Hannah Arendt Životopis
Hannah Arendtová byla jednou z nejvlivnějších politických filozofek dvacátého století. Její práce se ponořila do hlubin lidské zkušenosti a nabídla pronikavé pohledy na podstatu totalitarismu, lidské činnosti a základní kategorie života. Prostřednictvím svých esejů a rozsáhlých studií zkoumala revoluci, svobodu a autoritu a zasazovala se o pochopení myšlení, vůle a úsudku. Dílo Arendtové nadále vybízí k zamyšlení nad složitostí moderního světa a podstatou lidského bytí.
Hannah Arendtová (14. října 1906 v Hannoveru – 4. prosince 1975 v New Yorku) byla myslitelka a publicistka německo-židovského původu. Odmítala být označována za filosofku, rovněž pojem politická filosofie se jí nelíbil, upřednostňovala spíše termín „politická teorie“.
Vyrůstala v Königsbergu (Královec, dnes Kalinigrad), v rodném městě Immanuela Kanta, kterého velmi ctila, a v Berlíně.
Studovala u Martina Heideggera v Marburgu a u Karla Jasperse v Heidelbergu filosofii, teologii a starořeckou filologii. S Heideggerem, jenž byl tehdy jejím učitelem filosofie, měla Arendtová milostný vztah. Jejím prvním manželem byl Günther Anders (1902-1992, vl.jm. Stern). Druhý manžel byl Heinrich Blücher (1899-1970).
Jako Židovka musela Arendtová po převzetí moci nacisty z Německa uprchnout (1933). Po několikaletém pobytu ve Francii odešla do USA, kde působila na vysokých školách, mj. na New School for Social Research v New Yorku.
Vedle celé řady jiných děl byla významná její reportáž ze soudního procesu s Eichmannem Eichmann v Jeruzalémě (1963). Tato její kniha (1961) vyvolala velké kontroverze v USA, Izraeli i Evropě.