Martin Amis Pořadí knih (chronologicky)

Film na podstawie poruszającej powieści mistrza prozy brytyjskiej. Miłość w czasach Zagłady. Golo Thomsen, oficer SS, zakochuje się w Hannah Doll, żonie komendanta obozu koncentracyjnego. Paul Doll dowiaduje się prawdy i obojgu grozi wielkie niebezpieczeństwo. Doll knuje intrygę, w której jedną z głównych ról ma odegrać niejaki Szmul – więzień obozu. To tylko powierzchnia, pod którą kotłuje się hitlerowska noc Walpurgi. Amis mierzy się w tej powieści z jedną z największych tragedii nowożytnego świata. Powojenny finał jest nie mniej poruszający niż tło akcji – obóz koncentracyjny. Rzecz o banalności zła, o granicach jego akceptacji, wreszcie o tym, czy – pięknie opisana, niemal wirtualna w tak nieludzkiej scenerii – miłość może przetrwać w normalnym świecie. Mistrzowska proza, prowokacyjny, subtelny humor, godne świetnego pisarza drążenie granic nieopisywalnego. Strefa interesów w reżyserii Jonathana Glazera została nagrodzona Grand Prix canneńskiego Festiwalu Filmowego. Ta polsko-brytyjsko-amerykańska koprodukcja była nominowana w trzech kategoriach do Złotych Globów i uzyskała pięć nominacji do Oscara 2024.

Amidst the horrors of Auschwitz, German officer, Angelus Thomsen, has found love. But unfortunately for Thomsen, the object of his affection is already married to his camp commandant, Paul Doll. As Thomsen and Doll's wife pursue their passion - the gears of Nazi Germany's Final Solution grinding around them - Doll is riven by suspicion. With his dignity in disrepute and his reputation on the line, Doll must take matters into his own hands and bring order back to the chaos that reigns around him.

Auslöser für Martin Amis’ bisher persönlichstes Werk war der Tod seines engsten Freundes Christopher Hitchens. Aus der tiefen und weitreichenden Freundschaft der beiden Schriftsteller entfaltet sich dieser autobiografische Roman. Christopher Hitchens war Martin Amis’ Mitstreiter und Berater, seit ihren Anfängen in London bis hin zu den Jahren des Literatur- Klatsches, der romantischen Verwicklungen und beunruhigenden Obsessionen. Während Inside Story auch anderen wichtigen Personen in Amis’ Leben nachspürt – darunter seinem Vater Kingsley Amis, seinem Idol Saul Bellow und dem Dichter Philip Larkin –, widmet sich die Geschichte zärtlich und humorvoll den schwierigsten Fragen: Wie lebt, wie trauert und wie stirbt man? Das Ergebnis ist ein Liebesbrief an das Leben, der Einblicke in die außergewöhnliche Welt des Schriftstellers eröffnet.

'Utterly compelling' Guardian Life...is shapeless, it does not point to and gather round anything, it does not cohere. Artistically, it's dead. Life's dead. So begins a love letter to life, a resuscitation of sorts, encountering vibrant characters from Saul Bellow, to Philip Larkin to Iris Murdoch and Elizabeth Jane Howard, and to the person who captivated Amis' twenties, the alluringly amoral Phoebe Phelps. Amis addresses our burning questions: how to live, how to grieve, and how to die?

Martin Amis porträtiert mit unnachahmlicher Offenheit Salman Rushdie, Steven Spielberg oder Donald Trump, schreibt mit frischer Leichtigkeit über Kafka oder Cervantes, immer brillant über die schwarzen Löcher und toten Winkel unserer Gesellschaft. Seine Stimme bekommt eine sentimentale Tiefe, wenn er von der Königsfamilie erzählt, er begleitet Tony Blair zu Angela Merkel, beobachtet das gleichzeitige Heranströmen von Oktoberfestbesuchern und Flüchtlingen in München, schreibt mit sprachlicher Schärfe über nukleare Aufrüstung und den Krieg gegen das Klischee, stets die Zwischenräume, Auslassungen und Verzerrungen unseres Denkens im Blick. Martin Amis nimmt einen in seinen Texten mit, als wären es Abenteuer, die man am besten zu zweit genießt.

The Rub of Time is Amis at his considered best, witty, erudite and unafraid... He is sweetly sentimental when it comes to the British royal family (why?), funny about tennis, always brilliant about the body, scorching in his refusal of death, its sorrows and humiliations... He is a great believer in semantic rigour; every sentence snaps with an accuracy that is fresh and fierce... This collection is full of treasures. Anne Enright Guardian

Přestože Anthony Burgess patřil k autorům mimořádně plodným, jeho nejznámějším dílem, jímž vstoupil nejen do dějin literatury, ale i populární kultury, navždy zůstane román Mechanický pomeranč. Když roku 1971 převedl tuto svéráznou futuristickou vizi moderní společnosti na stříbrné plátno Stanley Kubrick, setkal se film s tak ostrou kritikou, že jej režisér z britské distribuce raději stáhl. Přemíra násilných scén však není v tomto díle prvkem samoúčelným, lacině provokativním – tvoří pevnou součást vyprávění, které je stejně strhující jako originální. Mechanický pomeranč totiž naprosto porušuje obvyklou literární strukturu a stavbu. Hlavní hrdina knihy, vůdce mladých londýnských násilníků Alex, tráví většinu svého času konzumací drog, přepadáním a znásilňováním bezbranných obětí a – paradoxně – poslechem Beethovenovy hudby... Pak je však zatčen a donucen podstoupit „terapeutický" experiment, který si v mnohém nezadá s krutostí jeho chuligánské minulosti. Kromě zcela ojedinělého vedení příběhu fascinuje román svým jazykem. Burgessovi teenagerovští hrdinové hovoří zcela specifickou řečí, ozvláštněnou výrazy z cizích jazyků. V pravém slova smyslu se tak četba stává napínavým dobrodružstvím, jazykovým koncertem i brilantní studií násilí a zla v člověku.

Tři pohledy na místo, kde mizí miliony, kde číslo znamená víc než člověk, kde se v počtech ztrácejí lidské osudy, kde není místo na city. Nebo snad ano? Martin Amis s příznačnou stylistickou bravurou rozehrává trojí part v podání toho, kdo dal soukolí Osvětimi do pohybu, toho, kdo v něm přišel i o možnost podívat se komukoliv do očí, a toho, kdo se ho pozdě, ale přece pokusí malinko rozklížit. Romantického komandanta „nepřestává udivovat, do jaké propasti mravního úpadku se jistá individua neštítí sestoupit“, služebně nejstarší zvláštní, ten „nejsmutnější ze všech nejsmutnějších a nejodpornějších“, dál „pošetile setrvává v pekle bláznů“, aby mohl vydat svědectví, a tajemníkova donchuánského chráněnce přiměje „něco jako láska“ ptát se, kde se vzala „potřeba tak metodicky, tak pedantsky, tak prozaicky prozkoumat bestialitu“. A ačkoliv Amisovým „oddělením nálezů a ztrát na konečné naší planety“ defilují známé historické události, které bychom si měli čas od času připomenout, Zónu zájmu určuje, kdo kým skutečně je.

Shortlisted for the 2015 Walter Scott Prize 'Surely his masterpieceâe¦ Intelligent, terrifying and comicâe¦ Amis has tackled the biggest questions with imagination and intelligence, and the ultimate strength of this masterly novel is that he knows, and shows, that although there is no answer to the questions Auschwitz poses, we must never stop asking them. Read it, ponder it âe" revel in it indeed âe" then read it again.' Allan Massie, Scotsman There was an old story about a king who asked his favourite wizard to create a magic mirror. This mirror didnâe(tm)t show you your reflection. Instead, it showed you your soul âe" it showed you who you really were. But the king couldnâe(tm)t look into the mirror without turning away, and nor could his courtiers. No one could. What happens when we discover who we really are? And how do we come to terms with it? Fearless and original, The Zone of Interest is a violently dark love story set against a backdrop of unadulterated evil, and a vivid journey into the depths and contradictions of the human soul.

Hlavním hrdinou nového románu Martina Amise je Lionel Aspo: agresivní, ale nepříliš úspěšný zločinec z londýnského předměstí Diston, je zároveň opatrovníkem svého osiřelého synovce Desmonda Pepperdinea. Divoký, zábavný a dráždivý Lionel Aspo je moderní pohádka a zároveň podivuhodný román o ne vždy normálních rodinných vztazích od jednoho z nejlepších anglických spisovatelů dneška.

Set in the summer of 1970 in an Italian castle, the story explores the lives of young people navigating the sexual revolution. The girls defy traditional roles, while the boys remain unchanged, and Keith Nearing attempts to manipulate feminism for his own purposes.

Nejvýznamnější představitel současné anglické literatury situoval tento román na zámek v jihoitalské Kampánii, kde hlavní hrdina se svou přítelkyní a její kamarádkou tráví léto roku 1970. Autor zkoumá proměnu vztahů mezi muži a ženami, k nimž vedla feministická revoluce, a dochází k závěru, že nenaplněná očekávání často končila zklamáním a pocitem promarněného života. Jedinečný rozměr dodává příběhu Amisův nedostižný, vynalézavý jazyk, plný nečekaných metafor.

Kontroverzní sbírka esejů a povídek Martina Amise, které vycházely v letech 2001–2008 v předních britských a amerických periodikách, se z různých úhlů pohledu vrací k 11. září 2001, k podhoubí terorismu v jednotlivých islámských zemích a jeho dopadům na západní civilizaci. Amis si jako obvykle nebere servítky, ať už hovoří o reakci na teroristické útoky, o americké vládě, Bushovi a Blairovi, islamismu, islámu a víře jako takové či o zřízeních a konfliktech na Blízkém a Středním Východě. Ve skvělých povídkách se snaží proniknout do smýšlení jednoho z únosců v den útoku a prostřednictvím dvojníka jistého diktátora nám dává nahlédnout do zákulisí paláců. Vznikla tak kniha, která čtenáře rozhodně provokuje k zamyšlení a konfrontaci odlišných perspektiv.

A collection of short stories of the author including In the Place of the End and The Last Days of Muhammad Atta, and essays and reviews.

Poslední román Martina Amise se vrací do období stalinské hrůzovlády. Jeho protagonisty jsou dva bratři, anonymní vypravěč a Lev, kteří jsou jako oběti stalinských paranoidních čistek internováni do gulagu v sibiřském Norlagu. Oba bratři milují tutéž dívku, překrásnou Zoju – vzniká tak chmurný milostný trojúhelník. Zoja a Lev stráví noc v táborovém návštěvním baráku a příběh této noci se posléze promítá do všech následných událostí. Amisovi se podařilo věrně vykreslit nelidské podmínky sovětských gulagů s jejich strastiplným bojem o každodenní přežití.

"Whatever porno is, whatever porno does, you may regret it, but you cannot reject it. To paraphrase banish porno, and you banish all of the world." Martin Amis A land where sex is simulated, evoked, glorified, supercharged in the extreme, a land where everything is about the body, in its possible and perverse sexual combinations....This is Pornoland, a strange, parallel universe where pornographic films are churned out on a daily basis. Photographs by Stefano de Luigi and a text by Martin Amis are the guides through this world, filled with actors capable of extraordinary performances (although not the kind that would ever win Oscars), directors who can make an entire film in just one day, improvised sets, almost nonexistent plots, and locations that stay exactly the same from one day to the next. The journey encompasses Milan, Berlin, Budapest, Prague, Tokyo, Dortmund, and Los Angeles. It includes no trite moralizing, hasty judgments, or yearnings for redemption. Stefano de Luigi's images and Martin Amis's words use respect, humor, and irony to tell the story of a rarely glimpsed world full of crude colors and harsh brutality, bodily contortions and bursts of laughter, unexpected tenderness and situations on the very edge of the absurd. 54 color illustrations.

'A true story, a murder story, a love story and a thriller bursting with humour, sex and often dazzling language' Independent

When 'dream husband' Xan Meo is vengefully assaulted in the garden of a London pub, he suffers head-injury, and personality-change. Like a spiritual convert, the familial paragon becomes an anti-husband, an anti-father. He submits to an alien moral system - one among many to be found in these pages. We are introduced to the inverted worlds of the 'yellow' journalist, Clint Smoker; the high priest of hardmen, Joseph Andrews; the porno tycoon, Cora Susan; and Royce Traynor, the corpse in the hold of the stricken airliner, apparently determined, even in death, to bring down the plane that carries his spouse. Meanwhile, we explore the entanglements of Henry England: his incapacitated wife, Pamela; his Chinese mistress, He Zizhen; his fifteen-year-old daughter, Victoria, the victim of a filmed 'intrusion' which rivets the world - because she is the future Queen of England, and her father, Henry IX, is its King.

Addresses itself to the central lacuna of twentieth century thought: the indulgence of communism by intellectuals of the West. In between the personal beginning and the personal ending, this work gives us information about Stalin: Koba the Dread, losif the Terrible.

The son of the comic novelist Kingsley Amis, Martin Amis explores his relationship with this father and writes about the various crises of Kingsley's life. He also examines the life and legacy of his cousin, Lucy Partington, who was abducted and murdered by one of Britain’s most notorious serial killers. Experience also deconstructs the changing literary scene, including Amis' portraits of Saul Bellow, Salman Rushdie, Allan Bloom, Philip Larkin, and Robert Graves, among others.

Alle Beiträge, die dieses Buch versammelt, wurden in den ersten zweieinhalb Wochen nach dem 11. September geschrieben. Sie sind unter dem unmittelbaren Eindruck der Terroranschläge auf das World Trade Center und das Pentagon in Washington entstanden und verbinden sehr persönliche Berichte mit dem Bemühen, das unbegreifliche zu verstehen. Gemeinsam dokumentieren sie die erste Reaktion auf ein Geschehen, nach dem die westliche Welt nicht mehr dieselbe ist wie zuvor.§Eine Reihe der Texte wurde bereits in deutschen und internationalen Zeitungen und Zeitschriften publiziert; die übrigen Beiträge entstanden auf Bitten des Verlags. Einige Autoren von bereits publizierten Texten haben ihre Beiträge für die Buchfassung leicht überarbeitet oder uns ausführlichere Versionen zur Verfügung gestellt.

Here, accompanied by dozens of unique photographs, are the very best of Victor Bockris's infamous interviews, essays, and observations on the stars of downtown Manhattan in the 1970s and 1980s. The internationally acclaimed biographer Bockris was there as a witness, friend, collaborator, and co-conspirator. Some of the stars were founding members of Beat or Punk, others were just passing through. But all of them—rockers, rebels, artists, and intellectuals—revealed more to Bockris than they did to any other writer: Allen Ginsberg, Richard Hell, Andy Warhol, Robert Mapplethorpe, Debbie Harry, William Burroughs, Patti Smith, Marianne Faithfull, Keith Richards, Terry Southern, Martin Amis, and Susan Sontag. Bockris's conclusion—that Punk owed the Beats a big debt and that the Beats were in turn re-animated by the Punks—is argued from the perspective of someone who was in the thick of it, and who loved every minute of it.

Het leven van een nazi-arts, die na de oorlog heeft weten ontvluchten, wordt achterstevoren verteld.

„Amis’ Erzählungen – eine schrill komische Lektion in Sachen Wirklichkeit – sind mit ihrer Lust an der gezielten Gemeinheit und mit ihrem unübertroffenen Gespür für den O-Ton von Underdogs souveräne Satiren.“Die limitierte Sonderausgabe enthält die Short Storys »Handys satt« und »Lass zählen mich die Liebe« aus dem Band «Schweres Wasser und andere Erzählungen» (2000), übersetzt von Joachim Kalka.

Martin Amis's short stories make his novels look prim, They are also more frankly satirical. Whole worlds are created - or inverted. In 'Straight Fiction', everyone is gay (apart from the beleaguered 'straight' community); in 'Career Moves', screenplay writers submit their works to little magazines, while poets are flown first-class to Los Angeles; in 'The Janitor on Mars', a sardonic robot gives us some strange news about life in the solar system. Largely absent in the novels, the middle classes get a showing in 'Let Me Count the Times', where a man has a mad affair with himself. 'Heavy Water' portrays the exhaustion of working-class culture, 'State of England' its weird resuscitation. And in 'The Coincidence of the Arts' an English baronet becomes entangled with an African-American chess hustler. The earliest story, 'Denton's Death', was first published in 1975, but the bulk of the collection can be firmly labelled 'most recent work'.

Anglický spisovatel Martin Amis sice ještě nedosáhl věhlasu svého slavnějšího otce, ale přesto je již chápán jako enfant terrible britské literatury. Je nejmladším synem Kingsleyho Amise, vystudoval Oxford a již po vydání prvního románu (The Rachel Papers, 1973) zaujal svým ostrovtipem a vyzrálou inteligencí. Noční vlak je již jeho třináctá kniha (v češtině čtvrtá). Amis se tentokrát vydává do Ameriky a do oblasti psychologického příběhu místy až detektivního rázu, v němž má svérázná vyšetřovatelka Mike Hoolihanová před sebou případ velmi podezřelé sebevraždy.

Fame, envy, lust, violence, intrigues literary and criminal--they're all here in The Information. How does one writer hurt another writer? This is the question novelist Richard Tull mills over, for his friend Gwyn Barry has become a darling of book buyers, award committees, and TV interviewers, even as Tull himself sinks deeper into the sub-basement of literary failure. The only way out of this predicament, Tull believes, is to plot the demise of Barry. -- Publisher description

Kniha Na návštěvě u paní Nabokovové, sbírka vynikajících esejů, úvah a zamyšlení ze sedmdesátých až devadesátých let minulého století, ukazuje Martina Amise jako pronikavého pozorovatele světa, od poznámek na okraj k rockovým celebritám (Rolling Stones, John Lennon, Madonna) přes glosování společenských témat (například nepřikrášlený pohled na svět ženského tenisu či velmistrovského šachu) až po nesmírně cenné postřehy ze setkání se slavnými spisovatelskými kolegy či z návštěvy frankfurtského knižního veletrhu. Martin Amis prokazuje v těchto krátkých úvahách psaných většinou pro přední světová periodika, schopnost nahlížet pod povrch událostí stejně brilantně, jako to činí ve svých románech.

Amisova kniha, která byla v roce 1991 navržena na Bookerovu cenu, je patrně jedním z prozaicky nejlépe zpracovaných námětů, které odhalují zvrácenou logiku nacistické morálky. Hlavní postavou příběhu je doktor Tod T. Friendly, muž dvou tváří a dvou životních příběhů, spořádaný občan s děsivou minulostí, o které však s výjimkou jeho niterného svědomí nikdo netuší. Friendlyho totožnost se začíná odhalovat v okamžiku, kdy je životní pouť hlavního hrdiny u konce a vyprávění se postupně vrací do jeho minulosti. Najednou se ocitáme v některé z řad kinosálu a kde se nám před zraky začíná odvíjet příběh běžící jako film, ten však kdosi nevědomky spustil POZPÁTKU. Počáteční harmonie se tak záhy mění v destrukci, stáří se stává mládím a nevinnost ustupuje strašlivé realitě prodělané zkušenosti hlavního hrdiny. Tod německy smrt, friendly anglicky vlídná – vlídná smrt přichází ke svým obětem a dějištěm je najednou neblaze proslulé působiště doktora Mengeleho – vyhlazovací tábor Osvětim!

Londýnská pole (1989) psal Martin Amis jako kriminální příběh konce milénia. Obětí je Nicola Sixová, sexuálně vyzývavá žena, která sama sebe nenávidí a rozhodne se zaranžovat svou vraždu. Vrahem může být Keith Talent, násilnický ničema, jehož jedinými vášněmi jsou pornografie a šipky, nebo také bohatý, počestný a otravně romantický Guy Clinch. A zatímco Nicola vede své nápadníky vstříc propasti, Londýn a vlastně celý svět kolem nich kolotá ve sžíravě zábavném vyprávění, plném Amisových slovních ohňostrojů i neotřele vyjádřených mravních postojů. Přelom 80. a 90. let minulého století představoval dosavadní vrchol autorovy tvorby a Londýnská pole, rozsáhlá freska o západní civilizaci konce tisíciletí, patří bezpochyby k tomu nejlepšímu, co světoznámý spisovatel napsal.

Knihu tvoří pět povídek. Úvod k nim je vlastně polemikou a zároveň promyšleným útokem proti nepředstavitelně absurdní nukleární válce. Autor zobrazuje svět tak, jak by mohl vypadat po případné jaderné katastrofě – svět plný schizofrenie, násilí, brutality a bezmezného zoufalství. „Einsteinovy příšery jsou o jaderných zbraních, ale jsou také o nás. My jsme Einsteinovými příšerami, částečně zbavenými lidskosti, aspoň v této chvíli.“ Ale tam, kde člověk zůstane člověkem, tam pořád ještě žije naděje.

Two sombre stories from "Einstein's Monsters". One is about a middle-aged Pole living in Ladbroke Grove whose wife is murdered in their flat while he's away for the weekend. The second is a strange tale about a puppy and a human community in a post-apocalyptic world.

Kniha slavného syna slavného otce je jakýmsi unikátním dopisem na rozloučenou. Její hrdina John Self je nemravným dědicem hamburgerové kultury, vzývající peníze a vše, co s nimi souvisí, jako pozvánku do světa vyvolených. Trpká realita se zde zjevuje v podobě bezúčelného násilí, zvráceného chtíče či nekonečného vydělávání peněz jako jediného smyslu života. Postavy obdařené symbolickými jmény a osudy jsou smutnými loutkami v jejích rukou, v rukou oné trpké reality, s jakou se více či méně setkal každý z nás. Amisův geniálně přesný, agresivní a vytříbený styl si maně vynucuje srovnání s takovými velikány, jakými jsou Nabokov či Baldwin. Vše je podřízeno svrchovanému vyprávění, autor manipuluje čtenářovým prožitkem, aby ho s koncem románu získal neodvratně na svou stranu.

Hrůzně komický příběh života dvou nevlastních bratří v současném Londýně je hořce satirickou výpovědí o mravní degradaci moderní společnosti. Dílo je vysoce hodnoceno jako pozoruhodný román o pravdě a lži, jako provokující analýza a výrazná moralita. Ponuře bezvýchodné a kolem pocitu prázdnoty a perverzního sexu se točící vyprávění je perfektně zvládnutou literaturou.

If the Marquis de Sade were to crash one of P. G. Wodehouse's house parties, the chaos might resemble the nightmarishly funny goings-on in this novel by the author of London Fields. The residents of Appleseed Rectory have primed themselves both for a visit from a triad of Americans and a weekend of copious drug taking and sexual gymnastics. There's even a heifer to be slugged and a pair of doddering tenants to be ingeniously harassed. But none of these variously bright and dull young things has counted on the intrusion of "dead babies" -- dreary spasms of reality. Or on the uninvited presence of a mysterious prankster named Johnny, whose sinister idea of fun makes theirs look like a game of backgammon.

„Tak hele. Jsi fajn, ale snadno ochočitelná a prázdná, umíš se jen uculovat a tvoje osobnost není ničím víc než jen shlukem dívčích přetvářek, okouzlujících, ale bezvýznamných, bez podstaty. Život, milá Ráchel, chce víc pozorování a promýšlení, než si vůbec dokážeš představit.“ Říká v duchu Charles Highway „starší ženě“, jejíž svedení má být jedním z mezníků jeho dospívání. „Já? Já jsem nevyzpytatelný, vypočítavý, posedlý sám sebou – vlastně téměř šílený: já jsem ten druhý extrém: já se nehodlám vydat na pospas svojí vlastní spontánnosti.“ S jakou samolibostí, cynismem a ironií plánuje její dobývání, líčí své sexuální dovednosti, hovoří o literatuře a komentuje všechno kolem sebe, se dozvídáme z poznámek věnovaných Ráchel, které v předvečer svých dvacátých narozenin zařazuje do pečlivě vedené kartotéky právě končícího mládí. Od roku 1973, kdy tehdy čtyřiadvacetiletému Martinu Amisovi tato prvotina vyšla, se kniha „Věnováno Ráchel“ dočkala celé řady vydání a roku 1989 byla i zfilmována.

V tomto příběhu se hrdinka bez paměti, tedy bez zdvojující virtuality, „obává toho, že pro ni život v jistém smyslu skončil, že život, který žije, je pouhým odrazem života někoho jiného, odrazem v zrcadle, stínem.“ Hrdinka se bojí adresy ve své kabelce, na níž může znovu nalézt vlastní minulost, své virtuální Já, které by její nynější aktuální Já „bez stínu“ zatlačilo, stalo se aktuálním a její nynější život by se změnil ve stín.