Publikace mapuje existenci kladenské židovské obce od roku 1853 do roku 1942. Obsahuje informace o nejstarších židovských rodinách a představuje společenský, kulturní a ekonomický život Židů v Kladně. Přílohy patří rodokmenům a portrétům.
Kniha fotografií, vždy ve dvojicích fotografií srovnává vzhled různých míst města Kladna v 70. či 80. letech s dnešním stavem. Aneb zmizelé Kladno totalitní...
Katalog stejnojmenné výstavy rozšířený o několik esejí, věnovaný rozsáhlé tvorbě a neuvěřitelně zajímavému životnímu osudu světově proslulého architekta. Antonín Raymond (1888–1976) pocházel z Kladna, brzy odešel do USA, ale první opravdový úspěch zaznamenal až v Japonsku, které se stalo jeho novým domovem a působištěm. Ač se dočkal mnohých uznání a ocenění, působil rovněž jako honorární konzul Československa v Japonsku, kde je označován za zakladatele moderní japonské architektury, a jsou mu věnovány dva díly seriálu Šumné stopy, není Raymondovo dílo v jeho rodné zemi patřičně známé a doceněné.
Další publikace věnovaná historii a stavebnímu vývoji českých měst. Úvod tvoří stručné seznámení s historickým a kulturním vývojem města. Velká pozornost je věnována zejména rozvoji těžkého průmyslu v 19. stol., se kterým je spjat i největší rozmach a rozkvět Kladna. Původně hornické město se mění na město hutnické. Rozvoj průmyslu a ekonomická prosperita se následně promítají do urbanistického rozvoje města. Stejně jako u ostatních publikací této řady, je i tato doplněna bohatou přílohou dobových fotografií, které dokreslují původní, často již zmizelou tvář města.
Příběh tří bratrů ve Velké válce
Po světě jej proslavily precizně provedené drobné grafiky (především ex libris), v rodném Kladně jeho grafická práce výrazně formovala knižní produkci nakladatele Jaroslava Šnajdra, v pražských salónech se těšily oblibě módní doplňky zhotovované podle jeho návrhů. Vedle toho ovlivnil Stanislav Kulhánek generace studentů kladenské reálky, u nichž ve své době pokrokovými metodami pěstoval citlivost k umění a designu.
