co získala diplomatické uznání na výši její minulé slávy. Nejlidnatější země planety nicméně zdaleka nemá zajištěnou budoucnost. Se zeměpisnou nerovnováhou, sociálním napětím a politickou nejistotou odpovídají rizika složitosti tohoto obrovského státu. Tato knížečka představuje klíč k těmto příslibům a výzvám, jež představuje dnešní Čína.

Pětatřicetiletý tenisový trenér Vincent má přijít během čtyř týdnů nečekaně a rychle o zrak. Co má s tak zdrcující diagnózou dělat? Jak se má vyrovnat s tím, že už nebude moci dělat milovanou práci? Má snad zapomenout na všechny své plány? A o koho v této chvíli může opravdu opřít? Když se ve světě kolem něj začne smrákat a okolí se promění v překážkovou dráhu, nachází Vincent útěchu na venkově, ve starém dědečkově domě, kde kdysi prožil tolik šťastných chvil. Objevuje pomalý způsob dědečkova života, potkává se s místními lidmi a uvědomuje si sílu všech ostatních smyslů. Nachází opravdové přátelství a lásku a s tím i sílu a chuť prožít každý další den. Všechny barvy noci jsou příběhem o odhodlání, rodinných poutech, vztazích i neobyčejné lásce za okolností, které většina z nás nikdy nepozná.

Autor ve svém druhém sullivanovském románu provokujícím způsobem líčí problémy bělocha, který je přesvědčen, že má v žilách část černošské krve. Příběh sám – sex, krev a smrt – je na štíru s morálkou, je však dobře zkonstruovaný a výrazně antiliterární; v doslovu si autor vyřizuje účty s kritiky své první knihy.

Palestinci, národ neviditelný pro první sionisty, kteří přišli do Palestiny a razili heslo "Národ bez území pro území bez národa", neustále bojují za uznání své existence a svých práv. Přitom jejich historie stále zůstává z větší části neznámá a nespravedlnosti, které utrpěli a jimž jsou stále vystavováni, jsou docela neznámé. Toto dílko se pokouší ukázat skutečná fakta a odpovědět na takové stěžejní otázky jako: "Jak přišli o svou rodnou zem?" anebo "Jsou dnes odsouzeni k tomu, být rozptýleni?"

Malá moderní encyklopedie. Od Narmera po Kleopatru. Starověký Egypt, to jsou pro nás především monumentální pyramidy, tajemná Sfinga, mumie faraonů, Alexandrie a její královna, maják na ostrově Faros. Prastará egyptská civilizace má neobyčejnou uhrančivou moc. Poklady pohřbené v thébských a taniských hrobkách, velkolepá monumentální díla či legendární králové a královny nepřestávají živit naši západná představivost. Tato kniha připomíná období složité a poutavé civilizace.

Sbírka Vianových povídek plná ironie a nadhledu.. Patnáct povídek spadajících do počátku Vianovy literární činnosti, do doby před napsáním Pěny dní, na první pohled výrazně charakterizuje jejich krátky obsah a je na nich znát názorové a estetické cítění mládeže poválečného období, ve kterých vznikali. Objevují se tady jeho hlavní zdroje inspirace - jazz, kreslené seriály a policejní romány, science-fiction nebo kino i jeho hlavní témata, které rozvinul ve svých románech. Nalezneme zde i jeho charakteristické mísení vážného s nevážným, jeho typický styl jazykového humoru i mnohé postavy, které se objevují ve Vianových pozdějších prózach.

Fred Vargas je pseudonym historičky a archeoložky, narozené v Paříži v r. 1957 a zabývající se převážně středověkem. Rozsáhlé historické znalosti dokáže mistrně využít v zápletce svých napínavých příběhů, v nichž vystupuje nezapomenutelná postava komisaře Adamsberga. Tentokrát komisaři nedává spát podivný maniak vzrušující Paříž tím, že zprvu kolem předmětů a pak i kolem mrtvých těl kreslí modré kruhy…

V historickém románu s biblickou tematikou si klade Gerald Messadié otázku: Kdo byla Máří Magdalena a jaká byla její úloha při Ježíšově ukřižování? Ve věrném historickém kontextu Messadié nastiňuje příběh ženy, nikoli pasivně zbožné, ale naopak velmi aktivní, která se plně oddá záchraně Ježíšova života. Odvážné Máří Magdaleně se podaří podplatit vojáky, pozdržet ukřižování a zachránit pouze zraněné tělo Ježíše Krista. Gerald Messadié se jako již tradičně snaží svojí hlubokou vzdělaností, znalostí doby a prostředí nabourávat dogmata a interpretovat Ježíše především jako člověka.

Budovatelé třetí říše se vždy uchylovali k mnoha lžím, ať už bylo jejich účelem zajistit vzestup nacistického režimu, uchopit moc či zamaskovat strašlivé zločiny. Smutné ovšem je, že některé z těchto lží přetrvávají dodnes. Serge Cosseron se pokouší zmapovat jejich těžko přehlednou síť, od smyšlených příčin porážky Německa v první světové válce, přes povážlivé mravy nacistických pohlavárů až po ''konečné řešení'', za nímž se skrývalo vyhlazení milionů židů a dalších ''nepřátel režimu''.

Francouzský pohled na zásadní osobnost moderních českých dějin vychází při příležitosti padesátého výročí tragického hrdinného činu Jana Palacha. Autor, francouzský spisovatel Anthony Sitruk, se vydává na cestu do minulosti, aby prozkoumal Palachovo rozhodnutí obětovat se v lednu 1969. V den, kdy se Palach chystá na svůj čin, Sitruk reflektuje, co znamená jeho odkaz téměř padesát let po událostech. Kniha přináší osvěžující pohled na Palacha, jehož jméno stále rezonuje v české společnosti. Sitruk se zaměřuje na události před a po Palachově upálení, přičemž se nebojí subjektivních názorů a domněnek. Nejde o historickou studii, ale o zkoumání vztahu mezi realitou a fikcí. Hlavní motivací je pochopit Palachovo jednání a uvést ho do širších souvislostí. Autor nachází paralely mezi Palachovou situací a případy jako Mohamed Bouazizi, který se upálil v Tunisku, a dalšími osobnostmi, které se rozhodly pro podobné činy. Sitruk se snaží vcítit do Palacha a zamýšlí nad tím, jak by se sám zachoval na jeho místě, přičemž odpovědi nejsou jednoznačné.

V románu rozděleném do pěti kapitol spisovatel na prahu středního věku bilancuje svůj život a hledá lidské porozumění. Bezejmenný vypravěč se zpovídá ze svého životního příběhu v pěti etapách, po desetiletích. Třecích ploch je mnoho a je o čem povídat: těsné sepětí s matkou, nechuť k jejím milencům, vyřizování účtů s otcem, vlastní manželské problémy i milostné avantýry, konflikty s dcerou; tragické i směšné události, všechny krásné i vypjaté okamžiky jsou nám podávány přímočaře, mnohdy s groteskním úšklebkem. Náročný čtenář si tohoto autora s pověstí bouřliváka plně vychutná: žádné zbytečné psychologizování, výtečné dialogy, sevřený příběh. Přímo generační výpověď životem poučeného hrdiny z literární branže, který se střídavým úspěchem bojuje s neovladatelným osudem, ale nikdy to nevzdává.... celý text

Jmenoval se Tristan, bylo mu tři sta let a za svůj život poznal mnoho z lidských citů a vášní. Poté, co tento obrovský strom smetla vichřice a vyrvala z kořenů, začíná jeho nový život. Strom, vysazený v době kralování francouzského krále Ludvíka XV., nás vyzývá, abychom spolu s ním sledovali dramata, jež za svého života zažil: náboženské války, Francouzskou revoluci, Dreyffusovu aféru i okupaci Francie. Ani po své biologické smrti strom není jen vězněm své paměti, ale žije dál nový život. Jak žije strom? Z čeho se skládá jeho vědomí? Jak reaguje na své okolí? Jeho posmrtné vyprávění nám předvádí svět, přírodu a lidi v novém světle rostlinného vnímání skutečnosti a světa a nastoluje univerzální otázku: jaký je pro strom nebo člověka nejlepší způsob jak nezemřít?

Příběh rytíře Lorna Askariana, o němž někteří říkali, že využil pomalého umírání krále a neoblíbenosti královny a přivedl království na pokraj zkázy, protože se vydal bojovat proti nepřátelům a nedbal na nebezpečí rostoucí rebelie. Jiní tvrdili, že zachránil království a plnil pouze rozkazy krále, který ho neprávem uvěznil. Vyzdvihovali Askarianovy osobní kvality a loajalitu do poslední chvíle, neboť bojoval proti nepřátelským a intrikujícím lidem jak na politickém, tak na bitevním poli. Ať už je pravda jakákoliv, ať už se rozhodnete věřit čemukoliv, rytířův příběh vás určitě zaujme.

Dětství v Bruselu. Škola, kde jsem otupělý nudou pozoroval oknem, jak prší. Babička byla šílená. Charcotovská hysterička. Strýc tíhl spíš k lehké psychopatii. A táta byl ochotný odjet kamkoliv: do Argentiny, do Ameriky… Kamkoliv, jen když to bylo někde daleko… Celé té podivné skupince se moc dobře nevedlo. O něčem svědčí už jen to, že náš rodinný lékař byl psychiatr… Takže se ze mě nutně stal napřed neurotik a potom, o dost později, psychoanalytik… Nakonec, abych si to vyřídil s ubíhajícím časem a zvítězil nad svými obsedantními zábranami, přinutil jsem se, po vlastní analýze a díky ní, ke psaní. Psát všemu navzdory.

Příběh vyprávěný na stránkách knihy Maria je popisem událostí, které se v životě toho, kdo je vypráví, dosud nestaly, ale které vyplývají téměř nevyhnutelně z toho, co víme o něm, o jeho předcích, o jeho povaze, o předchozích epizodách jeho biografie. To vše dává jemu i protagonistům jeho „ságy“ dostatečně přesný obraz, aby byla možná extrapolace do nepříliš vzdálené budoucnosti. Je to tedy mimo jiné první autobiograficko-beletristická esej všech dob.