Luca Scarlini Pořadí knih (chronologicky)

Nedobrovolný cestovatel plavící se v roce 1850 přes Tichý oceán, vyděděný skladatel obstarávající si nejisté živobytí v Belgii mezi 1. a 2. světovou válkou, ambiciózní novinářka píšící v Kalifornii v dobách, kdy tam byl guvernérem Ronald Reagan, ješitný nakladatel ukrývající se před věřiteli ze zločineckého podsvětí, geneticky modifikovaná jídlonoška čekající na smrt a Zachry, mladý ostrovan zažívající soumrak vědy a civilizace – to jsou vypravěči Atlasu mraků, kteří odkudsi z potemnělých chodeb dějin slyší dozvuky ostatních příběhů. Každý záchvěv ozvěny více či méně pozměňuje jejich vlastní osudy.

Věnujte mi valčík – román o nezkrotné jižanské krásce, jež se po svatbě ocitá v prostředí meziválečné newyorské smetánky – je vyprávění jemné, lyrické, zářící mnoha jasnými barvami, ale také dojemné, nostalgické a místy do krajnosti zoufalé. Divoké rytmy originálního, neobvykle otevřeného a osobitě sugestivního líčení ženského osudu se zklidňují do nálad nadějného očekávání, a ty zase střídají lyrické ozvěny vzpomínek málem zaniklých. Kde se vyprávění ujímá proud vědomí, jde o vypjatou situaci a vnitřní monolog vyvolává dojem, že byl zapsán v návalech zuřivého hněvu. Jediný dokončený román Zeldy Fitzgeraldové ukazuje její mimořádný talent pro citlivé pozorování, který sdílela s manželem F. S. Fitzgeraldem a díky kterému dokázala po svém vystihnout ducha doby v životních peripetiích jednotlivce. Její dar proměnit slova v cosi duhově měňavého, udivujícím způsobem krásného a znovu a znovu překvapujícího je obdivuhodný, stejně jako je pozoruhodné, že autorka knihu napsala za necelé dva měsíce. To, že se jí stále daří okouzlovat, bavit a dojímat čtenáře, je ovšem ještě pozoruhodnější.

Lustrini per il regno dei cieli racconta da una angolazione inedita una vicenda notissima, eppure sempre avvolta da mistero, della storia d’Occidente e soprattutto d’Italia. I castrati, o evirati cantori, o soprani eunuchi, secondo le varie terminologie che li definivano, sono più spesso stati raccontati, infatti, per chiave di parodia o caricatura, oppure, il che ha lo stesso impatto, come simboli, fantasmi di un’epoca oscura. Dalle cappelle vaticane, dove incarnarono la cifra della controriforma, interpretando il misterioso "Miserere" di Gregorio Allegri, copiato a memoria da Mozart bambino, sciamarono, insieme al melodramma, per tutta Europa; alcuni di essi furono celebri, celeberrimi, come il proverbiale Farinelli; ma la maggior parte ebbero invece destino d’ombra e disgrazia. Cinque storie, note e ignote, permettono di ricostruire alcuni aspetti di questa vicenda, carica di gloria, ma soprattutto d’onta, che ebbe esito soprattutto nel Belpaese, fino al 1922, quando l’ultimo del genere, Alessandro Moreschi, morì lasciando di sé il nome di «angelo di Roma» e l’unica registrazione che un cantante del suo tipo abbia mai realizzato.

The concluding volume in Gore Vidal's American empire novels presents a vibrant tapestry of American political and cultural life from 1939 to 1954, capturing the transformation of the nation from a republic into an empire amid the tumult of World War Two and the Cold War. Central to the narrative are Caroline Sanford, a D.C. newspaper publisher turned Hollywood producer, and her nephew Peter Sanford, who publishes the independent journal The American Idea. They witness Franklin Roosevelt's skillful efforts to draw a reluctant nation into World War Two, followed by Harry Truman's commitment to a prolonged struggle against Communism. Despite their skepticism about these developments, they observe the emergence of an American global empire. The story unfolds primarily in Washington, D.C., while also highlighting the influential Hollywood film industry and New York's cultural scene. Alongside historical figures such as Eleanor Roosevelt, Harry Hopkins, and Wendell Wilkie, Vidal himself appears vividly in the narrative, enriching the exploration of this pivotal era in American history.