Petr Patočka Pořadí knih

Pocity opuštěnosti a sebeodcizení jsou základem narušeného pocitu vlastní hodnoty, kterým se mimo jiné vyznačuje tzv. narcistická porucha osobnosti. Autorka se oběma jevy zabývá jako něčím, co možná zažil každý z nás, a zároveň na základě četných kazuistik či výkladu pohádek, mýtů a legend zpřístupňuje čtenáři porozumění problematice narcistické poruchy i jejím pozdějším důsledkům. Těmi jsou znejistění vlastních pocitů, narušení zdravé sebelásky a sklon k depresím a grandiozitě. Autorka také ukazuje možnosti terapie. Knihu ocení psychoterapeuti a další odborníci v pomáhajících profesích. Publikace zároveň nabízí užitečné podněty čtenářům, kteří se sami potýkají s touto poruchou, a jejich blízkým.

Tato přelomová a dnes již klasická kniha zkoumá Velkou matku jako prvotní obraz lidské psychiky. Renomovaný analytický psycholog Erich Neumann zde čerpá z rituálů, mytologie, umění a záznamů snů a fantazií, aby prozkoumal, jak byl tento archetyp navenek vyjádřen v mnoha kulturách a obdobích od pravěku. Ukazuje, jak byla žena reprezentována jako bohyně, monstrum, brána, strom, měsíc, slunce, loď a každé zvíře od hadů po ptáky. Neumann vnímá univerzální zkušenost matky jako vyživující i děsivou; zakořeněnou v dialektickém vztahu rostoucího vědomí, symbolizovaného dítětem, k nevědomí a neznámu, symbolizovaného Velkou matkou.

Snové symboly individuačního procesu. Revidované vydání pátého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje první část Jungovy rozsáhlé práce „Psychologie a alchymie“. Po „Úvodu do nábožensko-psychologické problematiky alchymie“ následuje zásadní příspěvek k tématu individuace: „Snové symboly individuačního procesu“; v něm se autor zabývá snovými obrazy provázejícími onen proces, v jehož průběhu každý člověk naplňuje své určení. Jung z velmi rozsáhlé snové série vybral pro účely této části 59 snů, které neobsahují osobní materiál a mohou proto sloužit k demonstraci obecných pravidel interpretace a správného porozumění symbolickým snovým obrazům. Text je doplněn množstvím černobílých ilustrací, aktualizovaným poznámkovým aparátem a rejstříkem.

Knížka o Matcha Tea obsahuje téměř 100 stran informací o zeleném pokladu jménem matcha. První část se věnuje historii čaje matcha, jeho zpracování, benefitům i o historii firmy Kyosun, s.r.o. Druhou část knihy tvoří oblíbené recepty, které od této chvíle můžete mít přímo ve své kuchyni.

Podtitul: "Práce s rodičovskými komplexy jako cesta k vlastní identitě" Otcovský a mateřský komplex představují reakci, kterou rozvine každý člověk vůči svým rodičům, tak jak je ve svém dětství prožíval. Tyto rodičovské komplexy pak mohou ve své pozitivní i negativní podobě ovlivňovat, popř. znesnadňovat další psychický vývoj člověka směrem k jeho vlastní identitě, a v "křížové" podobě mateřského komplexu u muže a otcovského komplexu u ženy výrazně ovlivňovat jeho budoucí partnerský život. Verena Kast ve své dnes již klasické knize k tomuto centrálnímu tématu psychického růstu člověka ukazuje, jak lze v terapeutické práci i v úsilí o vlastní psychický růst vliv těchto komplexů rozvolnit, a uvolnit tak přístup k širším životním možnostem.

Zkušený praktik na poli psychoterapie a poradenství se zamýšlí nad stinnými aspekty pomáhajících profesí, především nad tématem moci. Zabývá se především motivací, která vede člověka k tomu, aby vykonával obtížnou pomáhající profesi, jeho pozornost je zaměřena také na nevyvážený vztah mezi pomáhajícím a klientem, jenž může být pro pomáhajícího úskalím, a na další rizika, která v sobě pomáhající profese skrývají. Uvažuje rovněž nad preventivními opatřeními, jakými jsou pro člověka v pomáhající profesi vlastní sebezkušenost, supervize nebo užitečnost obyčejných vyrovnaných vztahů, které člověka sesadí z jeho vyvýšené pomáhající pozice. Kniha zaujme zájemce o psychologii, psychoterapii a tematiku pomáhajících profesí.

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík. Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Vychází v redakci Karla Plocka. Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie (libida), která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření.

Vznik poruchy, průběh a možnosti jejího překonání. Narcismus (narcistická porucha osobnosti) patří k mimořádně rozšířeným formám psychických obtíží dnešní doby. Zkušený německý terapeut Heinz-Peter Röhr se ve své knize zabývá osobitým způsobem vzniku této poruchy, jejím průběhem a naznačuje možnosti jejího překonání. Za východisko si autor zvolil kuriózní pohádkový příběh bratří Grimmů „Železná kamna“. Hlavními protagonisty pohádky jsou princ zakletý do železných kamen, která stojí v lese a princezna, která v tom lese zabloudila. Na těchto postavách autor ukazuje kořeny, z nichž narcismus vyrůstá. Pohádkový děj pak doprovází jeho úvahy o hlavních rysech mužského a ženského narcismu, o narcistním soužití, ale také o cestách, které vedou k uzdravení a svobodě. Závěrečný doplněk je stručným, věcným pojednáním o popisované poruše, o jejím společenském významu a konkrétních možnostech terapie.

Eseje předního jungovského psychoanalytika se zabývají z mnoha úhlů archetypem otce a fenoménem otcovství. Mateřství má instinktivní, tělesný základ, avšak otcovství je kulturně-společenským produktem. Teprve s objevením se muže-otce lze hovořit o vzniku rodiny a společnosti. V říši savců sice nejsilnější samci, vítězící v boji o samice, plodí potomky, avšak nemají k nim žádný zvláštní vztah. Biologický a kulturní aspekt se v muži-otci trvale střetává a vytváří tzv. otcovský paradox: vůči rodině a potomkům má být otec laskavý a ochranitelský, směrem ke světu dobyvatelský a vítězící. Rozmanité projevy a proměny archetypu otce sleduje autor v sociálně-kulturních dějinách západní civilizace od antiky přes počátky křesťanství, Francouzskou revoluci, obě světové války až k novodobé přeměně rodiny v současnosti. Pro dnešní dobu je podle Luigiho Zoji charakteristické vytrácení otců z rodiny i ze společnosti, ačkoli obě mají patriarchální základ. Luigi Zoja je zasvěceným a literárně zdatným průvodcem kulturními dějinami Západu a má rovněž co říci každému, koho zajímá hlubší psychologické pozadí současné západní společnosti a rodiny.