Resumé: „Já však, spíš jen tak mimochodem, v pokojném rozpoložení mysli jsem načrtl několik povídaček, podivných a hrůzostrašných jako křik bažanta nebo zápas draků … Napsal jsem to sedě pod oknem za jedné noci koncem jara v pátém roce éry Meiwa, když ustal déšť a luna nezřetelnězářila …“ Takto uvádí klasický japonský autor, vzdálený současník evropských preromantiků, soubor strašidelných příběhů, pro něž čerpal z tisícileté tradice tohoto žánru v literatuře Dalekého východu. Příběhy upoutají nejen svou bizarní tematikou, ale i úsměvnou lehkostí a smyslem pro poezii..
