Naděžda Slabihoudová Pořadí knih

Dvě Dostojevského satiricko-dramatické novely.

Estonská, litevská a lotyšská literatura. Druhé, opravené a doplněné vydání přináší po úvodních statích zasvěcených jednotlivým národním literaturám – estonské (Naděžda Slabihoudová), litevské (Alena Vlčková) a lotyšské (Pavel Štoll) – abecedně řazená hesla ze všech pobaltských literatur, především autorů od nejstarších dob po současnost, ale i anonymních děl (Kalevipoeg – Syn Kalevův), specifických žánrů (Litevské dainy) a nezapomíná ani na menšinovou literaturu (Litevská polská literatura aj.); součástí knihy je i přehled autorů podle národností a základní literatura.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij je extatik, zamilovaný do života svých postav tajemnou láskou, tím vášnivější, čím je život k nim krutější, čím víc je od sebe odstrkuje. Dobro je u Dostojevského stav milosti, který završuje vítězstvím nad hříchem. Proto snad nechává svou Nětočku Nezvanovovou vyrůstat uprostřed největší mravní a fyzické bídy, v rozhárané rodině nadaného, ale zkrachovaného hudebníka, otčíma Jefimova. Ponechává jí sice nepatrnou, ale přece jen naději na lásku, stejně trýznivou a beznadějnou, jako všechno, co v jejím světě patří k lidskému životu. Lze-li románovou fikci chápat i jako autorovu zpověď, pak Nětočka Nezvanovová má k takové zpovědi nejblíže z řady románů a novel, které autor napsal v době neklidu, chudoby a horečné spisovatelské práce po roce 1846, kdy mu novela Chudí lidé vynesla první literární věhlas.... celý text

Kdo je Jim Knoflík? Jim je malý černý kluk, který se jako miminko octl v Jasmánii, ostrovním královstvíčku, jemuž vládne král Alfons Třičtvrtěnadvanáct. Kdo je Lukáš? Lukáš je Jimův nejlepší kamarád a je strojvůdcem a vlastníkem lokomotivy Emy. A tihle tři se jednoho dne vydali do světa. Ovšem tahle cesta se změnila ve velké dobrodružství – pluli po moři do Mandaly, kde slíbili císaři najít ztracenou dceru, projeli pohořím Koruna světa, Údolím soumraku a skalní bránou Ústa smrti, potkali polodraka i obra, až konečně dorazili do dračího města Žalmánie. Ale tím tohle podivuhodné putování zdaleka neskončilo!

Dobrodružství tří pohádkových postaviček, které už čtenáři znají z knihy Mecháček a jeho kamarádi.

Novinář Artur Janno přijíždí na ostrov Minor a prožívá tam rok plný napětí, dobrodružství a také... ale to už říká sám název knihy.

Gailit popisuje velmi syrově až naturalisticky venkovské prostředí na jednom nejmenovaném estonském ostrově. Tam žije malá komunita lovců tuleňů, kteří celý rok tvrdě bojují s přírodou o obživu a především pak s mořem, které pro ně znamená život a často i smrt. Kniha začíná námluvami jednoho z ostrovanů k mladé dívce na pevnině, která se mu poddá a díky ní (a dále ještě díky místní zdravotní sestře, která sem utekla a dceře pastora, jež touží poznávat svět, neboť to už zažila a tak se jí zdá ostrov jako malé primitivní vězení) dochází k menším konfrontacím mezi názory a zvyky ostrovanů vůči názorům „tam z venku“.

Kniha vypráví příběh dcery pirátského kapitána Daniela řečeného Olovo. Jednoho dne se jí podaří zachránit v moři trosečníka jménem Hassan, který umí léčit lidi pomocí tenkých jehel.