Ernst Weiss byl prozaik, který zkoumal hlubiny lidské psychiky a složitost mezilidských vztahů. Jeho díla se často zabývají tématy identity, vykořeněnosti a hledání smyslu života v turbulentních obdobích. Weiss dokázal proniknout do nitra svých postav, vykresloval je s empatií a nuancemi, často se zaměřoval na ty, kteří bojují s vnitřními démony nebo společenským tlakem. Jeho styl se vyznačoval literární precizností a schopností zachytit existenciální úzkost a zároveň i záblesky naděje.
Ernst Weiß (1882-1940), ein talentierter österreichischer Arzt und Schriftsteller, flüchtete vor dem Faschismus nach Prag und Paris. In finanzieller Not und mit einem Praktikverbot verstarb er tragisch. Seine Erzählungen, geprägt von medizinischen Themen, sind heute kaum bekannt. Der Band enthält fünf seiner Werke aus 1928.
La storia del medico ebreo che guarì il caporale Adolf Hitler
Wanneer een Parijse handelsreiziger naar Praag reist om Boheemse appels te kopen, raakt hij aan de praat met een jonge straathandelaar in opwindbare kunstvogels, die hem zijn tragische levensverhaal vertelt. Het verhaal van zijn onmogelijke liefde voor Jarmila, een mooie boerendochter die getrouwd is met een rijke ganzenboer. Hij wil met haar een nieuw leven beginnen in Amerika, maar wat wil zij? De raadselachtige Jarmila behandelt haar echtgenoot en haar minnaar net zo hardvochtig als de ganzen waarvan ze de veren uitrukt. Voor wie kiest ze? En wie is de werkelijke vader van haar zoon? In het Boheemse dorp, waar iedereen van de affaire weet, lopen de spanningen hoog op. Dit verhaal blijft ook in zijn hoofd rond spoken als hij allang terug is in Parijs. Als de conciërge hem meldt dat er twee zwervers bij hem aan de deur zijn geweest, een man en een kind, dan realiseert hij direct om wie het moet gaan. Voor hij er erg in heeft speelt hij zelf een cruciale rol in deze onheilspellende Boheemse liefdesgeschiedenis.
Znovuobjevená novela „ohně, jiskry nebo krve, slz a křiku“ – tak označil svoji prózu Jarmila brněnský rodák, německy píšící spisovatel a lékař Ernst Weiss. Více než půl století po napsání se podařilo badatelům v Památníku národního písemnictví v Praze objevit strojopis novely Jarmila. Do té doby byla existence této prózy Ernsta Weisse známá pouze z několika zmínek, odkazů a stručných charakteristik. Autorův přítel, spisovatel Stefan Zweig, neváhal Jarmilu označit za označit za nejlepší Weissovu novelu. Jarmila má podtitul Milostný příběh z Čech. Vypravěč se při své obchodní cestě do Prahy náhodně setkává s mladým hodinářem a pouličním prodavačem mechanických ptáčků Bedřichem. Ten mu svěřuje svůj životní příběh. Vypráví o své vášnivé lásce k Jarmile, mladé ženě obhroublého starého sedláka a obchodníka s peřím. Ernst Weiss Jarmilu napsal v roce 1937, v době svého pařížského exilu. Tři roky poté, v den vstupu německých vojsk do Paříže, sám dobrovolně ukončil svůj život.
Der Roman von Ernst Weiß erzählt die Geschichte eines Internatsschülers, der trotz aristokratischer Erziehung mit inneren Konflikten kämpft. Er bietet tiefgehende Einblicke in die Psychologie der Pubertät und thematisiert Einsamkeit, Ängste und die Suche nach Halt.
Roman
"Die Feuerprobe" ist ein apokalyptischer Tagtraum über einen Mann, der nach einer Ohnmacht einen emotionalen Läuterungsprozess durchlebt. Er stellt sich mutig den Flammen, um einen Hydranten zu erreichen, und findet schließlich zu einem stabilen Verhältnis zu seiner Familie. Ernst Weiß thematisiert die persönliche Leidenschaft und die Suche nach Frieden.
George Letham, významný lékař a uznávaný bakteriolog, podá své manželce místo morfia jed vyrobený ve vlastní laboratoři. Smrtící injekce sice nezanechala stopy, ale lékař tíhu zločinu neunese. Je odsouzen na doživotí a deportován na ostrov, kde řádí žlutá zimnice...
Der Augenzeuge ist der letzte Roman von Ernst Weiß, der 1963 postum in München erschien. Der anonym bleibende Ich-Erzähler, ein katholischer bayerischer Arzt, verheiratet mit der Jüdin Viktoria, erzählt seine Lebensgeschichte bis zum Jahr 1936.
Jedes Verbrechen hat seine Vorgeschichte. Vaterlos sind nicht nur die Brüder Konrad und Rudolf D. durch den Ersten Weltkrieg geworden. Entwurzelt sind auch die spiel- und kokainsüchtigen Kunden in Chiffons Casino. Der Gefängnisarzt oder Die Vaterlosen istKriminalgeschichte und Familiendrama aus dem Deutschland der 1920er Jahre, aus einer Zeit der Entbehrungen, der Hyperinflation und völligen Unsicherheit. Der Roman beginnt als sensationelle Geschichte mit einem Mord und der Festnahme des Hauptverdächtigen Konrad D. Ernst Weiß erzählt den Roman in vier Teilen. Es geht um Drogen, Sex, Kriminalität und Glücksspiel. Es ist ein Buch der Wut und Ohnmacht, von schrecklicher Traurigkeit und wenn die Hoffnung am Horizont blinkt, ahnt man, es wird nur von kurzer Dauer sein. Ernst Weiß zereißt "die letzten Schleier über den trüben Geheimnissen der Nachkriegszeit, leuchtet tief hinein in die wimmelnde Fäulnis, die zur Höchstzeit der deutschen Inflation Mitteleuropa vergiftete". (Karl Schnog, Pariser Tagblatt).