Knihu veršů jednoho z prokletých uspořádali Petr Kopta a Jan Vladislav, který je také autorem úvodní eseje, životopisných poznámek a ediční poznámky. Kniha je doplněna dobovým obrazovým materiálem, vzpomínkami současníků, Verlainovými dopisy a dalšími dokumenty vybranými a přeloženýmiopět Janem Vladislavem. Jednotlivé básně jsou překlady z dílen našich nejznámějších básníků a celá kniha patří ke špičce toho, co v KPP vyšlo.
Kniha básní významného překladatele (1927–1983), známého jedinečným přebásněním básní V. Huga, G. Apollinaira, P. Verlaina, A. de Musseta a mnoha dalších. Kniha, kterou z básníkovy pozůstalosti uspořádal, k vydání připravil a ediční poznámkou opatřil Vratislav Färber, shrnuje Koptovy básně ze 40. let, básně vězeňské (v 50. letech byl P. Kopta vězněn), cyklus palachovských básní z roku 1969, příležitostné básně satirické a nepoklesle angažované verše z doby, kdy se Petr Kopta stal signatářem Charty 77. Básně doplňuje několik autorových próz a dokumentárních textů.
Jedno z nejslavnějších děl Raye Bradburyho vlastně není románem. Je to soubor kratších i delších textů, povídek, náčrtů, popisů a příběhových spojek, které se dají pojmout skutečně pouze pojmem kronika. Kniha zachycuje události dvou planet ovládaných lidským pokolením mezi lety 1999 až 2026 okem spisovatele z poloviny minulého století, děsivou vizi budoucnosti odrážející lidský duch v celé jeho kráse a zrůdnosti. Na Rudou planetu ze Země startují jedna raketa po druhé, expedice za expedicí, snažící se prozkoumat neznámá území nebeského tělesa. Každá ze skupinek se tu setkává různým způsobem s původním obyvatelstvem – marťany. Ti si vybudovali v průběhu věků vyspělou společnost plnou výstavních měst, hradů a zámků, umění a vědy, která stojí na základní vlastnosti celé populace – telepatii. 23-003-63
Románová biografie francouzského krále Jindřicha IV. se odehrává ve Francii druhé poloviny 16. století a patří k vrcholům evropského historického románu 20.století. Mohutná románová freska vypovídá vynikajícím způsobem o prvním životním úseku francouzského krále Jindřicha IV. (1553–1610); sleduje ho od dětských let až po rok 1589, kdy se stává panovníkem. Obrazem, zpodobujícím, jak mladý chlapec vyrůstal za velmi pohnutých okolností v moudrého vládce, autor napomínal svou dobu. Psal totiž toto své dílo v emigraci a vydal jej v roce 1935. Historický román je v něm spojen s románem dobrodružným a s psychologickou studií; bohaté panoráma dvorského života je nabito intrikami, tajemnými vraždami i citovou zradou.
Nejrozsáhlejší básní Alkoholů je slavné Pásmo, svým způsobem manifest Apollinairova stylu, ve kterém mísí realitu se snem, minulost s budoucností a opájí se každodenností, modernitou a tepem ulice. Apollinaire svým novým způsobem psaní otevřel dveře i dalším moderním stylům, které nastoupily v meziválečném období.
Básnická skladba francouzského klasika z r. 1880, jejímž základním motivem je Verlainova dočasná konverze na katolickou víru.
Sbírka sonetů francouzského pokrokového básníka, jehož původní výrazovou formou byl volný verš. Sbírka obsahuje několik skupin znělek (Lidem zítřka, Aféry, O sonetu, Jacquelině) i sonety se samostatnou tematikou. Jde tu vesměs o básně, v nichž se autor klasickou formou verše vyrovnává s některými otázkami současného společenského života, mezinárodní situace i s otázkami vlastního názoru na budoucnost lidstva. S předmluvou Aragonovou. [Guillevic knihu nechtěl vydat znovu.]
