Kniha „Nemravné povídky“ je dvacet příběhů napsaných nelítostným satirickým způsobem. Autorka v nich tepe nemravy naší ´civilizované´ společnosti. Některé jsou vymyšlené, jiné čerpají látku ze skutečnosti, kterou důkladně studovala a zjistila, že byla úplně jiná, než se o ní píše v oficielních knihách. Čtenář se musí smát, ale přitom ho často mrazí v kříži. Kdyby autor napsal něco takového ve středověku, upálili by ho za živa. Autorka studovala filmovou dramaturgii v Praze, pracovala nějaký čas jako dramaturg, psala divadelní a rozhlasové hry, později romány s útočným humorem zaměřené proti diktaruře, proti materializmu, násilí a válce. Patřila k tak zvaným „šuplatovým“ autorům. Její jediné ho-noráře byly výslechy. Teprve od roku 1965 mohla díky politické oblevě začít vydávat. Její hry vysílal pražský, bavorský a hamburský rozhlas, její romány byly za pár dní rozebrané. Po sovětské okupaci emigrovala do Švýcarska, nejdřív do Curychu, potom do Lugana. Tam zjistila, že má schopnost léčit energií a otevřela si bioenergetickou praxi. Napsala jedenáct románů a vyléčila řadu pacientů s kterými si univerzitní medicína nevěděla rady.
