Vladimír Marek Pořadí knih (chronologicky)

Tajemná civilizace z hlubin dávnověku.Roku 1521 byla aztécká říše v troskách. Aztékové vládli ze svého města Tenochtitlánu rozsáhlým územím po více než dvě staletí, ale Španělé pod vedením protřelého Hernána Cortése si celé jejich území hodlali zabrat pro sebe. Byl to konec jedné civilizace s bohatou kulturou, přesto však odkaz Aztéků přežívá dodnes. Vydejte se s námi na toulky aztéckou říší. Objevte šokující fakta o lidských obětech a ponořte se do každodenního života Aztéků. Projdete se ulicemi Tenochtitlánu, seznámíte se s rozsáhlým aztéckým panteonem a naučíte se několik autentických receptů z indiánské kuchyně.

Literární prvotina Vladimíra Marka, loutkoherce, filmového a muzikálového herce, člena Divadla Na zábradlí. On sám tuto knížku popisuje takto: „Toto není vybroušená kniha poezie. Pohybuje se od bonmotu k veselému říkadlu až po temnější kousky a černý humor. Mnohé z básní si dělají legraci samy ze sebe, anebo ze mě. Knihu doprovází série fotografií- autoportrétů, které většinou komentují psané slovo. Není to kniha, která má jeden styl, či téma. Je trochu rozsypaná a její hlavní snaha je čtenáře pobavit.“

Madoba-2 je virus smrtonosnější než Ebola: zasažený člověk zemře na masivní krvácení ze všech tělesných otvorů. S děsivou rychlostí se šíří kapénkovou infekcí. Zatím spočívá za nejpřísnějších bezpečnostních opatření v biologickém trezoru výzkumného ústavu na skotské Vysočině, který vede špičkový vědec Stanley Oxenford. Ale jeho syn Kit už má plán, jak se ho zmocnit; nezajímá ho, k čemu chce zákazník nebezpečný virus použít, hlavně že částka, kterou za splněný úkol obdrží, pokryje dluhy z hazardních her. Čas vánočních svátků a sněhová bouře – to jsou okolnosti, které mu hrají do karet. Zpočátku se všechno daří, ale po úspěšné loupeži se Kit a jeho komplicové musejí na útěku před policií uchýlit do domu Stanleyho Oxenforda, kde je na Vánoce shromážděna celá rodina, a syn stane proti otci… Smrtelné nebezpečí, které hrozí nejen rodině, ale také desítkám tisíc lidí, na něž má být spáchán virový teroristický útok, se pokusí odvrátit Toni Gallová, bývalá policistka a nyní šéfka ochranky výzkumného ústavu. Podaří se jí to...?... celý text

Publikace popisuje především účast českých vojákú v mezinárodních misích v Afghánistánu v posledních osmi letech. Hovoří nejen o vojenské, ale i materiální, humanitární a vzdělávací pomoci kábulské vládě.

Ed Vulliamy se narodil a vyrůstal v londýnské čtvrti Notting Hill a vzdělání získal na Oxfordské univerzitě. Jeho žurnalistické počátky jsou spojeny s tiskovou skupinou Mirror a s televizní stanicí Granada, kde působil v programu Svět v pohybu; za tuto činnost získal cenu Královské televizní společnosti. Roku 1986 se stal členem redakce deníku Guardian. Krátkou dobu pracoval na stáži v listě Washington Post. Po návratu do Guardianu píše reportáže z Rumunska, Berlína a Iráku a věnuje se také problematice italské mafie a korupčních skandálů. Jeho zpravodajství z válečných událostí v bývalé Jugoslávii odměnila Granada Cenou pro zahraničního dopisovatele roku 1992. Získal i další uznání britského tisku a Amnesty International.

Od roku 1999, kdy se Česká republika stala členem Severoatlantické aliance, se začaly české ozbrojené síly mnohem intenzivněji zúčastňovat speciálních výcvikových kurzů i studia na elitních školách v zahraničí. Samozřejmostí je výcvik v poušti, v džungli, tundře či velehorách, kde se prověří jejich psychická i fyzická připravenost k boji. O těchto extrémních podmínkách, ale i o historii speciálních jednotek, hrdosti a cti jejích příslušníků, o vytrvalosti a vynikajících výsledcích českých vojáků nejen při přípravě, ale i ve skutečných bojových akcích vypráví tato publikace. Text je doplněn četnými fotografiemi. Speciální výcvik, který absolvují čeští vojáci (většinou příslušníci speciálních jednotek nebo frekventanti vysokých vojenských škol) v rámci NATO v extrémních podmínkách na různých místech světa.

Propagační publikace přibližuje působení českých chemiků, vojenských policistů i lékařů v Kuvajtu a Iráku během roku 2003.

Monografie mapuje historii českoslovenkých a českých výsadkových jednotek od 2. světové války po současnost. První naše výsadková jednotka měla vzniknout ještě před druhou světovou válkou v roce 1939. Vývoj mezinárodních událostí a vytvoření protektorátu Čechy a Morava však tomu zabránily. A tak českoslovenští výsadkáři procházejí výcvikem až v zahraničí. Nejdříve ve Velké Británii a později i v Sovětském svazu, kde je vytvořena 2. čs. samostatná paradesantní brigáda. Prakticky okamžitě po skončení druhé světové války jsou zahájeny přípravy na vytvoření výsadkového vojska. Z původního praporu se v roce 1952 stává výsadková brigáda. Kniha se zabývá nejen více než šedesátiletou historií našeho výsadkového vojska, nemalou pozornost věnuje i současným výsadkovým, průzkumným a speciálním jednotkám Armády České republiky a Ozbrojených sil Slovenské republiky.