Fareed Zakaria Knihy

Které revoluce skutečně mění svět? Populismus, ideologický zlom, ekonomické a technologické otřesy, válka a všudypřítomná rizika mezinárodních katastrof. První desetiletí 21. století je možná nejrevolučnějším obdobím v moderních dějinách. Není však prvním. Jaké revoluce opravdu hýbou dějinami a jak nám mohou pomoci porozumět našemu neklidnému světu? Fareed Zakaria v tomto významném díle mistrně zkoumá epochy a hnutí, které otřásly normami a zároveň formovaly naši dobu: Fascinující zbohatnutí Nizozemska v sedmnáctém století, po němž země položila základy současné politice. Dále Francouzskou revoluci, výbušnou éru zanechávající za sebou krvavé dědictví, kterého jsme se doposud nedokázali zcela zbavit. A nakonec tu možná nejdůležitější, průmyslovou revoluci, katapultující Velkou Británii a USA ke globální dominanci a stvoření moderního světa. Vedle těchto historických událostí měnících paradigma, zkoumá autor čtyři současné revoluce a dokazuje, že to právě ony stojí za skutečnými proměnami naší společnosti. Jsou jimi globalizace, technologie, otázky identity a geopolitika. Přes všechny své výhody přinesly globalizační a technologická revoluce hluboké narušení a všudypřítomnou úzkost. Identita se čím dál více stává bitevním polem, na němž se odehrává polarizovaná politika jednadvacátého století, zároveň s tím dochází k nebývalým geopolitickým změnám. Nacházíme se na rozhraní čtyř revolucí, na první pohled predikujících temnou budoucnost. Zakaria však dokazuje, že pesimismus je předčasný. Pokud budeme jednat moudře, liberální mezinárodní řád může být oživen a populismus odsunut na smetiště dějin. Autor, jenž předpověděl nástup neliberálních demokracií přesněji než Francis Fukuyama či Samuel Huntington v jejich ikonických knihách Konec dějin a poslední člověk a Střet civilizací, přichází s novým revolučním dílem, které zásadně promění pohled na éru, v níž nyní žijeme.

Pandemie koronavirové choroby covid­19 nám všem obrátila život naruby a na tuto novou realitu bychom si měli zvyknout, tvrdí ve své nejnovější knize světoznámý komentátor a politolog Fareed Zakaria. Podle něho budou podobné šoky přicházet dál. Do veřejné debaty přináší deset lekcí pro post­ pandemickou budoucnost a čtivý přehled o světě, na který nejsme dosud připraveni. Autor upozorňuje, že současný svět procházel i bez koronaviru spoustou změn a krizí, od vzestupu stále agresivnější a vůči demokracii a svobodě imunní Číny přes stahování se Ameriky do sebe, stoupající nerovnost a nástup populismů obou ideologických zabarvení až po překotný vpád nevyzpytatelných technologií či hrozbu změny klimatu. V tomto smyslu je podle Zakarii pandemie něco jako katalyzátor. Mnohé trendy se s jejím přispěním urychlí a může dojít k řešení nahromaděných problémů.

Ojedinělá kniha v dnešní politologické literatuře, a to tím, že nelítostně předkládá realistický obraz dnešního světa. Poukazuje především na historický vztah mezi demokracií a svobodou, neboť bez ústavních svobod a dělby moci je většina dnešních demokracií jen zakamuflovanou populistickou diktaturou. Hrozí střet civilizací, nebo je liberální demokracie skutečně univerzální a přenosná? A pokud ano, jaké civilizační a ekonomické podmínky jsou nutné k jejímu zavedení? Na tyto a další otázky odpovídá Fareed Zakaria věcně a srozumitelně v této knize, kterou Samuel Huntington označil za nejvýznamnější dílo o demokracii od slavné Tocquevillovy Demokracie v Americe.

Tématem této knihy není úpadek Spojených států amerických, ale vzestup zbytku světa. Zakaria popisuje svět, v němž již USA nehraje dominantní roli v globální ekonomice, neovládá geopolitiku a kulturu. Jaký postoj by měly Spojené státy zaujmout tváří v tvář rychle rostoucím a stále suverénnějším státům, jako jsou Čína, Indie, Brazílie či Rusko? Co to znamená žít ve skutečně globalizované epoše? Na všechny tyto otázky nabízí Zakaria jasné a promyšlené odpovědi. Kniha je doplněna doslovem politologa Pavla Barši, který klade Zakariovu knihu do širších politologických souvislostí.

Politici nejen ve Spojených státech a na Západě, ale například i v Japonsku projevují v posledních letech obavy z toho, že mnoho mladých lidí studuje obory, které jsou, stručně řečeno, nepraktické. Důsledkem je spor o podobu vysokoškolského vzdělání – zda má směřovat k hluboké, avšak úzké odbornosti, jež je okamžitě využitelná, nebo zda je jeho cílem vychovávat kreativní jedince, kteří dokážou reagovat na měnící se výzvy současného i budoucího světa. Tento spor vyprovokoval světoznámého politologa Zakariu k napsání této knihy, a jak napovídá sám titul, staví se za vzdělání liberální, tedy pojaté šířeji, avšak pevně stojící na klasických základech. Smyslem univerzity je pro něj učit myslet, nikoli pouze zprostředkovat sumu poznatků, byť na té nejšpičkovější úrovni.