Adam Hook Knihy

V květnu 1757 vpadl pruský král Fridrich II. do Čech, porazil Rakušany u Prahy a město sevřel v obležení. Marie Terezie vyslala maršála Dauna v čele 60 000mužů, aby druhé nejdůležitější město její říše zachránil. Fridrich II. dosáhl nad Rakušany již řady vítězství a byl přesvědčen, že jeho vojsko bude vítězit i nadále. Zaútočil bez ohledu na početní převahu protivníka, avšak Rakušané byli připraveni. Byl poražen a donucen ustoupit. Jak řekl jeden z jeho veteránů: "To už vůbec nebyli ti staří Rakušané." Simon Millar velice názorně ukazuje, že to byla právě Fridrichova přílišná sebedůvěra, co u Kolína přivodilo pruskou porážku.

Zákeřný útok japonských bombardovacích letounů na tichomořskou základnu námořnictva USA znamenal vstup Spojených států amerických do 2. světové války. Japonci probudili spícího obra a brzy se měli dočkat odplaty…

Nálet na americkou tichomořskou flotilu kotvící v havajském přístavu Pearl Harbor, který provedlo japonské letectvo zcela nečekaně dne 7. prosince 1941, znamenal výrazný mezník v průběhu 2. světové války. Jeho důsledkem byl totiž vstup dosud neutrálních USA do války. Pomocí dobových textových a obrazových dokumentů se autorovi podařilo velice sugestivně vystihnout atmosféru bezstarostnosti, která v přístavu Pearl Harbor vládla těsně před náletem, a atmosféru plnou úděsu a bezmocného vzteku během náletu. S až udivující důkladností je v knize zaznamenán sled událostí pár hodin, jeho hlavní i méně důležití aktéři, jak američtí, tak japonští. Velká pozornost je pak věnována japonskému plánu, jednotlivým typům bojových letadel, výstroji a výzbroji pilotů. Zájemci jistě ocení i takové detaily, jakou byly sestavy japonských útočných vln a struktura velení.

Autor knihy se zaměřil na bojovou taktiku používanou legiemi pozdně republikového a raně císařského Říma a opírá se přitom o záznamy antických spisovatelů. Dobová svědectví jsou detailní a oživená bitevními plány a ilustracemi taktických scénářů. Je z nich patrné, že římská armáda, která byla nejmohutnější vojenskou mašinérií západního světa nejméně po čtyři staletí, položila základy západní vojenské tradice a její doktríny byly hlavní inspirací pro pozdější znovuzrození vycvičených profesionálních armád novověku.

Román zpodobňuje venkovský svět ve spleti vášní, lásek a konfliktů. Příběh o citovém zrání statkářky Bathsheby Everdenové byl v šedesátých letech 20. století zfilmován.

Osprey's examination of the highly devastating battle of the Seven Years' War (1756-1763). In May of 1757 Frederick the Great invaded Bohemia, smashed an Austrian army outside Prague and bottled it up in the city. The Empress Maria Theresa despatched Marshal Daun with 60,000 men to save the Empire's second city. Frederick had won a string of victories over the Austrians and was convinced his men would always triumph. Although outnumbered he attacked, but the Austrians were waiting. His army was defeated and forced to withdraw. As his veterans commented, 'they were not the same old Austrians at all'. Simon Millar shows how Frederick's overconfidence proved his undoing at Kolin.

The common German infantryman played a crucial role in the events that led to the outbreak of World War II (1939-1945), and the burden of duty lay on his shoulders during the opening moves of the conflict, in the invasion of Poland, the conquest of Norway and Denmark, the Low Countries and France. The Wehrmacht was unstoppable in this period, as it defeated almost every country that took the field against it. This volume examines the recruitment, training, weapons and equipment of the German infantryman in the eventful years building up to and including Blitzkrieg. Weaponry, team roles, tactics, training and personal equipment are all covered.

Kniha popisuje architekturu křižáckých opevnění a hradů na Blízkém Východě ve 13. století i nové prvky v architektuře a jejich vliv na západní hradní architekturu. Publikace navazuje na první část, nazvanou Křižácké hrady ve Svaté zemi 1097-1192. Druhá část mapuje situaci ve 13. století, kdy docházelo v závislosti na dějinném vývoji k proměnám křižácké architektury z minulého období. Křižácké hrady se dělily podle místa zbudování na městské, mořské a horské. Každý z těchto typů měl svou svébytnou architekturu. Ve zmíněném období se objevily novinky jako reliéfní zdivo nebo suché zdivo, ale docházelo i k řadě dalších nových změn v architektuře hradů a městských opevnění. Kniha je popisuje na příkladech konkrétních staveb (Askalon, Sidon, Margat atd.). Fotografie, plány, mapy, literatura, rejstřík.