Vladimír Macura (7. listopadu 1945 Ostrava – 17. dubna 1999 Praha) byl český spisovatel, literární vědec a kritik. Ve svém literárně-historickém bádání se zabýval zejména dobou českého národního obrození a jeho mýty. Významná je jeho průlomová literárněvědná práce na toto téma Znamení zrodu a prozaické dílo.
Metodologicky inspirativní a dosud nepřekonaná emblematická analýza české socialistické kultury. Obsahuje eseje: Ráj, Poslední bitva, Mičurin, Mandelinka bramborová, Domov, Fučík, Obraz vůdce, Smrt vůdce, Obrození, Spartakiáda, Etiketa, Dětská perspektiva, Metro, Remek.
Fejetony vyjadřující se k politickým, společenským a kulturním událostem dneška. Autor je zařazuje do širších historických a významových souvislostí, zamýšlí se nad českými dějinami, národní povahou, národními symboly, českým vlastenectvím, obrozením, hymnou, kulturou, romskou otázkou atd.
Ve svém nejvýznamnějším prozaickém díle, tetralogii Ten, který bude, se výrazně propojil talent literárního vědce a beletristy. Cyklus netradičních historických próz z doby českého národního obrození sestává ze čtyř dílů, z nichž dosud byly publikovány tři: Informant (1992), Komandant (1994) a Guvernantka (1997). Čtvrtý díl Medicus vychází v tomto svazku poprvé.
Historická novela z doby národního obrození variující téma absurdity lidského osudu v grotesce dějin.
Soubor studií tzv. „pražské tematologické školy“ se zabývá výraznými místy literatury 19. a 20. století (hrad, chaloupka, hospoda, škola a prostor výchovy, vězení, chrám a prostor víry, továrna, věž, pokoj) v české literatuře, kterou však konfrontují se světovým literárním kontextem. Stati autorů Daniely Hodrové, Zdeňka Hrbaty, Marie Kubínové a Vladimíra Macury, kteří se zabývají literární topologií, tj. zkoumáním konkrétního prostoru v literatuře, jsou inspirativní nejen pro poznání naší minulosti a přítomnosti, ale i pro další obory – především filosofii a výtvarné umění. ... celý text
Rozšířené a přepracované vydání originální encyklopedické příručky, kterou v osmdesátých letech inicioval Vladimír Macura. Jejím záměrem je představit vědecké koncepce, jež zásadně ovlivnily myšlení o literatuře ve 20. století. Vybrána byla jak díla kanonická, ale stále diskutovaná a aktualizovaná, tak podnětné práce z posledních let, a to nejen z literární vědy, ale i lingvistiky, filozofie, mediálních studií či psychologie. Publikace usiluje – v souladu s titulem – být průvodcem studentům i ostatním zástupcům nejen filologických, ale také dalších humanitních a sociálních disciplín, jako jsou teorie kultury, mediální studia, teorie výtvarného umění, historie, genderová studia ad. Důvod je zřejmý: literárněteoretické koncepty posledních desetiletí se v těchto oborech často staly zásadní inspirací metodologických posunů. Celek uvozuje studie literárního teoretika a historika Aleše Hamana, která v diachronním průřezu shrnuje hlavní metodologické trendy a poskytuje čtenáři vodítko při hledání vazeb mezi jednotlivými vědeckými koncepty.
První svazek spisů Vladimíra Macury představuje jeho badatelské dílo zasvěcené českému 19. století. Svazek Znamení zrodu a české sny shrnuje studie k danému tématu, přičemž vychází z intence autora. Zahrnuje třetí vydání Macurovy klíčové monografie Znamení zrodu, v níž sémioticko-kulturologické analýze podrobil národní obrození. Interpretace kultury jako znakového systému je východiskem i souboru studií a popularizačních textů Český sen v druhé části svazku. Do třetího oddílu zařazujeme další studie, jež byly doposud publikované pouze časopisecky či ve sbornících a jež autor začal adaptovat pro pokračování svého Českého snu. Tento soubor dokládá, že Macurův názor na české 19. století byl komplexní a právem se jeho dílo stalo formativním pro české humanitní vědy.
Dvoudílný slovník. Jednotlivá hesla se soustřeďují na dílo. Uživatel zde najde informace o ději, postavách, motivech, tématech. Též rozbor stavby díla a základní údaje o odborné literatuře.
Současné vnímání české národní identity a její zdroje v "českém mýtu" 19. stol. Představy, symboly a iluze, s jejichž pomocí se v době obrozenecké vymezoval moderní český národ. Motiv snu jako součást "probuzení národa". Určitý skepticismus, který posouvá hodnotový systém české obrozenecké společnosti do oblasti snové, ale vztahuje se i k některým současným tendencím.
Slovník rozborů básnických knih. Díla české poezie od obrození do roku 1945.
