Mary Bard Knihy

Zuzi a Koko jsou sestry a přitom i nejlepší přítelkyně. Jejich přátelství však málem vezme za své v prvním ročníku internátní školy v Laurel Crest. Když se seznámí s Puanani, milou havajskou dívkou z vedlejšího pokoje, Koko je jí úplně okouzlená. Zuzi si však o ní myslí, že jenom dělá potíže a rozbroje. Puanani chodí na vyučování bosa, učí celou školu tančit hula a jíst papaáje. Internátní škola, to jsou na jednu stranu veselé eskapády a dobrodružství, půlnoční večírky, první schůzky, zároveň jim však přináší sebepoznání a toleranci k těm, kteří se liší. Kniha navazuje na předchozí dva příběhy o Zuzi a Koko, v tomto vyprávění autorka navíc uplatnila svoji znalost Havaje a svůj obdiv k této zemi a nechává nahlédnout čtenáře do půvabů těchto ostrovů a jejich obyvatel.

Úsměvný román Čtyřicítka – no a co? navazuje na její román Slasti a strasti života s doktorem. Zde se s Mary setkáváme už jako s matkou tří neposedných a vynalézavých holčiček a manželkou věčně zaměstnaného lékaře. A co víc, najednou je jí čtyřicet a má pocit, že má právo a všechny důvody k sebelítosti, chuť zavrtat se do postele a nejméně dvacet let nevylézt. Vždyť mládí je to tam a před sebou vidí jen životní pustinu. Každodenní úprk od jedné povinnosti ke druhé však rozhoduje za ni, a tak se nakonec Mary nad svou depresí zvítězí. V tomto poklidném, vpravdě rodinném románu není nouze o nejrůznější vtipné situace, které dávají nahlédnout i do dalších zajímavých osudů. Je to vyprávění o životě docela obyčejném, a přesto výjimečném tím, že se autorka přes všechny trable dokáže přenést s humorem.

Román vypráví o dívčím přátelství Zuzi, která nikdy neopustila rodné město nedaleko Seattlu, a Koko, napůl Američanky napůl Francouzky, která se po létech cestování do míst, kde má kořeny rodina jejího otce, a poprvé zažívá pocit domova.

Plán Koko a Zuzy, aby se jejich rodiče ,,oženili", se vydařil. Byly nejenom nejlepší kamarádky, ale staly se z nich i sestry. Po svatbě odjeli rodiče na svatební cestu a obě děvčata odvezl dědeček na ranč Zlaté údolí. Na ranči je čekaly dvě dívky - Debby a Judy, se kterými se brzy spřátelily. Obklopeny krásnou divokou přírodou poznávaly život na ranči, učily se jezdit na koni a prožívaly četná dobrodružství. Podnikavá a nebojácná Zuzy jezdila na koni téměř okamžitě, zatímco Koko si raději oblíbila malého oslíka. Avšak i Koko zvítězila jednoho dne nad svým strachem z velkého koně. Judy ji totiž vylákala na výlet do skal, který skončil téměř tragicky... Léto na ranči bylo i příležitostí, jak se vyrovnat s novými přátelstvími, naučit se brát ohledy na ostatní, pozvolna a přirozeně vykročit na cestu k dospívání. Zuzy a Koko se nechtějí se Zlatým údolím rozloučit. Odjezd domů jim usnadní zjištění, že se mohou příští rok opět vrátit. Plné dojmů odjíždějí a začínají se těšit na novou školu, která je po prázdninách čeká. Ale o tom v dalším připravovaném dílu.

Tato autobiografie rozhodně nezapře spřízněnost s humornými romány autorčiny sestry Betty MacDonaldové. Mary, inspirována sestřiným příkladem, si zaznamenávala své zážitky z manželství a z manželovy lékařské praxe. Na podkladě těchto zápisků pak napsala vtipnou a duchaplnou knihu. Humor a nadhled nad životními problémy, elán a schopnost vybrat si z toho, co každý den přináší, to dobré, jsou hlavními poznávacími znaky této knihy, stejně jako rodiny Bardových. V kize uvedeno chybné ISBN 978-80-904302-4

Znáte to: máte malé děti, a najednou jsou z nich školáci a ráno všechny vylétnou z hnízda. První myšlenka je pocit úlevy, a hned následují plány, co všechno ve volném čase zastanete: dům se bude jen svítit, už si nikdy nenecháte nahromadit prádlo k žehlení… Ale jak známo, všechno je jinak. Důvody mohou být rozličné: třeba zjistíte, že vaše děti netouží po ničem jiném, než chodit do skautského oddílu. Jenže jak jim toto přání splnit, když oddíl je beznadějně plný a pořadník na členství nekonečný? Když zjistíte, že v takové situaci je mnoho jiných matek, z nichž některé jsou na tom ještě hůř, protože chodí do práce, nakonec vám nezbude nic jiného než založit další oddíl. Tak to alespoň vyřešila nezdolná Mary Bardová. O tom, jak se vypořádala s tímto nevděčným úkolem (který se nakonec ukázal jako velmi vděčný), nám vypráví se svým nenapodobitelným humorem, který české čtenářky už znají z románů Strasti a slasti života s doktorem a Čtyřicítka - no a co?

Úsměvný román Čtyřicítka – no a co? navazuje na její román Slasti a strasti života s doktorem. Zde se s Mary setkáváme už jako s matkou tří neposedných a vynalézavých holčiček a manželkou věčně zaměstnaného lékaře. A co víc, najednou je jí čtyřicet a má pocit, že má právo a všechny důvody k sebelítosti, chuť zavrtat se do postele a nejméně dvacet let nevylézt. Vždyť mládí je to tam a před sebou vidí jen životní pustinu. Každodenní úprk od jedné povinnosti ke druhé však rozhoduje za ni, a tak se nakonec Mary nad svou depresí zvítězí. V tomto poklidném, vpravdě rodinném románu není nouze o nejrůznější vtipné situace, které dávají nahlédnout i do dalších zajímavých osudů. Je to vyprávění o životě docela obyčejném, a přesto výjimečném tím, že se autorka přes všechny trable dokáže přenést s humorem.