Petr Patočka Knihy

Snové symboly individuačního procesu. Revidované vydání pátého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje první část Jungovy rozsáhlé práce „Psychologie a alchymie“. Po „Úvodu do nábožensko-psychologické problematiky alchymie“ následuje zásadní příspěvek k tématu individuace: „Snové symboly individuačního procesu“; v něm se autor zabývá snovými obrazy provázejícími onen proces, v jehož průběhu každý člověk naplňuje své určení. Jung z velmi rozsáhlé snové série vybral pro účely této části 59 snů, které neobsahují osobní materiál a mohou proto sloužit k demonstraci obecných pravidel interpretace a správného porozumění symbolickým snovým obrazům. Text je doplněn množstvím černobílých ilustrací, aktualizovaným poznámkovým aparátem a rejstříkem.

Knížka o Matcha Tea obsahuje téměř 100 stran informací o zeleném pokladu jménem matcha. První část se věnuje historii čaje matcha, jeho zpracování, benefitům i o historii firmy Kyosun, s.r.o. Druhou část knihy tvoří oblíbené recepty, které od této chvíle můžete mít přímo ve své kuchyni.

Revidované vydání Jungova pozdního díla, odrážejícího autorovo hluboké zaujetí západní myšlenkovou a náboženskou tradicí, ale také budoucností této tradice; čtenář v něm nalezne nejpodrobnější popis archetypu celosti a řádu – bytostného Já. První čtyři kapitoly knihy poslouží jako stručný úvod do Jungovy analytické psychologie, umožňují seznámení s pojmy já, stín, anima, animus a bytostné Já. V následujících kapitolách se Jung věnuje rozboru teologické, astrologické, alchymické a gnostické symboliky s cílem poukázat na trvalou přítomnost symbolů bytostného Já v lidských duchovních dějinách a popsat jejich proměny. Knihu uzavírá kapitola „Struktura a dynamika bytostného Já“ obsahující Jungovy pozoruhodné diagramy znázorňující cirkulaci archetypu bytostného Já a jeho postupnou inkorporaci v člověku a ve světě.

Podtitul: O čem vypovídají sny umírajících Autorka studuje v knize Sen a smrt v jedenácti kapitolách sny umírajících na pozadí egyptských sakrálních a alchymistických textů ve spojitosti se symbolikou archetypních obrazů ve snech.

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík. Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Vychází v redakci Karla Plocka. Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie (libida), která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření.

Tato přelomová a dnes již klasická kniha zkoumá Velkou matku jako prvotní obraz lidské psychiky. Renomovaný analytický psycholog Erich Neumann zde čerpá z rituálů, mytologie, umění a záznamů snů a fantazií, aby prozkoumal, jak byl tento archetyp navenek vyjádřen v mnoha kulturách a obdobích od pravěku. Ukazuje, jak byla žena reprezentována jako bohyně, monstrum, brána, strom, měsíc, slunce, loď a každé zvíře od hadů po ptáky. Neumann vnímá univerzální zkušenost matky jako vyživující i děsivou; zakořeněnou v dialektickém vztahu rostoucího vědomí, symbolizovaného dítětem, k nevědomí a neznámu, symbolizovaného Velkou matkou.

Představy spásy v alchymii Příspěvek myšlenkovým dějinám alchymie. Šestý svazek výboru z díla.

Hlubinně psychologický výklad středověké legendy. Cílem práce prof. Jungové není zkoumání pověsti o grálu z literárně-historického hlediska. Látka poskytnutá vyprávěními o grálu zde má být zkoumána spíše z hlediska hlubinné psychologie C. G. Junga. Podobně jako ve středověké alchymii a její zvláštní produkci symbolů se i v těchto poetických fantazijních výtvorech a jejich symbolice odrážení hluboko uložené, nevědomé duševní procesy, které mají dodnes mimořádný význam, neboť připravují a předjímají náboženský problém moderního člověka.

1.vydání. I-t'ing je pravděpodobně jednou z nejstarších knih Číny. Sinolog Richard Wilhelm, žijící v minulém století, tuto bohatou pokladnici staré čínské moudrosti během svého pobytu na Tchaj-wanu po čínské revoluci prostudoval a svým dnes již klasickým překladem ji zpřístupnil evropským čtenářům. Od té doby tato životní moudrost oslovuje nové a nové čtenáře. Jako orákulum, divinační techniku, lze I-t'ing využít k dotazování se, jak jednat v konkrétních životních situacích. Odpovědi obrazného rázu pak pomáhají porozumět současné situaci i směru, kterým se může budoucnost člověka ubírat. V tomto pojetí je I-t'ing úzce spjat s myšlenkou synchronicity, jak ji představila jungovská analytická psychologie.

Eseje předního jungovského psychoanalytika se zabývají z mnoha úhlů archetypem otce a fenoménem otcovství. Mateřství má instinktivní, tělesný základ, avšak otcovství je kulturně-společenským produktem. Teprve s objevením se muže-otce lze hovořit o vzniku rodiny a společnosti. V říši savců sice nejsilnější samci, vítězící v boji o samice, plodí potomky, avšak nemají k nim žádný zvláštní vztah. Biologický a kulturní aspekt se v muži-otci trvale střetává a vytváří tzv. otcovský paradox: vůči rodině a potomkům má být otec laskavý a ochranitelský, směrem ke světu dobyvatelský a vítězící. Rozmanité projevy a proměny archetypu otce sleduje autor v sociálně-kulturních dějinách západní civilizace od antiky přes počátky křesťanství, Francouzskou revoluci, obě světové války až k novodobé přeměně rodiny v současnosti. Pro dnešní dobu je podle Luigiho Zoji charakteristické vytrácení otců z rodiny i ze společnosti, ačkoli obě mají patriarchální základ. Luigi Zoja je zasvěceným a literárně zdatným průvodcem kulturními dějinami Západu a má rovněž co říci každému, koho zajímá hlubší psychologické pozadí současné západní společnosti a rodiny.