Paul Robert Wilson Pořadí knih (chronologicky)

Básně, próza a kresby terezínských dětí. Kniha o časopisu VEDEM, ilegálně vydávaném třináctiletými až patnáctiletými chlapci v Terezíně v letech 1942 - 1944. Mezi zachovanými literárními pracemi z ghetta je tento časopis jedinečným a nejcennějším dokladem o terezínských dětech. Vybrané stati z VEDEM vypovídají nejen o osudech svých dětských autorů, ale také o celém životě za hradbami pevnostního města. Poprvé jsou zde zveřejněny všechny zachované básně mimořádně nadaného čtrnáctiletého Hanuše Hachenburga i mnohdy málo známé či neznámé skutečnosti o spisovatelích, umělcích, vědcích a jiných výrazných osobnostech vězněných v ghettu, jako byli Karel Poláček, Karel Švenk, Hans Krása, František Zelenka a další. Dětské kresby z ghetta vynikají výtvarnou i dokumentační hodnotou. Kniha byla oceněna v New Yorku Prestižní národní cenou za nejlepší publikaci o holocaustu.

Jak podtitul napovídá, jde o literární koláž, ve které se střídají tři žánry: rozhovor, původní výňatky z instrukcí nejbližším spolupracovníkům na Hradě a deníkové zápisy z doby práce na tomto textu. V knize se střídají nejen žánry, ale i čas a místa. Václav Havel staví knihu jako drama a se všemi materiály zachází jen jako s podklady, jejichž konečnou formu si diktuje "divadelní" struktura. I z partnera rozhovoru Karla Hvížďaly se postupně stane postava tohoto zvláštního literárního útvaru. Díky zvolené metodě má kniha trvalé napětí, které čtenáře doprovází až do poslední stránky. Autor nechává v knize nahlédnout do způsobu svého komplikovaného myšlení, prezentuje své názory na politiku a politiky, soukromí a zároveň odpovídá na nejčastější výtky vznášené po léta proti jeho osobě. Kniha je volným pokračováním Dálkového výslechu Václava Havla. Před dvaceti lety vedl Karel Hvížďala rozhovor s disidentem Havlem před jeho blížící se padesátkou.

To celebrate the last night of a business trip in Moscow, Canadian resident Vesselin Nedkov and a friend picked up two tickets to the hottest musical in town. Halfway through the show, his life was changed forever. 57 Hours is Nedkov's harrowing account of being trapped between two immovable and unpredictable forces: inside the theatre, suicidal Chechen rebels, loaded with explosives, demanded an end to the bloody civil war that was ravaging Chechnya; outside, Russian special forces prepared to storm the theatre, refusing to negotiate with the rebels. Through fifty-seven hours of fear and fatigue, Nedkov discovered courage and ingenuity he never knew he had. Here he takes us into the maelstrom of the civil war that still plagues Russia.

Kniha povídek, v nichž autor vypráví příběhy své i příběhy lidí, které potkává. Jeho „zlatá řemesla“ jsou buď klukovské sny stát se malířem (Malířská povídka) nebo strojvůdcem (Řidičská povídka), či skutečná zaměstnání, ke kterým je autor přiveden nucenou ztrátou svého řemesla spisovatelského (Archeologická, Posílkářská a Zeměměřičská povídka). V Pašerácké povídce se pašují knihy a myšlenky. Všechno, co Klíma vypráví, ho inspiruje ke vzpomínkám na příběhy minulé, k úvahám o smyslu věcí i dějů a zejména o pošetilosti „člověka inženýrského věku“, který rve přírodě jedno tajemství za druhým, a spěje tak k svému zániku....

There is no shortage of politicians who make a habit of shooting from the hip, but it is much rarer to find one who speaks from the heart. Vaclav Havel knows no other way to speak, or to write. Both as a dissident and as a playwright it was his sworn purpose for many years to combat evil with nothing but truth. As president of Czechoslovakia, and now of the Czech Republic, he has clung to that habit, refusing to turn over either his conscience or his voice to political handlers and professional speech-writers. Instead he assumes the additional burden - for him, it is a distinct pleasure - of composing all of his oratory. This volume consists of thirty-five of these essays, written between the years 1990 and 1996, that manage to be both profoundly personal and profoundly political. Havel writes of totalitarianism, its miseries and the nonetheless difficult emergence from it. He describes how his country and the other post-communist countries are learning democracy from scratch and are encountering obstacles from inside and out. He marvels at the single technology-driven civilization that envelops the globe, and the challenges this presents to multicultural realities. And he reminds us that - contrary to all appearances - common sense, moderation, responsibility, good taste, feeling, instinct, and conscience are not alien to politics, but are the very key to its long-term success.

Václav Havel was born in Prague on October 5, 1936, but faced limited educational opportunities due to his "bourgeois" background. He studied at the Economics Faculty of the Czech Technical University from 1955 to 1957, then began working in theater after compulsory military service. Havel joined Prague's Theater on the Balustrade in 1960, where his plays gained international acclaim. From 1962 to 1966, he studied dramaturgy at the Academy of Performing Arts in Prague and became involved in the Prague Spring reforms, which ended with the Warsaw Pact invasion in August 1968. Opposing the invasion and subsequent hard-line Communist policies, Havel's work was banned in Czechoslovakia in 1969. In 1977, he co-founded the Charter 77 human rights initiative, facing house arrest in 1978-79 and multiple incarcerations for his beliefs. In November 1989, he emerged as a leader of Civic Forum, the movement that helped end Communist rule, and was elected president of Czechoslovakia on December 9, 1989. He was re-elected on July 5, 1990, but resigned on July 20, 1992, as the country approached dissolution. On January 26, 1993, he became the first president of the Czech Republic. Havel's plays, essays, and speeches have been globally performed and translated, earning him numerous international awards.

Virtually everything Vaclav Havel has ever written has acquired a new resonance, whether ironic, artistic, philosophical or political, since he became President of his country in 1989. This selection of his prose ranges in time from the early 1960s to his New Year message of 1990.

Dálkový výslech Václava Havla je nejosobitější a také nejúspěšnější knihou našeho bývalého prezidenta. Je vyznáním jeho vztahu k lidem, umění, politice a je i jeho životopisem. 5. vydání, v nakl. Academia 1. vydání.

Vězeňská korespondence bývalého předního českého disidenta s manželkou Olgou, v období mezi červnem 1979 a zářím 1982, doplněná o obrazovou přílohu.

Ve třicátých letech v Praze začíná mladý učedník číšníka Jan své první zaměstnání s ambicí stát se majitelem hotelu a připojit se k vybrané skupině milionářů. Jeho touha po úspěchu a společenském uznání ho vede k pochybnějším rozhodnutím, jako je sňatek s Němkou, která obdivuje Hitlera, právě když nacistické jednotky vtrhnou do Prahy. Zároveň se stává milionářem v okamžiku, kdy se v jeho zemi zavádí komunismus. S ostrým smyslem pro humor Hrabal vypráví o Janových peripetiích, které, podobně jako u dobrého vojáka Švejka, odhalují absurditu každodenního života a postav kolem něj. Zdánlivá hloupost Jana skrývá bystrou inteligenci, která mu pomáhá přežít dramatické události 20. století, jako je nacistická invaze a druhá světová válka. Román kombinuje komedii a melancholii, ambici a rezignaci, vyvrcholující v krásném závěru.