Irena Veverková Pořadí knih

Po světě jej proslavily precizně provedené drobné grafiky (především ex libris), v rodném Kladně jeho grafická práce výrazně formovala knižní produkci nakladatele Jaroslava Šnajdra, v pražských salónech se těšily oblibě módní doplňky zhotovované podle jeho návrhů. Vedle toho ovlivnil Stanislav Kulhánek generace studentů kladenské reálky, u nichž ve své době pokrokovými metodami pěstoval citlivost k umění a designu.

Katalog stejnojmenné výstavy rozšířený o několik esejí, věnovaný rozsáhlé tvorbě a neuvěřitelně zajímavému životnímu osudu světově proslulého architekta. Antonín Raymond (1888–1976) pocházel z Kladna, brzy odešel do USA, ale první opravdový úspěch zaznamenal až v Japonsku, které se stalo jeho novým domovem a působištěm. Ač se dočkal mnohých uznání a ocenění, působil rovněž jako honorární konzul Československa v Japonsku, kde je označován za zakladatele moderní japonské architektury, a jsou mu věnovány dva díly seriálu Šumné stopy, není Raymondovo dílo v jeho rodné zemi patřičně známé a doceněné.

Publikace mapuje existenci kladenské židovské obce od roku 1853 do roku 1942. Obsahuje informace o nejstarších židovských rodinách a představuje společenský, kulturní a ekonomický život Židů v Kladně. Přílohy patří rodokmenům a portrétům.

Kniha fotografií, vždy ve dvojicích fotografií srovnává vzhled různých míst města Kladna v 70. či 80. letech s dnešním stavem. Aneb zmizelé Kladno totalitní...

Další publikace věnovaná historii a stavebnímu vývoji českých měst. Úvod tvoří stručné seznámení s historickým a kulturním vývojem města. Velká pozornost je věnována zejména rozvoji těžkého průmyslu v 19. stol., se kterým je spjat i největší rozmach a rozkvět Kladna. Původně hornické město se mění na město hutnické. Rozvoj průmyslu a ekonomická prosperita se následně promítají do urbanistického rozvoje města. Stejně jako u ostatních publikací této řady, je i tato doplněna bohatou přílohou dobových fotografií, které dokreslují původní, často již zmizelou tvář města.