Martin Amis Knihy

Tři pohledy na místo, kde mizí miliony, kde číslo znamená víc než člověk, kde se v počtech ztrácejí lidské osudy, kde není místo na city. Nebo snad ano? Martin Amis s příznačnou stylistickou bravurou rozehrává trojí part v podání toho, kdo dal soukolí Osvětimi do pohybu, toho, kdo v něm přišel i o možnost podívat se komukoliv do očí, a toho, kdo se ho pozdě, ale přece pokusí malinko rozklížit. Romantického komandanta „nepřestává udivovat, do jaké propasti mravního úpadku se jistá individua neštítí sestoupit“, služebně nejstarší zvláštní, ten „nejsmutnější ze všech nejsmutnějších a nejodpornějších“, dál „pošetile setrvává v pekle bláznů“, aby mohl vydat svědectví, a tajemníkova donchuánského chráněnce přiměje „něco jako láska“ ptát se, kde se vzala „potřeba tak metodicky, tak pedantsky, tak prozaicky prozkoumat bestialitu“. A ačkoliv Amisovým „oddělením nálezů a ztrát na konečné naší planety“ defilují známé historické události, které bychom si měli čas od času připomenout, Zónu zájmu určuje, kdo kým skutečně je.

Hlavním hrdinou nového románu Martina Amise je Lionel Aspo: agresivní, ale nepříliš úspěšný zločinec z londýnského předměstí Diston, je zároveň opatrovníkem svého osiřelého synovce Desmonda Pepperdinea. Divoký, zábavný a dráždivý Lionel Aspo je moderní pohádka a zároveň podivuhodný román o ne vždy normálních rodinných vztazích od jednoho z nejlepších anglických spisovatelů dneška.

Mechanický pomeranč patří k jedné z nejlepších knih, které byly kdy napsány. Už před více než třiceti lety, kdy poprvé vyšla, se stala klasikou. A stejnojmenný film, který byl podle ní v režii Stanleyho Kubricka natočen, se zakrátko proměnil v kultovní. Příběh je situován do londýnské nepříliš vzdálené budoucnosti. Hlavní postava, Alex, je vůdcem čtyřčlenné skupiny teenegerů, která se dopouští nejrůznějších násilností. Avšak Alex je chycen a dostává se do vězení, kde jej čeká hrůzný trest a řada nezamýšlených důsledků… Burgessův Mechanický pomeranč naprosto porušuje obvyklou literární strukturu a stavbu. V knize dochází k několika naprosto neočekávaným zvratům a přečíst ji až do konce znamená nikdy na ni nezapomenout.... celý text

Kontroverzní sbírka esejů a povídek Martina Amise, které vycházely v letech 2001–2008 v předních britských a amerických periodikách, se z různých úhlů pohledu vrací k 11. září 2001, k podhoubí terorismu v jednotlivých islámských zemích a jeho dopadům na západní civilizaci. Amis si jako obvykle nebere servítky, ať už hovoří o reakci na teroristické útoky, o americké vládě, Bushovi a Blairovi, islamismu, islámu a víře jako takové či o zřízeních a konfliktech na Blízkém a Středním Východě. Ve skvělých povídkách se snaží proniknout do smýšlení jednoho z únosců v den útoku a prostřednictvím dvojníka jistého diktátora nám dává nahlédnout do zákulisí paláců. Vznikla tak kniha, která čtenáře rozhodně provokuje k zamyšlení a konfrontaci odlišných perspektiv.

Amisova kniha, která byla v roce 1991 navržena na Bookerovu cenu, je patrně jedním z prozaicky nejlépe zpracovaných námětů, které odhalují zvrácenou logiku nacistické morálky. Hlavní postavou příběhu je doktor Tod T. Friendly, muž dvou tváří a dvou životních příběhů, spořádaný občan s děsivou minulostí, o které však s výjimkou jeho niterného svědomí nikdo netuší. Friendlyho totožnost se začíná odhalovat v okamžiku, kdy je životní pouť hlavního hrdiny u konce a vyprávění se postupně vrací do jeho minulosti. Najednou se ocitáme v některé z řad kinosálu a kde se nám před zraky začíná odvíjet příběh běžící jako film, ten však kdosi nevědomky spustil POZPÁTKU. Počáteční harmonie se tak záhy mění v destrukci, stáří se stává mládím a nevinnost ustupuje strašlivé realitě prodělané zkušenosti hlavního hrdiny. Tod německy smrt, friendly anglicky vlídná – vlídná smrt přichází ke svým obětem a dějištěm je najednou neblaze proslulé působiště doktora Mengeleho – vyhlazovací tábor Osvětim!

Kniha Na návštěvě u paní Nabokovové, sbírka vynikajících esejů, úvah a zamyšlení ze sedmdesátých až devadesátých let minulého století, ukazuje Martina Amise jako pronikavého pozorovatele světa, od poznámek na okraj k rockovým celebritám (Rolling Stones, John Lennon, Madonna) přes glosování společenských témat (například nepřikrášlený pohled na svět ženského tenisu či velmistrovského šachu) až po nesmírně cenné postřehy ze setkání se slavnými spisovatelskými kolegy či z návštěvy frankfurtského knižního veletrhu. Martin Amis prokazuje v těchto krátkých úvahách psaných většinou pro přední světová periodika, schopnost nahlížet pod povrch událostí stejně brilantně, jako to činí ve svých románech.

Kniha slavného syna slavného otce je jakýmsi unikátním dopisem na rozloučenou. Její hrdina John Self je nemravným dědicem hamburgerové kultury, vzývající peníze a vše, co s nimi souvisí, jako pozvánku do světa vyvolených. Trpká realita se zde zjevuje v podobě bezúčelného násilí, zvráceného chtíče či nekonečného vydělávání peněz jako jediného smyslu života. Postavy obdařené symbolickými jmény a osudy jsou smutnými loutkami v jejích rukou, v rukou oné trpké reality, s jakou se více či méně setkal každý z nás. Amisův geniálně přesný, agresivní a vytříbený styl si maně vynucuje srovnání s takovými velikány, jakými jsou Nabokov či Baldwin. Vše je podřízeno svrchovanému vyprávění, autor manipuluje čtenářovým prožitkem, aby ho s koncem románu získal neodvratně na svou stranu.

Londýnská pole (1989) psal Martin Amis jako kriminální příběh konce milénia. Obětí je Nicola Sixová, sexuálně vyzývavá žena, která sama sebe nenávidí a rozhodne se zaranžovat svou vraždu. Vrahem může být Keith Talent, násilnický ničema, jehož jedinými vášněmi jsou pornografie a šipky, nebo také bohatý, počestný a otravně romantický Guy Clinch. A zatímco Nicola vede své nápadníky vstříc propasti, Londýn a vlastně celý svět kolem nich kolotá ve sžíravě zábavném vyprávění, plném Amisových slovních ohňostrojů i neotřele vyjádřených mravních postojů. Přelom 80. a 90. let minulého století představoval dosavadní vrchol autorovy tvorby a Londýnská pole, rozsáhlá freska o západní civilizaci konce tisíciletí, patří bezpochyby k tomu nejlepšímu, co světoznámý spisovatel napsal.

Hrůzně komický příběh života dvou nevlastních bratří v současném Londýně je hořce satirickou výpovědí o mravní degradaci moderní společnosti. Dílo je vysoce hodnoceno jako pozoruhodný román o pravdě a lži, jako provokující analýza a výrazná moralita. Ponuře bezvýchodné a kolem pocitu prázdnoty a perverzního sexu se točící vyprávění je perfektně zvládnutou literaturou.