Georg Trakl Knihy

Antologie novým způsobem představuje ranou poezii velikánů moderního německojazyčného básnictví Georga Heyma, Jakoba van Hoddise, Gottfrieda Benna a Georga Trakla. Tito čtyři autoři, jejichž poetika se formovala, měnila či předčasně uzavírala kolem roku 1912, vypjatého letopočtu německé literatury, bývají řazeni k ranému expresionismu, avšak výrazně tento směr intenzitou své tvorby přesahují. Byť se jim v češtině již dostalo samostatných knižních výborů, nekomunikovaly jejich texty doposud na stránkách jedné knihy. Antologie přináší také verše do češtiny převedené poprvé. Básně přeložil a doslovem opatřil básník Radek Malý a výtvarně je doprovodil Pavel Preisner.

Georg Trakl (1887-1914) byl rakouský lyrický básník, jehož díla oplývající bohatou symboličností obrazů tvoří základ rakouské poezie 20. století. Předkládané vydání první básníkovy publikované sbírky Básně (Gedichte) uvádí kromě českého převodu jeho textů i německý originál. Německý text byl korigován podle nejnovějších kritických vydání, nově pořízený český překlad se snaží o maximální možnou obsahovou a formální věrnost. Úvodní studie rozebírá básníkovu poetiku a některé okolnosti jeho života, které silně ovlivňují interpretaci básní a literární i lidský obraz jejich autora. Detailní komentář všech básní, v traklovském bádání ojedinělý, se zabývá hlavně kompozicí básně a jejích částí, syntaktickými, gramatickými a interpretačními zvláštnostmi a nejasnostmi, zvukovou stránkou veršů a jejich paralelami v tvorbě Trakla a jiných autorů. Slovo překladatele srovnává traklovské překlady v různých evropských jazycích a tradicích a objasňuje aktuálně použité zásady a postupy. Publikace je doplněna strukturovanou bibliografií a konkordancí básní z Gedichte s jejich pozicemi v hlavních traklovských edicích.

Rakouský básník Georg Trakl (1887–1914) stojí svým znepokojivým dílem na křižovatce moderních literárních směrů. Za svého života, který předčasně a tragicky ukončily události první světové války, napsal pouhé dvě sbírky poezie. Avšak obě se staly milníky moderního evropského básnictví: Básně (1913) s převahou vázaného verše v duchu dekadentního symbolismu a Šebestián ve snu (1915), kde dominuje volný verš a výrazná expresivita. Tento soubor přináší v jednom svazku obě Traklovy sbírky v překladu Radka Malého a s ilustracemi Heleny Hankeové.

Poezie Georga Trakla, rakouského básníka, který jako sedmadvacetiletý tragicky zemřel na psychiatrickém oddělení vojenské nemocnice v Krakově, je ozvučnou deskou pocitů, v nichž se spojuje hluboká, až smrtící melancholie, soucítění s lidmi, smutek ze života, zádumčivost. Od prvních básní, laděných ještě impresionisticky, líčících nádheru paláců, parků, salcburskou krajinu, tesknotu podzimních žloutnoucích zahrad, zpěv drozda, mění se postupně vztah básníka a světa: svět začíná mít podobu básníkových představ, horečnatých vizí, snů. Trakl je jedním z hlavních představitelů expresionistické generace, jež se musela vyrovnat se zážitkem první světové války, a jeho poezie otřesně vrcholí v básních psaných rovnou na haličském bojišti. Neobyčejná je obraznost Traklových veršů, neobyčejná byla i básníkova metoda, volné sdružování asociací, kterou vynikající český germanista Vojtěch Jirát přirovnal k malířskému pointilismu. Georg Trakl patří k těm moderním básníkům, kteří na sebe vzali břímě své doby. I vlastní tragický lidský úděl se promítl do jeho poezie, jež objevila nové prostory života, prostory v těsném sousedství smrti. Z německého originálu přeložil, předmluvu a poznámky napsal Ludvík Kundera

Výbor z poezie předčasně zemřelého rakouského básníka (1887–1914), významného představitele raného expresionismu. V jeho originálních verších se ozývá hluboká melancholie, smutek ze života a nostalgie, ale zároveň také hluboké soucítění s člověkem a jeho údělem. Trakl je příslušníkem generace, která se musela vyrovnat s traumatizujícím zážitkem 1. světové války a jeho poezie citově vrcholí právě v básních, psaných na haličské frontě. Jeho tvorba významně ovlivnila českou poválečnou básnickou generaci.

Kniha básní významného rakouského autora v překladu básníka mladé generace Radka Malého.

Georg Trakl's poetry, marked by its unique voice, attracted a diverse audience, including influential philosophers like Heidegger and Wittgenstein, as well as notable writers such as Beckett, Rilke, and Walser. His work also resonated with composers Webern and Hindemith, highlighting its profound impact across various artistic disciplines. Trakl's brief life (1887-1914) and the depth of his expression continue to inspire admiration and analysis in literary and philosophical circles.

Georg Trakl, a prominent figure in early twentieth-century Austro-German expressionism, explores themes of disintegration, death, and decay in his poetry. His work is characterized by nightmarish visions that reflect a world stripped of faith and hope. Yet, amidst this darkness, Trakl finds fleeting beauty often linked to erotic and familial connections, suggesting that such beauty emerges only in stark contrast to the horrors of existence. His poems serve as a haunting testament to the complexities of life and death.

Sämtliche Dichtungen Georg Trakels Diese Ausgabe sämtlicher Dichtungen Georg Trakls ist in Fassung und Anordnung mit der von Walther Killy und Hans Szeklenar herausgegebenen historisch-kritischen Ausgabe identisch. Dabei wird nicht nur das beeindruckende Oeuvre des großen expressionistischen Dichters in seiner Gesamtheit vorgestellt: durch den Abdruck aller noch auffindbaren Fassungen wird zugleich Trakls Arbeitsweise, die poetische Ökonomie seines Vorgehens und die Entstehung seiner Gedichte nachvollziehbar. Zur weiteren Veranschaulichung findet sich im Anhang dieser Taschenbuchausgabe eine Auswahl des Apparatteils der historisch-kritischen Ausgabe. »Seine Augen standen ganz fern. Er war als Knabe schon im Himmel. Daraum kamen seine Worte hervor Auf blauen und weißen Wolken« Else Laske-Schüler Georg Trakl , geboren am 3. Februar 1887 in Krakau, war der Sohn eines Eisenwarenhändlers. bereits während der Schulzeit in Salzburg, etwa ab 1904, entstanden seine ersten Verse. Das dichterische Schaffen wurde für den drogensüchtigen und depressiven Pharmazeuten Mittel zum Überleben. Am 4. November 1914 stabr er in der Psychiatrischen Abteilung des Krakauer Garnisonsspitals. der mit vielen literarischen Zeitgenossen befreundete Dichter gilt heute als einer der wichtigsten Vertreter des Expressionismus der deutschen Literatur.