Daniela Hodrová Knihy

Autorka sleduje význam místa a prostoru v literárních dílech, jejich ztvárnění a inspirační působení. Kniha obsahuje např. kapitoly Ráj, Idylické místo, Máchův tajemný prostor, Hora, Tajemný dům, Město, atd.

Literárně-teoretická studie věnovaná problematice románu, jeho folklórnímu původu a vývoji jednotlivých románových žánrů. Kniha shrnuje studie z půlstoletí autorovy tvůrčí aktivity, představující ucelený pohled na danou problematiku: Epos a román (o metodologii zkoumání románu), Promluva v románu, Z předhistorie románové promluvy, Čas a chronotop v románu (Studie z historické poetiky), Rabelais a Gogol (Umění slova a lidová smíchová kultura), Problém obsahu, materiálu a formy ve slovesné umělecké tvorbě.

Poetika literárního díla 20. století. Monumentální dílo z poetiky prózy 20. století. Detailní rozbor poetiky literárních děl (název, postava, kompozice atd.), doložený na stovkách děl světové literatury. Nepostradatelná příručka pro studenty literatury a všechny, kdo chtějí porozumět moderní světové próze. Rozsáhlá kniha pro všechny zájemce o literaturu 20. století představuje systematický a zevrubný výklad jednotlivých prvků a složek literárního díla počínaje jeho knižní a grafickou podobou, titulem, větou a motivem přes rámec, začátek a konec až po kompozici, postavu a poetiku syžetu a příběhu, jemuž je tu přiznána významná tvarově scelující funkce. Opírajíc se o analýzu mnoha děl z české i světové literatury nepředkládá přitom kniha čtenáři systém díla „"na dlani"“, ale proces jeho hledání. Z podstaty takového přístupu pak vyplývá, že samo dílo zde není pojímáno jako cosi hotového, jednou provždy daného, ale jako útvar, který se v různých literárních kontextech a teoretických a čtenářských interpretacích proměňuje. Kniha je prvním svazkem rozsáhlého projektu oddělení teorie literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Kapitoly o dramatu do něj napsaly režisérka Nina Vangeli (* 1946) a literární kritička Lenka Jungmannová (* 1967).

Důmyslně koncipovaný román formou obrazů vyjadřuje pocit neustálého prolínání děje, času a proměnlivosti lidského života. Příběhy postav se neustále proměňují, hrdinové prožívají své trápení, touhy, lásky. Součást volné trilogie Trýznivé město.

V textu významné české spisovatelky a literární teoretičky Daniely Hodrové je město zkoumáno jako charakteristický způsob existence a prožívání světa, nikoli pouze jako téma literárních děl. První část, Čtení a psaní města, se zaměřuje na specifika „textu“ města a způsoby jeho „psaní“, přičemž kapitola Město v síti textů analyzuje dynamiku města a jeho obrazů v textových sítích, zejména pražském (kon)textu. Druhá část, Chůze městem, se věnuje toposům spojeným s chůzí, což je klíčový způsob interakce s městem, a zkoumá postavy chodců, včetně mytických a zavržených. Třetí část, Obývání města, se na základě analýzy různých metafor města (např. město-podsvětí) snaží vykreslit archetypální pojetí města jako dynamického subjektu, který je hluboce propojen s obyvateli, jež jej „čtou“ a „píšou“ svou existencí. Město se tak ukazuje jako cítící celek, nikoli inertní hmota. Subjektivní aspekt města se odráží i ve stylu textu, který je doplněn autorčinými fotografiemi městských skulptur a ukázkami ze světové literatury.

Soubor studií tzv. „pražské tematologické školy“ se zabývá výraznými místy literatury 19. a 20. století (hrad, chaloupka, hospoda, škola a prostor výchovy, vězení, chrám a prostor víry, továrna, věž, pokoj) v české literatuře, kterou však konfrontují se světovým literárním kontextem. Stati autorů Daniely Hodrové, Zdeňka Hrbaty, Marie Kubínové a Vladimíra Macury, kteří se zabývají literární topologií, tj. zkoumáním konkrétního prostoru v literatuře, jsou inspirativní nejen pro poznání naší minulosti a přítomnosti, ale i pro další obory – především filosofii a výtvarné umění. ... celý text

To ne! Devátý? Devátá vlna, ta rozhorlená, poznamenává jedna z hlavních protagonistek tohoto v pořadí devátého z na sebe navazujících románů Daniely Hodrové. Je tomu však spíše naopak – nejde o devátou vlnu, ani o devátý kruh Trýznivého města. Vypravěčka není rozhorlená, ale smířlivá a odevzdaná jako snad nikdy dřív. Svět postav blízkých i vzdálených, skutečných i smyšlených, živých i mrtvých, svět loutek a oživlých předmětů, který již dobře známe z románů Podobojí, Kukly, Théta, Město vidím…, Komedie, Vyvolávání, Točité věty a Ta blízkost, se touto knihou pomyslně uzavírá, je-li to v takovém světě vůbec možné… S upřímností sobě vlastní autorka sleduje osudy, které více či méně dotvářejí ten její; zároveň však nezapomíná reflektovat, „co přichází“ ze světa, jemuž se postupně vzdaluje; ať už z čínského Wuchanu nebo z ukrajinských bojišť. Ještě jednou se shledáme s básnířkou Bohumilou Grögerovou a mistrem Johanem (byť ani jeden z nich tentokrát nestojí v popředí děje), nahlédneme do chaloupky v Petrovicích, světlíku – jednoho z průchodů do jiného světa, i papírového hradu, navštívíme Ostrovy blažených, jsme svědky dvou tragických požárů a jednoho pohřbu. A pak…? Jako by jediným východiskem z tohoto prostoru věčného prolínání minulého s přítomným byl odchod tam, kde čas neexistuje – na Kouzelný vrch, který se však tentokrát nachází daleko od Alp.

Sborník obsahuje studie: Subjekt ve filozofii a umění moderní doby (Aleš Haman); Umělecký subjekt jako sociální role (Aleš Haman); Subjekty a text (Alena Macurová); Zrod moderní subjektivity v poezii a jeho rozpory (Vladimír Macura); Problémy subjektu v poezii „generace buřičů“ (Vladimír Macura); Básnický subjekt v poezii dvacátých let (Vladimír Macura); Tvůrčí subjekt a zobrazený mluvčí v poezii dvacátých let (Marie Kubínová); Sebereflexe tvůrčího subjektu a téma slova v poezii třicátých let (Marie Kubínová); Svědek v poezii Skupiny 42 (Jiří Trávníček); Sebeoslovení v lyrice (Miroslav Červenka).

Poslední román volné trilogie Trýznivé město pojala autorka jako metaromán. Sestupuje nánosy času až do doby svého dětství, navrací se k postavám před. sv. a putuje městem, literaturou, historií a českou povahou, ale především se vyrovnává se smrtí svého otce

Román významné české autorky, ve kterém se vrací ke svým dřívějším literárním postavám, spřádaje další fiktivní příběhy propletené se skutečností. Románem proplouvá mnoho známých postav české kultury, ať již z literárních či hereckých kruhů. Své místo tu tak najde Bohunka (Bohumila Grögerová), Joska (Josef Hiršal), Jiří Kolář nebo Miloš Kopecký. Děj se odehrává stejně jako předchozí příběhy v okolí náměstí Jiřího z Poděbrad, kolem Olšanských hřbitovů i na Pankráci, kde vyrůstal autorčin otec. Hodrová domýšlí osud svých již dříve popsaných literárních postav, jakoby snově až roztržitě vypráví o jejich dalším "životě".