Adam Hook Pořadí knih

Zákeřný útok japonských bombardovacích letounů na tichomořskou základnu námořnictva USA znamenal vstup Spojených států amerických do 2. světové války. Japonci probudili spícího obra a brzy se měli dočkat odplaty…

Autor knihy se zaměřil na bojovou taktiku používanou legiemi pozdně republikového a raně císařského Říma a opírá se přitom o záznamy antických spisovatelů. Dobová svědectví jsou detailní a oživená bitevními plány a ilustracemi taktických scénářů. Je z nich patrné, že římská armáda, která byla nejmohutnější vojenskou mašinérií západního světa nejméně po čtyři staletí, položila základy západní vojenské tradice a její doktríny byly hlavní inspirací pro pozdější znovuzrození vycvičených profesionálních armád novověku.

Nálet na americkou tichomořskou flotilu kotvící v havajském přístavu Pearl Harbor, který provedlo japonské letectvo zcela nečekaně dne 7. prosince 1941, znamenal výrazný mezník v průběhu 2. světové války. Jeho důsledkem byl totiž vstup dosud neutrálních USA do války. Pomocí dobových textových a obrazových dokumentů se autorovi podařilo velice sugestivně vystihnout atmosféru bezstarostnosti, která v přístavu Pearl Harbor vládla těsně před náletem, a atmosféru plnou úděsu a bezmocného vzteku během náletu. S až udivující důkladností je v knize zaznamenán sled událostí pár hodin, jeho hlavní i méně důležití aktéři, jak američtí, tak japonští. Velká pozornost je pak věnována japonskému plánu, jednotlivým typům bojových letadel, výstroji a výzbroji pilotů. Zájemci jistě ocení i takové detaily, jakou byly sestavy japonských útočných vln a struktura velení.

V květnu 1757 vpadl pruský král Fridrich II. do Čech, porazil Rakušany u Prahy a město sevřel v obležení. Marie Terezie vyslala maršála Dauna v čele 60 000mužů, aby druhé nejdůležitější město její říše zachránil. Fridrich II. dosáhl nad Rakušany již řady vítězství a byl přesvědčen, že jeho vojsko bude vítězit i nadále. Zaútočil bez ohledu na početní převahu protivníka, avšak Rakušané byli připraveni. Byl poražen a donucen ustoupit. Jak řekl jeden z jeho veteránů: "To už vůbec nebyli ti staří Rakušané." Simon Millar velice názorně ukazuje, že to byla právě Fridrichova přílišná sebedůvěra, co u Kolína přivodilo pruskou porážku.