Roger z. Taizé Knihy

Dne 16. srpna 2005 vstoupil bratr Roger do věčného života. Komunita v Taizé vydala tuto knihu na důkaz nesmírné vděčnosti za dar života svého zakladatele. Publikace naznačuje hlavní záměry bratra Rogera a jejich konkrétní uskutečňování od počátků existence komunity. Vedle textů z jeho knih a dopisů obsahuje také úryvky z delšího nepublikovaného rozhovoru, natočeného v roce 1992. Každý text je doprovázen svědectvími vybranými z tisíců kondolencí zaslaných do Taizé po jeho smrti. Je zde uveřejněno také několik úryvků z nedokončené knihy bratra Rogera, na níž pracoval v posledních týdnech svého života – měla se jmenovat právě Vyvolit si lásku (Choisir d’aimer). Zmíněny jsou i návštěvy bratří z Taizé v totalitní východní Evropě včetně tehdejšího Československa. Úvodní slovo napsal bratr Alois, současný představený komunity.... celý text

V roce 1940 přichází do okupované Francie, do vesničky Taizé v Burgundsku, mladý pětadvacetiletý Švýcar. Veden touhou po jednotě křesťanů zde založil řeholní komunitu, která dnes čítá na sto bratří z třiceti zemí – evangelíků, katolíků i pravoslavných. Po celý rok přijímají tisíce mladých z celého světa, kteří do Taizé přijíždějí hledat nebo chválit a velebit Boha. V knize Netušená radost se bratr Roger vrací k několika událostem svého života. Vzpomíná na své dětství, na založení komunity v Taizé, na cesty za chudými na různá místa zeměkoule, na svá setkání s Matkou Terezou, s papeži Janem XXIII., Pavlem VI. a Janem Pavlem II., vypráví o svých kontaktech s křesťany z východní Evropy před pádem železné opony (zmiňuje se také o Češích a Slovácích). V jeho vzpomínkách a úvahách nenajdeme velká slova ani zbožné rady. Hlavním poselstvím, které nám bratr Roger předává, je ujištění, že Bůh chce, abychom byli šťastní. A štěstí spočívá v prostém životě, který nebudeme žít sobecky jenom sami pro sebe, ale otevřeme jej druhým a Bohu, zdroji veškeré radosti. Ve Francii vyšla kniha jen několik týdnů před smrtí bratra Rogera (zemřel v srpnu 2005).

Meditace dvou výrazných duchovních osobností 20. století, které nám mohou pomoci otevřít své srdce pro druhé. Učí nás pokoře, smíření a dobrotě.

Osobní modlitba zůstane vždy prostá. Máme dojem, že je k modlitbě zapotřebí mnoha slov? Není to tak. Jsou chvíle, kdy pouze několik slov, třeba i neobratných, postačí k tomu, abychom vše svěřili Bohu, naše obavy stejně jako naše naděje. Odevzdáním se Duchu svatému najdeme cestu, která vede z úzkostí k důvěře. V modlitbě můžeme pocítit, že nikdy nejsme sami: Duch svatý v nás udržuje společenství s Bohem, a to ne pouze na chvíli, ale napořád, až do života, který nekončí. Ano, Duch svatý v nás rozžíhá světlo. To světlo, jakkoli může být slabé, probouzí v našich duších touhu po Bohu. A už tato prostá touha po Bohu je modlitbou. Modlitba nás nevzdaluje od záležitostí světa. Naopak. Není nic zodpovědnějšího než modlit se: Čím více žijeme velmi prostou, velmi pokornou modlitbou, tím více jsme vedeni k tomu, abychom milovali a vyjadřovali to svým životem.

Brother Roger is the founder of Taize, an ecumenical Christian community. This book presents the principal themes of his life and work.