Aleš Gerloch Pořadí knih

Publikace představuje hlavní výstup z mezinárodní vědecké konference Ústavní kontinuita České republiky s československou tradicí, jež se ve dnech 10. 11. května 2018 konala v Praze u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. Obsahuje 49 statí, které z různých úhlů pohledu přibližují míru kontinuity a diskontinuity České republiky s československou státností. Pozornost je věnována historickým souvislostem, nechybí mezinárodní kontext, ale i samotné teoretické uchopení problému kontinuity a diskontinuity ve vývoji práva, státu a společnosti. Stranou nezůstává ani analýza vývojových fází České republiky a vybrané aktuální ústavněprávní problémy. Mezi autory najdeme řadu předních osobností oborů ústavního práva, teorie práva, právních dějin a mezinárodního práva veřejného, a to tuzemských i zahraničních.

Publikace je stěžejním výstupem programu rozvoje vědních oblastí Univerzity Karlovy PRVOUK č. P04 Institucionální a normativní proměny práva v evropském a globálním kontextu. Jednotlivé příspěvky nabízí teoreticko-právní, ústavněprávní, mezinárodněprávní a evropské pohledy na problematiku relace soukromého a veřejného v soudobém právu. Navzájem se tematicky pronikají, ovlivňují a ve svém souhrnu dávají vzniknout komplexnímu obrazu zkoumaného jevu. Mezi autory najdeme řadu předních osobností oboru teorie práva, ústavního práva a mezinárodního práva veřejného.

V prosinci 2013 uplynulo sto let od narození předního českého a československého právního vědce profesora Univerzity Karlovy JUDr., PhDr., dr. h. c. mult. Viktora Knappa, DrSc., akademika Československé akademie věd (1913–1996). Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta společně s Ústavem státu a práva Akademie věd České republiky uspořádaly mezinárodní vědeckou konferenci, věnovanou jeho činnosti a dílu v kontextu řešení aktuálních otázek současnosti. Záštitu nad konferencí převzal J. M. rektor prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., který účastníky jednání pozdravil. Stěžejním výstupem z ní je tato kniha. Profesor Knapp působil v řadě oborů právní vědy. Byl v první řadě významným civilistou. Výrazně ovlivnil obecnou právní teorii a právní filosofii. Patřil k předním evropským právním komparatistům. Lze ho bezesporu považovat za zakladatele československé právní informatiky. Zasáhl však svou činností i do ústavního a správního práva, i do dalších oblastí jurisprudence. Je autorem několika set vědeckých a odborných prací. Svůj význam si podržují nejen jeho díla z posledních let života, najmě učebnice Teorie práva z roku 1995, ale i monografie Problém nacistické právní filosofie z roku 1947, O možnosti použití kybernetických metod v právu z roku 1963, avšak i Filosofické problémy socialistického práva z roku 1967, Velké právní systémy z roku 1972, vydané v rozšířené podobě bezprostředně po jeho smrti v roce 1996, jakož i další publikace samostatné nebo se spoluautory. Z četných veřejných aktivit je namístě připomenout jeho dlouholeté působení jako ředitele Ústavu státu a práva ČSAV od jeho založení do začátku 70. let 20. století. Do této funkce se vrátil po listopadu 1989 a nadto se stal místopředsedou ČSAV pro oblast společenských věd. Svým dílem a svou další činností profesor Viktor Knapp výrazně ovlivnil několik generací právníků v Československu v druhé polovině 20. století.

Právní odpovědnost je jedním z nejdůležitějších právních institutů, bez které by právo nebylo funkční. Kniha pojednává o teoretických a praktických otázkách této odpovědnosti, jak se projevuje ve všech právních odvětvích – v občanském, trestním a správním právu, dále v disciplinární odpovědnosti a také v odpovědnosti ústavní. Podstatná část je věnována rekodifikaci občanského práva, která přinesla určité novinky v pojetí odpovědnosti v tomto odvětví. Kniha je určena nejen právním teoretikům a studentům, ale také praktikujícím soudcům, advokátům, firemním právníkům a pracovníkům státní správy a samosprávy.

V prosinci 2012 uplynulo 20 let od přijetí Ústavy České republiky. Výročí bylo připomenuto mj. dvoudenní konferencí, kterou uspořádaly ve svých sídlech obě komory Parlamentu České republiky společně s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy. Tato kniha přináší záznamy projevů i upravená odborná vystoupení z konferenčního jednání, jakož i statě dalších expertů, věnované široké paletě otázek od vzniku Ústavy přes tzv. materiální jádro ústavy i limity ústavodárce, metody interpretace, účelnost a techniku novelizací české Ústavy až po změny v postavení, činnosti či stylu jednání důležitých ústavních orgánů. Vyvstává tak plastický obraz Ústavy jako nutně nedokonalého lidského díla, jež je opět lidem svěřeno k tomu, aby s ním nakládali, dávali se jím usměrňovat, rozvíjeli je a v případě prokázané potřeby i citlivě měnili.

Kolektivní monografie je stěžejním výstupem projektu GAČR č. P 408/10/1599 Metodologie interpretace práva jako záruka právní jistoty v soudobém demokratickém právním státě. V pěti kapitolách a shrnujícím závěru autoři analyzují metodologii interpretace práva jako prostředek, který by mohl po doktrinárním rozpracování pomoci při uplatňování požadavku předvídatelnosti soudních rozhodnutí a efektů právní regulace vůbec, tedy právní jistoty, ve stále komplikovanějším recentním právním prostředí. Mezi autory najdeme řadu předních českých i zahraničních osobností oboru právní teorie, právní filozofie a právní sociologie.

Mimořádná monografie věnovaná aktuálním problémům ochrany lidských práv, a to jak v České republice, tak i na evropské a mezinárodní úrovni. Kolektiv téměř padesáti předních českých a slovenských odborníků pojednává především o ústavním zakotvení lidských práv, jejich ochraně soudy i veřejnou správu, stejně jako o vybraných speciálních problémech, jakými jsou diskriminace, ochrana menšin, právo na azyl a mnohé další. Zvláštní pozornost je věnována Listině základních práv a svobod a jejímu vztahu k Listině základních práv EU.

Autoři tohoto svazku analyzují klíčové aspekty demokratického právního státu a zkoumají současné modely vázanosti soudů právem. Upozorňují, že rozsah a obsah "podstatných náležitostí demokratického právního státu" nejsou přesně definovány a lze je vyvodit srovnáním různých forem tohoto státu. Koncepce demokratického právního státu je dynamická, a transformace sociálních vazeb může být v konfliktu s tradičními představami o jeho nezměnitelných atributech. Tradiční model striktní vázanosti soudů, vyvinutý v 19. století, čelí výzvám plurality pramenů práva a jejich narůstající komplexnosti. Oslabování této striktní vázanosti je legitimováno kritikou přepjatého právního formalismu ve prospěch soudního pragmatismu. Autoři považují jak legalismus, tak volné nalézání práva soudy za extrémní přístupy. Na základě teoretické analýzy a judikatury nejvyšších soudních instancí ukazují na slabiny obou krajností. Navrhují rozpracování sofistikovaných postupů právní argumentace, které by nahradily zastaralé aplikační modely a omezily libovůli soudů. Hierarchický model právního řádu prochází změnami a ustupuje síťovému modelu, který odráží rozšiřování veřejné moci. Monografie se zaměřuje na důsledky těchto procesů pro ústavní pořádek České republiky a vztahy mezi ústavním, mezinárodním a evropským právem.

Lisabonská smlouva a její ratifikace jsou předmětem rozsáhlých veřejných, politických i odborných polemik. Proto Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a její katedra ústavního práva uspořádala dne 13. února 2009 vědeckou konferenci na téma Relace Lisabonské smlouvy a ústavního pořádku České republiky, na níž probíhala diskuse zejména nad nálezem, ve kterém se Ústavní soud ČR poprvé zabýval kompatibilitou sjednané mezinárodní smlouvy s českým ústavním pořádkem v průběhu její ratifikace. Český Ústavní soud navíc při této své premiéře posuzoval právě Lisabonskou smlouvu, která je svým rozsahem a strukturou (novelizace dvou zakladatelských smluv ES) mezinárodní smlouvou naprosto výjimečnou. Výstupem konference je předkládaná publikace, do níž přispělo téměř třicet jejích účastníků. Mezi nimi nalezneme předsedu Ústavního soudu ČR P. Rychetského, místopředsedu P. Holländera či soudce V. Güttlera. V diskusi dále promluvili děkan pořádající fakulty prof. A. Gerloch, dále prof. J. Filip, prof. K. Klíma, doc. J. Kysela, dr. E. Bárány a další četní představitele právní teorie i praxe.

Kniha je prostředkem k pochopení a procvičení teoretických pojmů a principů vyložených v učebnicích teorie práva a vysvětlených v přednáškách a seminářích. Odkazuje rovněž na široký okruh české právněteoretické literatury.