Georg Trakl Pořadí knih

Georg Trakl (1887-1914) byl rakouský lyrický básník, jehož díla oplývající bohatou symboličností obrazů tvoří základ rakouské poezie 20. století. Předkládané vydání první básníkovy publikované sbírky Básně (Gedichte) uvádí kromě českého převodu jeho textů i německý originál. Německý text byl korigován podle nejnovějších kritických vydání, nově pořízený český překlad se snaží o maximální možnou obsahovou a formální věrnost. Úvodní studie rozebírá básníkovu poetiku a některé okolnosti jeho života, které silně ovlivňují interpretaci básní a literární i lidský obraz jejich autora. Detailní komentář všech básní, v traklovském bádání ojedinělý, se zabývá hlavně kompozicí básně a jejích částí, syntaktickými, gramatickými a interpretačními zvláštnostmi a nejasnostmi, zvukovou stránkou veršů a jejich paralelami v tvorbě Trakla a jiných autorů. Slovo překladatele srovnává traklovské překlady v různých evropských jazycích a tradicích a objasňuje aktuálně použité zásady a postupy. Publikace je doplněna strukturovanou bibliografií a konkordancí básní z Gedichte s jejich pozicemi v hlavních traklovských edicích.

Rakouský básník Georg Trakl (1887–1914) stojí svým znepokojivým dílem na křižovatce moderních literárních směrů. Za svého života, který předčasně a tragicky ukončily události první světové války, napsal pouhé dvě sbírky poezie. Avšak obě se staly milníky moderního evropského básnictví: Básně (1913) s převahou vázaného verše v duchu dekadentního symbolismu a Šebestián ve snu (1915), kde dominuje volný verš a výrazná expresivita. Tento soubor přináší v jednom svazku obě Traklovy sbírky v překladu Radka Malého a s ilustracemi Heleny Hankeové.

Antologie novým způsobem představuje ranou poezii velikánů moderního německojazyčného básnictví Georga Heyma, Jakoba van Hoddise, Gottfrieda Benna a Georga Trakla. Tito čtyři autoři, jejichž poetika se formovala, měnila či předčasně uzavírala kolem roku 1912, vypjatého letopočtu německé literatury, bývají řazeni k ranému expresionismu, avšak výrazně tento směr intenzitou své tvorby přesahují. Byť se jim v češtině již dostalo samostatných knižních výborů, nekomunikovaly jejich texty doposud na stránkách jedné knihy. Antologie přináší také verše do češtiny převedené poprvé. Básně přeložil a doslovem opatřil básník Radek Malý a výtvarně je doprovodil Pavel Preisner.

Kniha básní významného rakouského autora v překladu básníka mladé generace Radka Malého.

Výbor z poezie předčasně zemřelého rakouského básníka (1887–1914), významného představitele raného expresionismu. V jeho originálních verších se ozývá hluboká melancholie, smutek ze života a nostalgie, ale zároveň také hluboké soucítění s člověkem a jeho údělem. Trakl je příslušníkem generace, která se musela vyrovnat s traumatizujícím zážitkem 1. světové války a jeho poezie citově vrcholí právě v básních, psaných na haličské frontě. Jeho tvorba významně ovlivnila českou poválečnou básnickou generaci.

Poezie Georga Trakla, rakouského básníka, který jako sedmadvacetiletý tragicky zemřel na psychiatrickém oddělení vojenské nemocnice v Krakově, je ozvučnou deskou pocitů, v nichž se spojuje hluboká, až smrtící melancholie, soucítění s lidmi, smutek ze života, zádumčivost. Od prvních básní, laděných ještě impresionisticky, líčících nádheru paláců, parků, salcburskou krajinu, tesknotu podzimních žloutnoucích zahrad, zpěv drozda, mění se postupně vztah básníka a světa: svět začíná mít podobu básníkových představ, horečnatých vizí, snů. Trakl je jedním z hlavních představitelů expresionistické generace, jež se musela vyrovnat se zážitkem první světové války, a jeho poezie otřesně vrcholí v básních psaných rovnou na haličském bojišti. Neobyčejná je obraznost Traklových veršů, neobyčejná byla i básníkova metoda, volné sdružování asociací, kterou vynikající český germanista Vojtěch Jirát přirovnal k malířskému pointilismu. Georg Trakl patří k těm moderním básníkům, kteří na sebe vzali břímě své doby. I vlastní tragický lidský úděl se promítl do jeho poezie, jež objevila nové prostory života, prostory v těsném sousedství smrti. Z německého originálu přeložil, předmluvu a poznámky napsal Ludvík Kundera