Fareed Zakaria Pořadí knih (chronologicky)

Které revoluce skutečně mění svět? První desetiletí 21. století je možná nejrevolučnějším obdobím moderních dějin. Jaké revoluce hýbou dějinami a jak nám pomáhají porozumět našemu neklidnému světu? Autor mistrně zkoumá epochy a hnutí, které otřásly normami a formovaly naši dobu: fascinující zbohatnutí Nizozemska v 17. století, Francouzskou revoluci s jejím krvavým dědictvím a průmyslovou revoluci, která katapultovala Velkou Británii a USA ke globální dominanci. Kromě těchto historických událostí se zaměřuje na čtyři současné revoluce, které skutečně mění naši společnost: globalizaci, technologii, otázky identity a geopolitiku. Globalizace a technologie přinesly nejen výhody, ale i hluboké narušení a úzkost. Identita se stává bitevním polem polarizované politiky 21. století, zatímco geopolitické změny nabírají na intenzitě. Nacházíme se na rozhraní čtyř revolucí, které predikují temnou budoucnost. Autor však ukazuje, že pesimismus je předčasný. Pokud budeme jednat moudře, liberální mezinárodní řád může být oživen a populismus odsunut na smetiště dějin. Přichází s novým revolučním pohledem na éru, v níž žijeme.

The CNN host and best-selling author explores the revolutions--past and present--that define the chaotic, polarized, and unstable age in which we live.

Pandemie koronavirové choroby covid­19 nám všem obrátila život naruby a na tuto novou realitu bychom si měli zvyknout, tvrdí ve své nejnovější knize světoznámý komentátor a politolog Fareed Zakaria. Podle něho budou podobné šoky přicházet dál. Do veřejné debaty přináší deset lekcí pro post­ pandemickou budoucnost a čtivý přehled o světě, na který nejsme dosud připraveni. Autor upozorňuje, že současný svět procházel i bez koronaviru spoustou změn a krizí, od vzestupu stále agresivnější a vůči demokracii a svobodě imunní Číny přes stahování se Ameriky do sebe, stoupající nerovnost a nástup populismů obou ideologických zabarvení až po překotný vpád nevyzpytatelných technologií či hrozbu změny klimatu. V tomto smyslu je podle Zakarii pandemie něco jako katalyzátor. Mnohé trendy se s jejím přispěním urychlí a může dojít k řešení nahromaděných problémů.

Politici nejen ve Spojených státech a na Západě, ale například i v Japonsku projevují v posledních letech obavy z toho, že mnoho mladých lidí studuje obory, které jsou, stručně řečeno, nepraktické. Důsledkem je spor o podobu vysokoškolského vzdělání – zda má směřovat k hluboké, avšak úzké odbornosti, jež je okamžitě využitelná, nebo zda je jeho cílem vychovávat kreativní jedince, kteří dokážou reagovat na měnící se výzvy současného i budoucího světa. Tento spor vyprovokoval světoznámého politologa Zakariu k napsání této knihy, a jak napovídá sám titul, staví se za vzdělání liberální, tedy pojaté šířeji, avšak pevně stojící na klasických základech. Smyslem univerzity je pro něj učit myslet, nikoli pouze zprostředkovat sumu poznatků, byť na té nejšpičkovější úrovni.

Die höchsten Gebäude, mächtigsten Staudämme, größten Flugzeuge und innovativsten Mobiltelefone kommen nicht mehr aus den USA, sondern aus Ländern wie Indien, China, Russland oder Brasilien. In seinem klaren und brillanten Werk zeigt Fareed Zakaria, welche Auswirkungen der rasante wirtschaftliche und politische Aufstieg dieser Staaten auf die westliche Welt hat und gewährt einen überraschenden Einblick in das postamerikanische Zeitalter. Das beispiellose Wachstum und der Wohlstand von Ländern wie Indien, China, Brasilien, Südafrika oder Russland führen zu einem neuen politischen Selbstbewusstsein, das oft skeptisch betrachtet wird. Zakaria ist jedoch überzeugt, dass der 'Aufstieg der Anderen' keine Bedrohung für die globale Sicherheit darstellen muss. Vielmehr liegt es am Westen, ob diese Machtverschiebung als Bedrohung oder Chance für die internationale Politik wahrgenommen wird. Wenn die USA künftig multilaterale Ansätze verfolgen und außenpolitische Alleingänge vermeiden, könnte eine neue multipolare Weltordnung entstehen, die zu größerer Sicherheit und Wohlstand für alle führt. Zakaria bietet nicht nur eine aufschlussreiche Analyse unseres Zeitalters, sondern plädiert auch für einen neuen Ansatz in der internationalen Politik.

Dit is géén boek over de ondergang van Amerika. Integendeel. Zakaria laat zien hoe alles waarin Amerika goed is, geld verdienen, democratie, luxe, over de hele wereld symbolen van welvaart zijn geworden. Maar de Verenigde Staten zijn verslagen op het terrein dat ze zelf hebben gedefinieerd. De hoogste torens staan niet meer in Chicago of New York maar in Singapore en Maleisië. Het meeste geld wordt niet meer verdiend in Los Angeles maar in Dubai en de Emiraten. De hele wereld is geglobaliseerd, behalve het land dat de globalisering heeft uitgevonden. Zakaria trekt (met grote trefzekerheid) de lijn terug tot in de zestiende en zeventiende eeuw en beschrijft hoe het Oosten zijn toenmalige prominente rol kwijtraakt, hoe de verhoudingen zijn geworden zoals ze nu zijn.

Tématem této knihy není úpadek Spojených států amerických, ale vzestup zbytku světa. Zakaria popisuje svět, v němž již USA nehraje dominantní roli v globální ekonomice, neovládá geopolitiku a kulturu. Jaký postoj by měly Spojené státy zaujmout tváří v tvář rychle rostoucím a stále suverénnějším státům, jako jsou Čína, Indie, Brazílie či Rusko? Co to znamená žít ve skutečně globalizované epoše? Na všechny tyto otázky nabízí Zakaria jasné a promyšlené odpovědi. Kniha je doplněna doslovem politologa Pavla Barši, který klade Zakariovu knihu do širších politologických souvislostí.

Ojedinělá kniha v dnešní politologické literatuře, a to tím, že nelítostně předkládá realistický obraz dnešního světa. Poukazuje především na historický vztah mezi demokracií a svobodou, neboť bez ústavních svobod a dělby moci je většina dnešních demokracií jen zakamuflovanou populistickou diktaturou. Hrozí střet civilizací, nebo je liberální demokracie skutečně univerzální a přenosná? A pokud ano, jaké civilizační a ekonomické podmínky jsou nutné k jejímu zavedení? Na tyto a další otázky odpovídá Fareed Zakaria věcně a srozumitelně v této knize, kterou Samuel Huntington označil za nejvýznamnější dílo o demokracii od slavné Tocquevillovy Demokracie v Americe.

Examining the transformation of wealthy nations into influential global powers, Fareed Zakaria delves into the case of the United States as a prime example of this phenomenon. He explores the dynamics that drive rich countries to project their influence internationally, highlighting the implications for global stability and the emergence of new powers. Through this analysis, the book provides insights into the relationship between national wealth and geopolitical clout in the context of international politics.