Jaroslav Kvapil Pořadí knih

Tento svazek je věnován žánru, který se na přelomu 19. a 20. století na několika textech vyhranil ve vývojově podstatný soubor se specifickým místem v dějinách českého dramatu a divadla. Vedle novoromantické pohádky Zeyerovy s rysy lumírovské poetiky je prezentován text Jiráskův, v němž se prolínají tradiční obrozenské způsoby výstavby sentimentálního dramatu s impulzy divadelní moderny konce 19. století, a konečně text Kvapilův a posléze i Karáskův, blížící se nejvíce soudobé modernistické větvi evropské divadelní kultury. Edice Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč, komentář Dalibor Tureček, Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč.

Jak už napovídá název, jedná se o pohádku, ale úplně "čistá" pohádka to není. Autor ji vypráví ze svého pohledu jako něco, co zažil a ke konci nám sděluje, že takové princezny Pampelišky, hloupé Honzy, lidi z Kocourkova, pyšného prince, smutného otce a starostlivou matku přece najde ve svém okolí. V pohádce nepoužil ani jednu nadpřirozenou postavu. Mluví sice k dětem, ale vypráví "skutečný" příběh. Je o Pampelišce a Honzovi, kteří se společně vydají do světa poté, co Pampeliška uteče z domu, protože ji její otec - pan král chce provdat. Do světa se vypraví zjara a domů se vrací až na podzim, kdy pampelišky odkvétají a takový je nakonec i Pampeliščin osud - vítr ji odnese někam do nebe. I když je Honza silák, zjistí, že všechna jeho síla je teď Pampelišce málo platná.