Petr Patočka Pořadí knih (chronologicky)

Na hradě, který se dá velmi obtížně nalézt, střeží král tajuplnou zázračnou nádobu, jež udržuje život a poskytuje potravu. Král je nemocný a okolní krajina pustne. Může být vyléčen pouze tehdy, jestliže hrad nalezne znamenitý rytíř a při pohledu na to, co spatří, položí určitou otázku. Takový je jeden z důležitých momentů středověké legendy o svatém grálu a tato kniha představuje její hlubinněpsychologický výklad z pohledu psychologie, kulturních dějin, religionistiky, mytologie a literární vědy. Autorky zkoumají symboliku grálu, jeho vztah k alchymii, křesťanské mystice, keltským mýtům a pohádkám. Přibližují historický vývoj legendy, její propojení s artušovskými příběhy a archetypový význam hledání grálu jako cesty k duchovnímu poznání. Dílo čerpá z psychologických teorií Carla Gustava Junga a odkrývá hlubší významy, které legenda nese pro moderního člověka. Podobně jako ve středověké alchymii se totiž v poetických fantazijních dílech souvisejících se symbolikou grálu odrážejí hluboko uložené, nevědomé duševní procesy, které mají dodnes mimořádný význam, neboť předjímají náboženský problém současnosti.

Pocity opuštěnosti a sebeodcizení jsou základem narušeného pocitu vlastní hodnoty, kterým se mimo jiné vyznačuje tzv. narcistická porucha osobnosti. Autorka se oběma jevy zabývá jako něčím, co možná zažil každý z nás, a zároveň na základě četných kazuistik či výkladu pohádek, mýtů a legend zpřístupňuje čtenáři porozumění problematice narcistické poruchy i jejím pozdějším důsledkům. Těmi jsou znejistění vlastních pocitů, narušení zdravé sebelásky a sklon k depresím a grandiozitě. Autorka také ukazuje možnosti terapie. Knihu ocení psychoterapeuti a další odborníci v pomáhajících profesích. Publikace zároveň nabízí užitečné podněty čtenářům, kteří se sami potýkají s touto poruchou, a jejich blízkým.

Tato přelomová a dnes již klasická kniha zkoumá Velkou matku jako prvotní obraz lidské psychiky. Renomovaný analytický psycholog Erich Neumann zde čerpá z rituálů, mytologie, umění a záznamů snů a fantazií, aby prozkoumal, jak byl tento archetyp navenek vyjádřen v mnoha kulturách a obdobích od pravěku. Ukazuje, jak byla žena reprezentována jako bohyně, monstrum, brána, strom, měsíc, slunce, loď a každé zvíře od hadů po ptáky. Neumann vnímá univerzální zkušenost matky jako vyživující i děsivou; zakořeněnou v dialektickém vztahu rostoucího vědomí, symbolizovaného dítětem, k nevědomí a neznámu, symbolizovaného Velkou matkou.

Knížka o Matcha Tea obsahuje téměř 100 stran informací o zeleném pokladu jménem matcha. První část se věnuje historii čaje matcha, jeho zpracování, benefitům i o historii firmy Kyosun, s.r.o. Druhou část knihy tvoří oblíbené recepty, které od této chvíle můžete mít přímo ve své kuchyni.

Snové symboly individuačního procesu. Revidované vydání pátého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje první část Jungovy rozsáhlé práce „Psychologie a alchymie“. Po „Úvodu do nábožensko-psychologické problematiky alchymie“ následuje zásadní příspěvek k tématu individuace: „Snové symboly individuačního procesu“; v něm se autor zabývá snovými obrazy provázejícími onen proces, v jehož průběhu každý člověk naplňuje své určení. Jung z velmi rozsáhlé snové série vybral pro účely této části 59 snů, které neobsahují osobní materiál a mohou proto sloužit k demonstraci obecných pravidel interpretace a správného porozumění symbolickým snovým obrazům. Text je doplněn množstvím černobílých ilustrací, aktualizovaným poznámkovým aparátem a rejstříkem.

Otcovský a mateřský komplex představují reakci, kterou rozvine každý člověk vůči svým rodičům, tak jak je ve svém dětství prožíval. Tyto rodičovské komplexy pak mohou ve své pozitivní i negativní podobě ovlivňovat, popř. znesnadňovat další psychický vývoj člověka směrem k jeho vlastní identitě, a v "křížové" podobě mateřského komplexu u muže a otcovského komplexu u ženy výrazně ovlivňovat jeho budoucí partnerský život. Verena Kast ve své dnes již klasické knize k tomuto centrálnímu tématu psychického růstu člověka ukazuje, jak lze v terapeutické práci i v úsilí o vlastní psychický růst vliv těchto komplexů rozvolnit, a uvolnit tak přístup k širším životním možnostem.

Zkušený praktik na poli psychoterapie a poradenství se zamýšlí nad stinnými aspekty pomáhajících profesí, především nad tématem moci. Zabývá se především motivací, která vede člověka k tomu, aby vykonával obtížnou pomáhající profesi, jeho pozornost je zaměřena také na nevyvážený vztah mezi pomáhajícím a klientem, jenž může být pro pomáhajícího úskalím, a na další rizika, která v sobě pomáhající profese skrývají. Uvažuje rovněž nad preventivními opatřeními, jakými jsou pro člověka v pomáhající profesi vlastní sebezkušenost, supervize nebo užitečnost obyčejných vyrovnaných vztahů, které člověka sesadí z jeho vyvýšené pomáhající pozice. Kniha zaujme zájemce o psychologii, psychoterapii a tematiku pomáhajících profesí.

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík.

Vznik poruchy, průběh a možnosti jejího překonání. Narcismus (narcistická porucha osobnosti) patří k mimořádně rozšířeným formám psychických obtíží dnešní doby. Zkušený německý terapeut Heinz-Peter Röhr se ve své knize zabývá osobitým způsobem vzniku této poruchy, jejím průběhem a naznačuje možnosti jejího překonání. Za východisko si autor zvolil kuriózní pohádkový příběh bratří Grimmů „Železná kamna“. Hlavními protagonisty pohádky jsou princ zakletý do železných kamen, která stojí v lese a princezna, která v tom lese zabloudila. Na těchto postavách autor ukazuje kořeny, z nichž narcismus vyrůstá. Pohádkový děj pak doprovází jeho úvahy o hlavních rysech mužského a ženského narcismu, o narcistním soužití, ale také o cestách, které vedou k uzdravení a svobodě. Závěrečný doplněk je stručným, věcným pojednáním o popisované poruše, o jejím společenském významu a konkrétních možnostech terapie.

Eseje předního jungovského psychoanalytika se zabývají z mnoha úhlů archetypem otce a fenoménem otcovství. Mateřství má instinktivní, tělesný základ, avšak otcovství je kulturně-společenským produktem. Teprve s objevením se muže-otce lze hovořit o vzniku rodiny a společnosti. V říši savců sice nejsilnější samci, vítězící v boji o samice, plodí potomky, avšak nemají k nim žádný zvláštní vztah. Biologický a kulturní aspekt se v muži-otci trvale střetává a vytváří tzv. otcovský paradox: vůči rodině a potomkům má být otec laskavý a ochranitelský, směrem ke světu dobyvatelský a vítězící. Rozmanité projevy a proměny archetypu otce sleduje autor v sociálně-kulturních dějinách západní civilizace od antiky přes počátky křesťanství, Francouzskou revoluci, obě světové války až k novodobé přeměně rodiny v současnosti. Pro dnešní dobu je podle Luigiho Zoji charakteristické vytrácení otců z rodiny i ze společnosti, ačkoli obě mají patriarchální základ. Luigi Zoja je zasvěceným a literárně zdatným průvodcem kulturními dějinami Západu a má rovněž co říci každému, koho zajímá hlubší psychologické pozadí současné západní společnosti a rodiny.

Sedmý svazek výboru z díla psychologa Carla Gustava Junga.

Devátý díl sebraných spisů C.G.Junga je věnován studiím o specifických archetypech. Jeho první svazek, nazvaný Archetypy a kolektivní nevědomí , sestává z kratších esejů. Svazek druhý, Aion , je obsáhlou monografií o archetypu bytostného Já (das Selbst).

1.vydání. I-t'ing je pravděpodobně jednou z nejstarších knih Číny. Sinolog Richard Wilhelm, žijící v minulém století, tuto bohatou pokladnici staré čínské moudrosti během svého pobytu na Tchaj-wanu po čínské revoluci prostudoval a svým dnes již klasickým překladem ji zpřístupnil evropským čtenářům. Od té doby tato životní moudrost oslovuje nové a nové čtenáře. Jako orákulum, divinační techniku, lze I-t'ing využít k dotazování se, jak jednat v konkrétních životních situacích. Odpovědi obrazného rázu pak pomáhají porozumět současné situaci i směru, kterým se může budoucnost člověka ubírat. V tomto pojetí je I-t'ing úzce spjat s myšlenkou synchronicity, jak ji představila jungovská analytická psychologie.

Karlfried, hrabě Dürckheim (1896-1988), byl osobností hluboce spojenou s evropskou kulturou a tradicí. Po studiích filosofie a psychologie přednášel v Německu o Freudu, Adlerovi a Jungovi. Během války pobýval v Japonsku, kde se věnoval duchovní praxi šintoismu a buddhismu a zažil spontánní prožitky hloubky vlastní bytosti. Jeho osobní přístup k odhalování tajemství života spojuje moderní evropskou duši s orientálními tradicemi. Dürckheim se v knize zaměřuje na tělesnou přítomnost jako klíč k duchovnímu životu, přičemž tvrdí, že hloubka zkušenosti závisí na celistvosti člověka. Čím více se duch zhmotňuje v tělesnosti, tím je člověk zralejší. Dürckheim doporučuje jednoduché cvičení z zazenu, meditační praxe zenového buddhismu, jako prostředek k seberozvoji. Kniha nabízí podrobný popis cvičení, která pomáhají ukotvit se ve fyzickém a psychickém centru osobnosti, známém jako tanden nebo hara. Dürckheim, jako Evropan, rozumí psychickým problémům svých čtenářů a jeho výklad doplňují texty japonských autorů, včetně životopisného líčení mistra Hakuina a jeho meditačních technik.

Slovník symbolů představuje fundovaného průvodce kulturními dějinami, tak jak se odrážejí v základních symbolech různých kultur. Dílo zahrnuje 1800 hesel, která jsou doprovázena 900 ilustracemi a šestnáctistránkovou barevnou přílohou. Takto formou slovníku kniha zprostředkovává nejdůležitější informace o symbolice barev, čísel, forem a postav, které spadají do rozsáhlého období od antiky až po novověk a pocházejí jak ze západní kultury, tak i z tradic cizích civilizací. U mnohých hesel je popsáno i to, jakou proměnou v průběhu času procházel význam příslušného symbolu. Slovník uvítají odborníci a studenti, kteří se zabývají různými obory umění, kulturní historií, psychologií, religionistikou, a mnozí další čtenáři se zájmem o symboliku obecně.

Autor velmi výstižně a názorně popisuje základní pravidla správné společenské konverzace - učí, jak bychom měli při nejrůznějších společenských situacích vést rozhovor, a to po verbální i neverbální stránce. Tedy nejen jak a o čem mluvit, ale také jak se chovat, jak úspěšně používat řeč těla, abychom celkově působili příjemně a uvolněně. V knize nalezneme nejen cenné rady a návody na zvládnutí konverzace, ale rovněž první pomoc při řešení problematických situací či přímo faux pas - ať už se jedná o chyby při konverzaci či setkání s nepříjemnými společníky. Příručka poskytuje rovněž ukázky správné komunikace při konkrétních společenských a životních situacích (např. nezávazné flirtování, návštěva nemocnice či smuteční událost).

Hlubinně psychologický výklad středověké legendy. Cílem práce prof. Jungové není zkoumání pověsti o grálu z literárně-historického hlediska. Látka poskytnutá vyprávěními o grálu zde má být zkoumána spíše z hlediska hlubinné psychologie C. G. Junga. Podobně jako ve středověké alchymii a její zvláštní produkci symbolů se i v těchto poetických fantazijních výtvorech a jejich symbolice odrážení hluboko uložené, nevědomé duševní procesy, které mají dodnes mimořádný význam, neboť připravují a předjímají náboženský problém moderního člověka.

Autor předkládá definici pojmu "syndrom pomáhajících" a popisuje, jaký vliv má tento syndrom na praktickou práci v medicíně, sociální péči, psychoterapii nebo výchově. Popis rizik ohrožujících vztah ke klientovi je východiskem úvah o terapeutických a preventivních opatřeních a o psychohygieně v pomáhajících profesích obecně. Publikace nechce degradovat lidský altruismus, ale snaží se pomoci pracovníkům pomáhajících profesí v osobnostním růstu tím, že je vede k sebepoznání a odhaluje nedostatky a nebezpečí při vykonávání jejich práce. Přispívá tak k objevení skutečné hodnoty služby.

Představy spásy v alchymii Příspěvek myšlenkovým dějinám alchymie. Šestý svazek výboru z díla.

Podtitul: O čem vypovídají sny umírajících Autorka studuje v knize Sen a smrt v jedenácti kapitolách sny umírajících na pozadí egyptských sakrálních a alchymistických textů ve spojitosti se symbolikou archetypních obrazů ve snech.