Roger z. Taizé Pořadí knih (chronologicky)

Osobní modlitba zůstane vždy prostá. Máme dojem, že je k modlitbě zapotřebí mnoha slov? Není to tak. Jsou chvíle, kdy pouze několik slov, třeba i neobratných, postačí k tomu, abychom vše svěřili Bohu, naše obavy stejně jako naše naděje. Odevzdáním se Duchu svatému najdeme cestu, která vede z úzkostí k důvěře. V modlitbě můžeme pocítit, že nikdy nejsme sami: Duch svatý v nás udržuje společenství s Bohem, a to ne pouze na chvíli, ale napořád, až do života, který nekončí. Ano, Duch svatý v nás rozžíhá světlo. To světlo, jakkoli může být slabé, probouzí v našich duších touhu po Bohu. A už tato prostá touha po Bohu je modlitbou. Modlitba nás nevzdaluje od záležitostí světa. Naopak. Není nic zodpovědnějšího než modlit se: Čím více žijeme velmi prostou, velmi pokornou modlitbou, tím více jsme vedeni k tomu, abychom milovali a vyjadřovali to svým životem.

Dne 16. srpna 2005 vstoupil bratr Roger do věčného života. Komunita v Taizé vydala tuto knihu na důkaz nesmírné vděčnosti za dar života svého zakladatele. Publikace naznačuje hlavní záměry bratra Rogera a jejich konkrétní uskutečňování od počátků existence komunity. Vedle textů z jeho knih a dopisů obsahuje také úryvky z delšího nepublikovaného rozhovoru, natočeného v roce 1992. Každý text je doprovázen svědectvími vybranými z tisíců kondolencí zaslaných do Taizé po jeho smrti. Je zde uveřejněno také několik úryvků z nedokončené knihy bratra Rogera, na níž pracoval v posledních týdnech svého života – měla se jmenovat právě Vyvolit si lásku (Choisir d’aimer). Zmíněny jsou i návštěvy bratří z Taizé v totalitní východní Evropě včetně tehdejšího Československa. Úvodní slovo napsal bratr Alois, současný představený komunity....

V roce 1940 přichází do okupované Francie, do vesničky Taizé v Burgundsku, mladý pětadvacetiletý Švýcar. Veden touhou po jednotě křesťanů zde založil řeholní komunitu, která dnes čítá na sto bratří z třiceti zemí – evangelíků, katolíků i pravoslavných. Po celý rok přijímají tisíce mladých z celého světa, kteří do Taizé přijíždějí hledat nebo chválit a velebit Boha. V knize Netušená radost se bratr Roger vrací k několika událostem svého života. Vzpomíná na své dětství, na založení komunity v Taizé, na cesty za chudými na různá místa zeměkoule, na svá setkání s Matkou Terezou, s papeži Janem XXIII., Pavlem VI. a Janem Pavlem II., vypráví o svých kontaktech s křesťany z východní Evropy před pádem železné opony (zmiňuje se také o Češích a Slovácích). V jeho vzpomínkách a úvahách nenajdeme velká slova ani zbožné rady. Hlavním poselstvím, které nám bratr Roger předává, je ujištění, že Bůh chce, abychom byli šťastní. A štěstí spočívá v prostém životě, který nebudeme žít sobecky jenom sami pro sebe, ale otevřeme jej druhým a Bohu, zdroji veškeré radosti. Ve Francii vyšla kniha jen několik týdnů před smrtí bratra Rogera (zemřel v srpnu 2005).

V najnovšej knihe zakladateľ komunity v Taizé sústreďuje veľké témy svojich úvah, rozprávaní a osobných udalostí, ale aj stretnutí, ktoré ho nejakým spôsobom vnútorne zasiahli.

Brother Roger is the founder of Taize, an ecumenical Christian community. This book presents the principal themes of his life and work.

Meditace dvou výrazných duchovních osobností 20. století, které nám mohou pomoci otevřít své srdce pro druhé. Učí nás pokoře, smíření a dobrotě.

Das Leben des Priors von Taizé ist durchzogen von Dialogen mit den Jugendlichen: Gespräche von Angesicht zu Angesicht oder mit allen versammelt in Taizé. Dieses Buch enthält einige Auszüge aus Antworten auf Fragen, die von den Jugendlichen gestellt wurden.