Aleš Gerloch Knihy

Publikace je stěžejním výstupem programu rozvoje vědních oblastí Univerzity Karlovy PRVOUK č. P04 Institucionální a normativní proměny práva v evropském a globálním kontextu. Jednotlivé příspěvky nabízí teoreticko-právní, ústavněprávní, mezinárodněprávní a evropské pohledy na problematiku relace soukromého a veřejného v soudobém právu. Navzájem se tematicky pronikají, ovlivňují a ve svém souhrnu dávají vzniknout komplexnímu obrazu zkoumaného jevu. Mezi autory najdeme řadu předních osobností oboru teorie práva, ústavního práva a mezinárodního práva veřejného.

Lisabonská smlouva a její ratifikace jsou předmětem rozsáhlých veřejných, politických i odborných polemik. Proto Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a její katedra ústavního práva uspořádala dne 13. února 2009 vědeckou konferenci na téma Relace Lisabonské smlouvy a ústavního pořádku České republiky, na níž probíhala diskuse zejména nad nálezem, ve kterém se Ústavní soud ČR poprvé zabýval kompatibilitou sjednané mezinárodní smlouvy s českým ústavním pořádkem v průběhu její ratifikace. Český Ústavní soud navíc při této své premiéře posuzoval právě Lisabonskou smlouvu, která je svým rozsahem a strukturou (novelizace dvou zakladatelských smluv ES) mezinárodní smlouvou naprosto výjimečnou. Výstupem konference je předkládaná publikace, do níž přispělo téměř třicet jejích účastníků. Mezi nimi nalezneme předsedu Ústavního soudu ČR P. Rychetského, místopředsedu P. Holländera či soudce V. Güttlera. V diskusi dále promluvili děkan pořádající fakulty prof. A. Gerloch, dále prof. J. Filip, prof. K. Klíma, doc. J. Kysela, dr. E. Bárány a další četní představitele právní teorie i praxe.

Autoři analyzují ústavní systém České republiky v jeho normativním kontextu. Zkoumají především postavení a vzájemné vztahy ústavních orgánů, Parlamentu v pojetí neúplného bikameralismu daného postavením Poslanecké sněmovny a Senátu, prezidenta republiky, vlády, ministerstev a správních úřadů a soudů, tvořících soustavu soudnictví a Ústavního soudu, stojícího vně této soustavy. Stranou jejich pozornosti nezůstává ani relace státu a územní samosprávy, jakož i ústavní a zákonné vymezení České národní banky, Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejného ochránce práv a státního zastupitelství. Rozebírají pojem ústavní pořádek České republiky, a to i v jeho relacích k mezinárodnímu právu a právu Evropské unie. Potřebnou pozornost věnují vymezení a ochraně základních práv a svobod včetně relevantní judikatury, zvláště Ústavního soudu. Nechybí ani predikce vývoje ústavního systému po změnách, které přinesla přímá volba prezidenta republiky. Kniha je uvedena kapitolou o ústavním vývoji před vznikem samostatné České republiky.

Právní propedeutika je určena studentům práv jak tradičního univerzálního studijního programu, tak i právních specializací. Může dobře sloužit též uchazečům o studium práva a všem, kdož se o právo zajímají. Má vést čtenáře k osvojení základní právní terminologie, seznámit je se základními instituty ústavněprávní problematiky, přiblížit jim legislativní proces a naučit je základům práce se zákony a s dalšími prameny práva, jakož i je informovat o náplni činnosti v hlavních právnických profesích včetně etiky právnického povolání.

Kniha je prostředkem k pochopení a procvičení teoretických pojmů a principů vyložených v učebnicích teorie práva a vysvětlených v přednáškách a seminářích. Odkazuje rovněž na široký okruh české právněteoretické literatury.

Druhé, aktualizované a přepracované vydání vysokoškolské učebnice. Publikace podává systematický výklad hlavních typů právních kultur, pramenů práva, právních norem a jejich aplikace a interpretace, vztahu státu a práva, struktury právního státu a záruk zákonnosti.

V prosinci 2013 uplynulo sto let od narození předního českého a československého právního vědce profesora Univerzity Karlovy JUDr., PhDr., dr. h. c. mult. Viktora Knappa, DrSc., akademika Československé akademie věd (1913–1996). Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta společně s Ústavem státu a práva Akademie věd České republiky uspořádaly mezinárodní vědeckou konferenci, věnovanou jeho činnosti a dílu v kontextu řešení aktuálních otázek současnosti. Záštitu nad konferencí převzal J. M. rektor prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., který účastníky jednání pozdravil. Stěžejním výstupem z ní je tato kniha. Profesor Knapp působil v řadě oborů právní vědy. Byl v první řadě významným civilistou. Výrazně ovlivnil obecnou právní teorii a právní filosofii. Patřil k předním evropským právním komparatistům. Lze ho bezesporu považovat za zakladatele československé právní informatiky. Zasáhl však svou činností i do ústavního a správního práva, i do dalších oblastí jurisprudence. Je autorem několika set vědeckých a odborných prací. Svůj význam si podržují nejen jeho díla z posledních let života, najmě učebnice Teorie práva z roku 1995, ale i monografie Problém nacistické právní filosofie z roku 1947, O možnosti použití kybernetických metod v právu z roku 1963, avšak i Filosofické problémy socialistického práva z roku 1967, Velké právní systémy z roku 1972, vydané v rozšířené podobě bezprostředně po jeho smrti v roce 1996, jakož i další publikace samostatné nebo se spoluautory. Z četných veřejných aktivit je namístě připomenout jeho dlouholeté působení jako ředitele Ústavu státu a práva ČSAV od jeho založení do začátku 70. let 20. století. Do této funkce se vrátil po listopadu 1989 a nadto se stal místopředsedou ČSAV pro oblast společenských věd. Svým dílem a svou další činností profesor Viktor Knapp výrazně ovlivnil několik generací právníků v Československu v druhé polovině 20. století.

Publikace představuje hlavní výstup z mezinárodní vědecké konference Ústavní kontinuita České republiky s československou tradicí, jež se ve dnech 10. 11. května 2018 konala v Praze u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. Obsahuje 49 statí, které z různých úhlů pohledu přibližují míru kontinuity a diskontinuity České republiky s československou státností. Pozornost je věnována historickým souvislostem, nechybí mezinárodní kontext, ale i samotné teoretické uchopení problému kontinuity a diskontinuity ve vývoji práva, státu a společnosti. Stranou nezůstává ani analýza vývojových fází České republiky a vybrané aktuální ústavněprávní problémy. Mezi autory najdeme řadu předních osobností oborů ústavního práva, teorie práva, právních dějin a mezinárodního práva veřejného, a to tuzemských i zahraničních.