Petr Patočka Knihy

Snové symboly individuačního procesu. Revidované vydání pátého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje první část Jungovy rozsáhlé práce „Psychologie a alchymie“. Po „Úvodu do nábožensko-psychologické problematiky alchymie“ následuje zásadní příspěvek k tématu individuace: „Snové symboly individuačního procesu“; v něm se autor zabývá snovými obrazy provázejícími onen proces, v jehož průběhu každý člověk naplňuje své určení. Jung z velmi rozsáhlé snové série vybral pro účely této části 59 snů, které neobsahují osobní materiál a mohou proto sloužit k demonstraci obecných pravidel interpretace a správného porozumění symbolickým snovým obrazům. Text je doplněn množstvím černobílých ilustrací, aktualizovaným poznámkovým aparátem a rejstříkem.

Knížka o Matcha Tea obsahuje téměř 100 stran informací o zeleném pokladu jménem matcha. První část se věnuje historii čaje matcha, jeho zpracování, benefitům i o historii firmy Kyosun, s.r.o. Druhou část knihy tvoří oblíbené recepty, které od této chvíle můžete mít přímo ve své kuchyni.

Devátý díl sebraných spisů C.G.Junga je věnován studiím o specifických archetypech. Jeho první svazek, nazvaný Archetypy a kolektivní nevědomí , sestává z kratších esejů. Svazek druhý, Aion , je obsáhlou monografií o archetypu bytostného Já (das Selbst).

Podtitul: O čem vypovídají sny umírajících Autorka studuje v knize Sen a smrt v jedenácti kapitolách sny umírajících na pozadí egyptských sakrálních a alchymistických textů ve spojitosti se symbolikou archetypních obrazů ve snech.

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík.

Tato přelomová a dnes již klasická kniha zkoumá Velkou matku jako prvotní obraz lidské psychiky. Renomovaný analytický psycholog Erich Neumann zde čerpá z rituálů, mytologie, umění a záznamů snů a fantazií, aby prozkoumal, jak byl tento archetyp navenek vyjádřen v mnoha kulturách a obdobích od pravěku. Ukazuje, jak byla žena reprezentována jako bohyně, monstrum, brána, strom, měsíc, slunce, loď a každé zvíře od hadů po ptáky. Neumann vnímá univerzální zkušenost matky jako vyživující i děsivou; zakořeněnou v dialektickém vztahu rostoucího vědomí, symbolizovaného dítětem, k nevědomí a neznámu, symbolizovaného Velkou matkou.

Představy spásy v alchymii Příspěvek myšlenkovým dějinám alchymie. Šestý svazek výboru z díla.

Hlubinně psychologický výklad středověké legendy. Cílem práce prof. Jungové není zkoumání pověsti o grálu z literárně-historického hlediska. Látka poskytnutá vyprávěními o grálu zde má být zkoumána spíše z hlediska hlubinné psychologie C. G. Junga. Podobně jako ve středověké alchymii a její zvláštní produkci symbolů se i v těchto poetických fantazijních výtvorech a jejich symbolice odrážení hluboko uložené, nevědomé duševní procesy, které mají dodnes mimořádný význam, neboť připravují a předjímají náboženský problém moderního člověka.

1.vydání. I-t'ing je pravděpodobně jednou z nejstarších knih Číny. Sinolog Richard Wilhelm, žijící v minulém století, tuto bohatou pokladnici staré čínské moudrosti během svého pobytu na Tchaj-wanu po čínské revoluci prostudoval a svým dnes již klasickým překladem ji zpřístupnil evropským čtenářům. Od té doby tato životní moudrost oslovuje nové a nové čtenáře. Jako orákulum, divinační techniku, lze I-t'ing využít k dotazování se, jak jednat v konkrétních životních situacích. Odpovědi obrazného rázu pak pomáhají porozumět současné situaci i směru, kterým se může budoucnost člověka ubírat. V tomto pojetí je I-t'ing úzce spjat s myšlenkou synchronicity, jak ji představila jungovská analytická psychologie.

Eseje předního jungovského psychoanalytika se zabývají z mnoha úhlů archetypem otce a fenoménem otcovství. Mateřství má instinktivní, tělesný základ, avšak otcovství je kulturně-společenským produktem. Teprve s objevením se muže-otce lze hovořit o vzniku rodiny a společnosti. V říši savců sice nejsilnější samci, vítězící v boji o samice, plodí potomky, avšak nemají k nim žádný zvláštní vztah. Biologický a kulturní aspekt se v muži-otci trvale střetává a vytváří tzv. otcovský paradox: vůči rodině a potomkům má být otec laskavý a ochranitelský, směrem ke světu dobyvatelský a vítězící. Rozmanité projevy a proměny archetypu otce sleduje autor v sociálně-kulturních dějinách západní civilizace od antiky přes počátky křesťanství, Francouzskou revoluci, obě světové války až k novodobé přeměně rodiny v současnosti. Pro dnešní dobu je podle Luigiho Zoji charakteristické vytrácení otců z rodiny i ze společnosti, ačkoli obě mají patriarchální základ. Luigi Zoja je zasvěceným a literárně zdatným průvodcem kulturními dějinami Západu a má rovněž co říci každému, koho zajímá hlubší psychologické pozadí současné západní společnosti a rodiny.