Petr Kopta Pořadí knih

Kniha básní významného překladatele (1927–1983), známého jedinečným přebásněním básní V. Huga, G. Apollinaira, P. Verlaina, A. de Musseta a mnoha dalších. Kniha, kterou z básníkovy pozůstalosti uspořádal, k vydání připravil a ediční poznámkou opatřil Vratislav Färber, shrnuje Koptovy básně ze 40. let, básně vězeňské (v 50. letech byl P. Kopta vězněn), cyklus palachovských básní z roku 1969, příležitostné básně satirické a nepoklesle angažované verše z doby, kdy se Petr Kopta stal signatářem Charty 77. Básně doplňuje několik autorových próz a dokumentárních textů.

Nejrozsáhlejší básní Alkoholů je slavné Pásmo, svým způsobem manifest Apollinairova stylu, ve kterém mísí realitu se snem, minulost s budoucností a opájí se každodenností, modernitou a tepem ulice. Apollinaire svým novým způsobem psaní otevřel dveře i dalším moderním stylům, které nastoupily v meziválečném období.

Básnická skladba francouzského klasika z r. 1880, jejímž základním motivem je Verlainova dočasná konverze na katolickou víru.

Sbírka milostné lyriky jednoho z předních představitelů francouzského romantismu, jejíž některé verše byly inspirovány G. Sandovou. Charakter této lyriky jako lyriky milostné se vymyká tradicím žánru; autor zde neuvádí konkrétní životní fakta a omezuje se jen na duševní prožívání. Vetřech Nocích (Květnová noc, Srpnová noc, Říjnová noc) volí formu rozhovoru s nemytologicky pojatou Múzou, blízkou spíše nějaké ideální ženské bytosti. Vrcholným tématem tohoto cyklu je vztah mezi bolestí a tvůrčí činností. Básník zde odhaluje, že zdrojem poezie je daleko více bolest než poklidné štěstí.

Výbor z poezie okcitánských trobadorů, v níž byly položeny základy evropské dvorské milostné lyriky i zárodky mariánského kultu a jež představuje prapůvodní podhoubí všech romantických koncepcí vztahu mezi mužem a ženou staré Evropy, shrnuje básnicky výsostné překlady Emanuela Frynty a Petra Kopty.

Knihu veršů jednoho z prokletých uspořádali Petr Kopta a Jan Vladislav, který je také autorem úvodní eseje, životopisných poznámek a ediční poznámky. Kniha je doplněna dobovým obrazovým materiálem, vzpomínkami současníků, Verlainovými dopisy a dalšími dokumenty vybranými a přeloženýmiopět Janem Vladislavem. Jednotlivé básně jsou překlady z dílen našich nejznámějších básníků a celá kniha patří ke špičce toho, co v KPP vyšlo.

Jedno z nejslavnějších děl Raye Bradburyho vlastně není románem. Je to soubor kratších i delších textů, povídek, náčrtů, popisů a příběhových spojek, které se dají pojmout skutečně pouze pojmem kronika. Kniha zachycuje události dvou planet ovládaných lidským pokolením mezi lety 1999 až 2026 okem spisovatele z poloviny minulého století, děsivou vizi budoucnosti odrážející lidský duch v celé jeho kráse a zrůdnosti. Na Rudou planetu ze Země startují jedna raketa po druhé, expedice za expedicí, snažící se prozkoumat neznámá území nebeského tělesa. Každá ze skupinek se tu setkává různým způsobem s původním obyvatelstvem – marťany. Ti si vybudovali v průběhu věků vyspělou společnost plnou výstavních měst, hradů a zámků, umění a vědy, která stojí na základní vlastnosti celé populace – telepatii. 23-003-63

Sbírka sonetů francouzského pokrokového básníka, jehož původní výrazovou formou byl volný verš. Sbírka obsahuje několik skupin znělek (Lidem zítřka, Aféry, O sonetu, Jacquelině) i sonety se samostatnou tematikou. Jde tu vesměs o básně, v nichž se autor klasickou formou verše vyrovnává s některými otázkami současného společenského života, mezinárodní situace i s otázkami vlastního názoru na budoucnost lidstva. S předmluvou Aragonovou. [Guillevic knihu nechtěl vydat znovu.]