Louise Labé

Francouzská básnířka Louise Labéová se narodila v období kolem roku 1524 v Lyonu, v rodině zámožného provazníka.

absolvovala svobodomyslné vzdělání, mluvila několika jazyky, milovala koně a zbraně. Jejímu srdci byla ale nejbližší literatura. Labéová zastávala názor, že možnost studovat je mnohem přitažlivější, než nádherné šperky a šaty.

V roce 1540 se provdala za bohatého provazníka Ennemonda Perrina a dostala přezdívku „ krásná provaznice“.

Labéová bojovala v mužském přestrojení, v roce 1542, proti španělským vojákům. Nechala si říkat „ kapitán Loys“. Zlé jazyky tvrdí, že do války následovala svého milence, nebo se zamilovala do krále Jindřicha II.

Labéovou a její záliby v Lyonu příliš neuznávali. Krutý reformátor Kalvín ji odsoudil za její aktivity, jako kurtizánu. Také mu vadilo, že Labéová svůj dům poskytovala ke srazům básníků a jiných osobností, jako byli Maurice Svéve a Olivier de Magny, se kterým se básnířka dlouhá léta přátelila.

Louise se snažila prosadit právo ženy na studium a na své záliby. Přesto, že uměla krásně vyšívat, nepodporovala ženy v tom, aby zastávali místo pouze v domácnosti a aby podléhali diktátu mužů.

Její lyrika byla plná vášnivé nenaplněné lásky, velmi citová a osobní, méně formální, něž lyrika jejích součastníků.

Po smrti manžela se Labéová odstěhovala na svůj statek v Parcieu a londýnský dům přenechala chudým. Zemřela 25.4.1566 v rodném Lyonu.