Co se s válečnými loděmi dělo od vynálezu parního stroje, jakými změnami prošly lodní artilerie, pancéřové soustavy, pohonné systémy či lodní konstrukce, o tom můžete do podrobností číst u nás v soudobě ojedinělé knize, kterou právě držíte v rukou.
Druhý, závěrečný díl (1916–1918) rozsáhlého, strhujícího vyprávění o životě, bojích i umírání příslušníků německého Císařského námořnictva za Světové války se opět věnuje všem nejvýznamnějším událostem na Severním moři, mnoha akcím u-bootů a mj. dlouho pobudeme v bitvě u Skagerraku v r. 1916; ale tentokrát nás kniha zavede i na palubu Jeho Veličenstva Pomocného křižníku WOLF, jenž na své bojové misi dorazí až k Austrálii, a odtud se úspěšně vrátí do německého Kielu, a prožijeme i revoluční hnutí v Císařském námořnictvu, jež vyvrcholí vzpourou, tak zásadní pro další vývoj německého státu. A opět budeme přítomni na jednáních císaře Viléma II. s admirály, poznáme život v německém zázemí… a samozřejmě prožijme i osudové chvíle hlavních postav našeho vyprávění – námořníka Jana Waldena a jeho kamarádů. A opět: Pro ty přátele historie námořního vojenství, kterým nestačí jen suchá faktografie a tabulkové přehledy, nýbrž se chtějí dovědět mnohé i o živoucí podstatě námořního válčení v letech 1914–1918, je tato kniha vítaným přínosem. Věříme, že až ji dočtete, budete se k ní znovu a znovu vracet.
První díl (1914–1915) tohoto rozsáhlého, strhujícího vyprávění o mužích německého Císařského námořnictva za světové války nás spolu s protagonisty děje zavede z paluby nákladního parníku LESBOS do námořnických kasáren ve Wilhelmshavenu a odtud na německé válečné lodě, které se chystají vyplout na Severní moře, do války s Královským námořnictvem Velké Británie. Poznáme službu na německých křižnících i ponorkách, prožijeme bitvy u Helgolandu a na Dogger-Banku, ostřelování anglických pobřežních měst i potopení tří pancéřových křižníků na Broad Fourteens, účastníme se řady akcí u-bootů…, ale také poznáme život v německém zázemí či nahlédneme na jednání císaře Viléma II. s admirály… Pro ty přátele historie námořního vojenství, kterým nestačí jen suchá faktografie a tabulkové přehledy, nýbrž se chtějí dovědět mnohé i o živoucí podstatě námořního válčení v letech 1914–1918, je toto dílo vítaným přínosem.
Námořní historie 19. století je českému čtenáři málo známa, přestože v západních zemích vzbuzuje značný zájem. V této době dominovala mořím Velká Británie, zatímco ambiciózní Francie se snažila držet krok. Rusko, ač silné, zaostávalo, ale po roce 1861 se vojensko-námořní potenciál Itálie rychle zvyšoval, následovaný Německem a Japonskem. Zájem českých fanoušků se však soustředil na c. a k. Válečné námořnictvo Rakouska-Uherska, kde sloužilo mnoho českých mladíků. K přiblížení maritimní historie 19. století českému publiku přispívá rozvoj námořních sil habsburské monarchie po roce 1866. Autor Milan Jelínek připravil jedinečnou knihu, která se zaměřuje na vývoj vojensko-námořní techniky, politické aspekty, technologické možnosti loděnic a personální otázky rakousko-uherských námořních sil. Zároveň se věnuje vzmachu námořního vojenství Itálie a pokroku lodí, zbraní, konstrukčních materiálů a pohonných systémů ve válečných námořnictvech Velké Británie, Francie a Ruska. Ti, kteří hledají hluboký vhled do námořního vojenství na Jadranu v letech 1857–1897, budou jistě spokojeni.
V této ojedinělé publicistické práci se zaměřujeme na vojenské námořnictvo spojenců během potlačení povstání v Číně v letech 1889–1901. Kniha stručně popisuje příčiny vzniku povstání a podrobně se věnuje přípravám mocností na zásah na západním pobřeží Žlutého moře. Důraz je kladen na záchrannou expedici adm. Seymoura k vyslanecké čtvrti v Pekingu, která čelila hrozbě vyhlazení. Popisujeme dobytí pevnostního systému Ta-ku, osvobození Tiencinu a konečné dobytí Pekingu spojenci, včetně porážky „boxerů“. Téma povstání „boxerů“ dosud nebylo v české literatuře dostatečně zpracováno, což zvyšuje zájem o tuto publikaci. Další část se věnuje Tsingtao, německé vojensko-námořní základně, která vznikla v roce 1897. Kniha sleduje vojenský zábor, vývoj základny, její opevnění a posádku, včetně osudu rakousko-uherského křižníku KAISERIN ELISABEH. Popisujeme také, jak Japonsko, považující se za hegemona v oblasti, využilo začátku velké války v Evropě k útoku na Tsingtao v roce 1914. Práce se zaměřuje na boje v obranném pásmu základny, včetně prvních leteckých akcí a námořního ostřelování, a končí analýzou událostí po kapitulaci a politickými důsledky pádu této německé základny. Text je doplněn vyobrazeními a mapkami, což činí publikaci cenným zdrojem pro zájemce o vojenskou historii počátku 20. století.
Autor se zaměřuje na to, jak byly konstrukčně uspořádány německé ponorky všech tříd a typů, nasazené v letech 1914-1918, věnuje se jejich technicko-taktickým parametrům a připojil i řadu technických nákresů aj. vyobrazení. Apendixem hlavního textu je podrobné seznámení s ruskými ponorkami při jejich prvním nasazení tohoto bojového prostředku, a to ve střetnutí carského Ruska s císařským Japonskem na počátku 20. století. Vydání první.
Kniha je zatím nejpodrobnějším tuzemským vylíčením událostí na Jadranu za Velké války. Autor si v knize důsledně všímá velmi zajímavých, přesto však bohužel už zapomínaných kapitol historiografie námořního vojenství, jež jsou většinou přinejmenším stejně zajímavé jako ty pozdější.
Autor vzpomínek zvažoval emigraci, když dostal nabídky z Paříže, Štrasburku a Istanbulu, ale nakonec se rozhodl zůstat a pokračovat v boji. V březnu 1970, během normalizace, se bývalý prorektor brněnské univerzity a bohemista nechtěl vzdát. Jeho paměti pokrývají období od maturity v roce 1942 do podzimu 1970, tedy od okupace k okupaci. Čtenář se setká s mnoha situacemi, jako je jeho zatčení v Rakousku v roce 1944, odborné působení v cizině (východní Německo, Francie) a aktivní účast v akademickém životě na konci 60. let. Jelínek využívá své jazykové znalosti k diskusím s Rakušany a v nacistickém vězení vyjednává s jeho správou. Na univerzitě v Greifswaldu se střetává s východoněmeckými kolegy, v Paříži debatuje s Francouzi a českými exulanty a na brněnské univerzitě prosazuje nové studijní plány. Během normalizace se nebojí říkat pravdu normalizátorům. Jeho paměti, často stručné a zaměřené na odborná setkání, poskytují cenné svědectví o akademickém životě v 50. a 60. letech. Celkově jsou jeho vzpomínky obrazem bohatého života českého intelektuála, který aktivně působil i po roce 1989 jako rektor Masarykovy univerzity.
Kariéra obrněnce Stonewall * Německo-francouzská válka na moři * Lodní děla proti Alexandrii * Pula: akce ponorky Curie * Loď, která zničila Halifax * Surcouf a jeho zmizení * Zkáza force Z * a jiné námořní příběhy.
