Milada Součková Pořadí knih

Z intelektuální linie české literatury V návaznosti na předválečnou avantgardu se tvorba Milady Součkové (1899—1983) otevírá experimentům s řečí a pamětí, ustavičně rozrušuje tradiční literární schémata a těží z významového napětí jejich následné transformace. Surrealismem inspirovaný prozaický debut První písmena; vrcholnou skladbu meziválečné české poezie Mluvící pásmo, doplněnou reprintem původního soukromého tisku z roku 1939 včetně originálních litografií Zdeňka Rykra; generační román Zakladatelé a z pozůstalosti vydávaný Vlastní životopis Josefíny Rykrové doprovázejí komentáře editorů svazku Kristiána Sudy, Zuzany Říhové a Jakuba Říhy.

Antologie českých básnířek 1857—2014. Ojedinělá antologie z tvorby více než 150 českých básnířek, kterou sestavila editorka Zuzana Gabrišová, pokrývá časové období zhruba od poloviny devatenáctého století do současnosti. Výběr básnířek se soustředí především na období po roce 1989, z ostatních časových úseků jsou autorky zastoupeny v poněkud menším počtu. Antologie je pak rozdělena do dvou částí: v té první se objevuje pětadvacet básnířek, které editorka preferuje a dává jim mnohem větší prostor než abecedně řazenému "zbytku" v druhém oddílu, kde má každá z autorek otištěnu pouze jednu báseň. Vedle dnes již renomovaných a oceňovaných básnířek antologie také upozorňuje na tvorbu již téměř zapomenutých autorek, jejichž verše mají ovšem rozdílnou kvalitu.

Dodatek k Dílu Milady Součkové, které vyšlo v nakladatelství PROSTOR, představuje literárním badatelům i širší veřejnosti doposud nezveřejněné dopisy, které byly uloženy v archivech jednotlivých adresátů. Svazek zahrnuje mj. autorčiny dopisy Romanu Jakobsonovi, Jindřichu Chalupeckému, Otakaru Odložilíkovi, Olze Radimské a Gertrudě Goepfertové. Úvodní studie a doplňující komentáře osvětlují kulturněhistorické souvislosti a vztahy. Publikace je důležitým zdrojem nejenom k poznání díla a životních osudů Milady Součkové, ale zaujme rovněž jako výpověď o životě české spisovatelky v exilu.

Přetisk původního vydání Kaladý, aneb: útočiště řeči vychází ze snahy zpřístupnit jedinečnost starého soukromého tisku, dostupného dnes pouze v několika knihovnách či na knižních aukcích, ale i upozornit i na specifičnost původního záměru. Reprint původního vydání z podzimu 1938 v počtu 50 výtisků vychází z exempláře č.24, podepsaného autorkou v roce 1957. V básni v próze Kaladý, aneb: útočiště řeči se odráží bezprostřední reakce na tragické mnichovské události 1938 a autorka ji nazvala podle staršího, staroused- líky dodnes užívaného jména pro Koloděje nad Lužnicí.

Historický monolog o rozporuplné osobnosti našich dějin Emilovi Háchovi, který je mnohými považován za zrádce národa. Hra se snaží vysvětlit jeho postoje, názory, ale i osudy na pozadí historické situace, v níž se nacházel.

Druhý svazek básní Milady Součkové navazuje na svazek Případ poezie a shrnuje básně posledního období autorčiny tvorby až do posledních dnů roku 1983. Zahrnuje nejen již vydané oddíly Sešitů, ale i oddíly další, jež autorka teprve k vydání připravovala nebo které se podařilo najít rozpracované v její literární pozůstalosti, včetně posledních textů Milady Součkové z přelomu let 1982–1983 a básní příležitostných, které nebyly zařazeny do žádné z předcházejících sbírek. Vychází jako XI. svazek této edice.

Básnická sbírka Mluvící pásmo patří k vrcholům české poezie 20. století; svým titulem se na první pohled vřazuje do kontextu literárních parafrází, pro Součkovou je však především pokusem odkrýt příčiny velké duchovní krize věku rozumu, která člověka přivedla k hranicím vlastní katastrofy. Vyšlo jako reprint původního soukromého tisku z přelomu let 1939 a 1940 včetně originálních barevných litografií Zdenka Rykra.

Nedávno objevený rukopis představuje žánr, který se v kontextu díla Milady Součkové jeví jako základní.