Antonín Dvořák, Rusalka. Opera o třech jednáních, premiéry 2. a 3.10.1998 v Národním divadle
- 111 stránek
- 4 hodiny čtení







Jaroslav Kvapil podává posmrtně přehled literárního díla své ženy, herečky. Obsahuje její povídky, úvahy, zápisky, dopisy a take autograf herečky
Tento svazek je věnován žánru, který se na přelomu 19. a 20. století na několika textech vyhranil ve vývojově podstatný soubor se specifickým místem v dějinách českého dramatu a divadla. Vedle novoromantické pohádky Zeyerovy s rysy lumírovské poetiky je prezentován text Jiráskův, v němž se prolínají tradiční obrozenské způsoby výstavby sentimentálního dramatu s impulzy divadelní moderny konce 19. století, a konečně text Kvapilův a posléze i Karáskův, blížící se nejvíce soudobé modernistické větvi evropské divadelní kultury. Edice Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč, komentář Dalibor Tureček, Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč.
Taras Bulba, titulní hrdina nejznámější Gogolovy novely, a jeho dva synové Ostap a Andrej jsou příslušníci záporožského kozáctva. Stateční, velkorysí, živelně veselí a oddaní svému lidu. Láska k ženě ale vše dokáže zamotat... Po sedmdesáti letech vychází známá Gogolova novela v novém, živelném a strhujícím překladu Libora Dvořáka a grafické úpravě Pavla Růta.
Pohádkový příběh o krásné víle Rusalce a nahrávka stejnojmenné opery Antonína Dvořáka Rusalka je krásná víla, má dlouhé zlaté vlasy a celé noci může při měsíčku tančit se svými sestřičkami. Přesto není šťastná a místo tance jen smutně posedává na vrbě a pláče. Zamilovala se a jejím vyvoleným není nikdo z nadpřirozených bytostí, ale princ... Až se dočtete na konec pohádky, knížku ještě neodkládejte. Nedozvěděli byste se, proč se Antonín Dvořák učil cpát jitrnice nebo jak vzniká operní představení.
Zlatohlavá pampeliška, nejhojnější květina jarních luk, je jakoby zosobněním sluneční záře. Bývá jí všude plno, dukátky jejích květů vytvářejí zlatožluté mozaiky v zelených kobercích trávy, často se z nich vijí věnečky. Rychle odkvétá a její bílé pápěří pak poletuje ve větru sem tam. Květinový osud předznamenává i osud hlavní hrdinky pohádkové knížky Jaroslava Kvapila princezny Pampelišky. Jak se prostě jmenuje, tak se i prostě chová, a než by se vdala za nechtěného cizího prince, raději uteče ze zámku. Se svým milým Honzou se vydá do světa a spolu prožívají krásné dny plné lásky, spolu čelí i různým protivenstvím. Řád přírody je však mocnější než jejich cit a neúprosně odnáší Pampelišku k jejím květinovým družkám. Příběh plný poezie a krásného jazyka slavil velké úspěchy již jako divadelní hra ve verších, uvedená poprvé roku 1897 v Národním divadle a od té doby nesčetněkrát, rovněž i v televizním zpracování. Jeho knižní podobě dodaly na přitažlivosti poetické kresby významné ilustrátorky Linky Procházkové.