Jan Pikous Pořadí knih

Uklidňující čtení do neklidných časů. Kniha přináší pomalý a hodně lyrický popis krajiny severních svahů Jizerských hor, území charakteristického téměř jednolitými bukovými porosty a žulovými skalami. A to pohled velmi osobní – jak ze strany Marka Řeháčka coby autora textu, tak i Jana Pikouse jako tvůrce fotografického doprovodu. Výsledná publikace není ani encyklopedií, ani turistickým průvodcem či propagační tiskovinou lákající do oblasti další turisty či návštěvníky např. v souvislosti se zařazením tohoto území na seznam světového dědictví UNESCO. Svým pojetím a posláním silně navazuje na inspiraci obou autorů – na Knihu o Jizerských horách od Miloslava Nevrlého, přičemž se snaží být i drobným příspěvkem k významnému životnímu výročí tohoto nejslavnějšího spisovatele Jizerských hor. Miloslav Nevrlý do knížky napsal krátké, ale laskavé závěrečné slovo. Cílem Bukového toulání je popsat podstatné fenomény spojené s oblastí Jizerskohorských bučin – jedinečné bukové porosty, lesnictví a dřevařství, clam-gallasovskou oboru; žulové skály s horolezectvím, skalní vyhlídky, turistiku od počátku 19. století, drobné památky, vodstvo, staré cesty včetně poutních, železnice, řopíky, tramping vč. tradice Jizerské noty i ochranu zdejší. Zdůrazněn je i vliv krás této oblasti na uměleckou tvorbu a naopak. Zmíněna jsou taková literární jména jako je Rudolf Kauschka, Miloslav Nevrlý, Josef Matouschek či ryze současný jablonecký Štěpán Smolen či výtvarníci Franz Wenzel Jäger, Karl Decker, Václav Kocum a Siegfried Weiss. Objevuje se zde řada novinek – čtenáři se dozvědí, kdo byl Starej Lorenz, koho ztratili turisté při hledání Bäumelova kříže, ve kterém potoce dívky hledaly zkrášlení, jak je to se žlutočernými mloky, kde je skála Orschwisch a jaký byl nepříliš známý vliv lázeňských hostí z Libverdy na zrod jizerskohorské turistiky v údolí Štolpichu. Řadu vlastivědných údajů doplňují úvahy o současném smyslu pobytu v horské krajině, o měnící se tváři Jizerských hor i jejich návštěvnících. Celkové romantické a „roztoulané“ pojetí publikace má snahu především čtenáře znalé této oblasti více inspirovat pro hlubší pochopení souvislostí mezi jedinečností přírodního prostředí Jizerskohorských bučin a činností člověka v této krajině.

Poetické hledání ztracených časů naší železnice. Víte, proč je lepší si ve vlaku nečíst? Toto je poetický průvodce po mizejících stopách starých časů na české železnici. Kniha plná obrazů poklidného putování po zákoutích železné dráhy, samotářského vysedávání v nádražkách a vzpomínání na dětství protkané vůní karbolky. Toulat se s vámi budou známý fotograf, redaktoři, publicisté, prostě ti, které spojuje láska ke krajině, jež by bez vlaků byla o tolik smutnější.

Kniha je výsledkem několikaletého putování spisovatele Marka Řeháčka a fotografa Jana Pikouse po trase Zlaté stezky a jejích zaniklých úsecích, vyznačené KČT v roce 1937. Autoři popisují řadu krásných míst, jako jsou Boleslavský hrad, židovské hřbitovy, Prachovské skály a další, včetně často neznámých detailů. Zaměřují se nejen na přírodní krásy a památky, ale také na hlubší význam této pouti pro českou identitu, jak v 19. století, tak v současnosti. Publikace navazuje na předchozí díla autorů a zachovává reportážní styl, přičemž hojně cituje předválečné autory. Text je osobní zpovědí spisovatele poutníka, prokládanou zážitky, pocity a úvahami. Obsahuje také pověsti, lidové umění a informace o výtvarnících spojených s Českým rájem. Kniha je rozčleněna do sedmi částí, které navazují na nejstaršího průvodce po Zlaté stezce z roku 1937. Autor čerpá z různých pramenů, včetně historických novin a časopisů, a přináší nové informace pro současné čtenáře. Kniha je určena nejen milovníkům malebné krajiny Českého ráje, ale také citlivým poutníkům, kteří hledají stopy své identity na této české národní trase.

Obsah knihy popisující více než čtyři desítky skalních vyhlídek je rozdělen do čtyřech oblastí, spojených tokem jizerskohorských řek. Najdeme tak zde vyhlídky Nad Smědou a Řasnicí, dále pak vyhlídková místa nad Jizerou, Kamenicí a Desnou; nad říčkami Oleškou a Jeřicí a konečně nad třemi Nisami – Bílou, Černou a Lužickou. Královnami vyhlídek jsou ty na Ořešníku či Paličníku, ale jsou zde popsány i místa méně známá jako Humrich či Fiedlerova vyhlídka nad Jabloncem. U některých vyhlídek byly objeveny doposud nepublikované historické souvislosti a fakta, k některým místům autoři přinášejí i osobní zážitky a vzpomínky na rekonstrukční práce. Vzniká tak osobitá kronika propojující historii jednoho jizerskohorského fenoménu se současností.

Knížka Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje vznikla jako přirozený výsledek poznání autorů publikace Příběhy rozhleden Českého ráje z roku 2018, kteří si uvědomili, že Český ráj je krajina zaslíbená skalním vyhlídkám. V této 240stránkové knize je popsáno přibližně šedesát vyhlídkových míst v oblasti mezi Jičínem, Semily, Turnovem, Mnichovým Hradištěm a Sobotkou. Obsahuje tradiční lokality jako Zahrádka pod Pantheonem a Mariánská vyhlídka, ale i zapomenuté místa jako Markova a Seifertova. Kromě klasických vyhlídek se autoři zaměřili i na fascinující rozhledy z míst jako Vyskeř či Mužský. Text Marka Řeháčka je obohacen o citáty z dobových knih a tisku, často dosud nepublikovaných. Fotografie Jana Pikouse zachycují nejen známé krásy, ale i atmosféru v zimě či mlze. Kniha se nesnaží být encyklopedií, ale navazuje na sérii o rozhlednách a doplňuje historické údaje o pocitech autorů a pohledu na krajinu. Zmiňuje také rozporuplnost turistického využití, kdy Český ráj přitahuje miliony návštěvníků, což vede k přelidněnosti některých míst. Autoři reflektují pocity osamělosti i davů, čímž vzniká zvláštní turistický průvodce, který čtenáře provází nejen skalami, ale i životem poutníka.

Tato kniha o Českém ráji, podobně jako předchozí publikace, je především vyprávěním o krajině a naší fascinaci putováním. Při jejím vzniku jsme čerpali z historických knih, novin, vzpomínek pamětníků, povídání současníků a našich vlastních zážitků. I když jsou v textu použity citáty z historických děl pro dobovou autenticitu, publikaci nelze vnímat jako historickou či vědeckou práci, ale spíše jako návod na veselé výlety krajinou. Oblast Českého ráje je popsána neodborně, avšak pocitově. Základem je Zlatá stezka Českého ráje, která začíná v Mladé Boleslavi pod radniční věží, jež by k rozhlednám asi málokdo přiřadil. Zajímavé je, že ačkoliv se kniha zaměřuje na rozhledny, v Českém ráji jich není mnoho. Mnohé vyhlídkové věže byly postaveny na starších baštách hradů, které sloužily jiným účelům než zábavnému rozhlížení. To nám však nebránilo v nadšení, s nímž jsme putovali krajinou Českého ráje a užívali si její atmosféru a malebné výhledy.

Publikace mapující severočeskou obec Rádlo. Obsahuje pohlednice a dobové materiály, fotografie rádelského kronikáře Zbyňka Kobylky a fotografie jana Pikouse. Kniha vyšla v nákladu 2000 kusů.

Pokračování úspěšných knih o Jizerských horách. Autoři zvou čtenáře na nová místa a překládají jim srovnání historického a současného stavu.

V dalším pokračování výpravné řady knih o našich rozhlednách nás osvědčený kolektiv autorů přivádí tentokrát do krajiny Českosaského Švýcarska. Rozhledny zde nejsou vnímány jen jako technické památky se zajímavou historií, ale spíše jako svědkové putování autorů křížem krážem horami i časem. Vedle četných - a v mnoha případech dosud nepublikovaných informací - o jednotlivých vyhlídkových věžích, je kniha naplněna bohatou fotodokumentací i reprodukcemi dobových dokumentů.