Daniela Hodrová Životopis
Daniela Hodrová se ve své próze věnuje propojování literární vědy a uměleckého psaní. Její romány se často zabývají klasifikací literárních žánrů, zejména rozdíly mezi románem reality a románem fikce. Proslula především svou pražskou románovou trilogií, v níž se snaží plasticky zachytit ducha tohoto středoevropského města a zdůraznit jeho tragické rysy. Vyznačuje se originálním jazykem a hlubokým vhledem do podstaty literárního díla.
Daniela Hodrová (*5.7.1945) je česká literární teoretička a spisovatelka. Narodila se v rodině herce Divadla na Vinohradech Zdeňka Hodra. Po maturitě na střední všeobecně vzdělávací škole pracovala jako asistentka režie a dramaturgie v Divadle Jiřího Wolkra. V roce 1964 byla přijata na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Věnovala se studiu jazyků (čeština, ruština a francouzština) a srovnávací literatury. Studium ukončila v roce 1972, doktorát filozofie však získala až v roce 1977, protože její první dizertační práce nebyla přijata. Pracovala jako redaktorka v nakladatelství Odeon, poté následovala vědecká aspirantura a získání plné vědecké kvalifikace v Ústavu pro českou a světovou literaturu, kde se zaměřuje na problematiku teorie literatury, zvláště románu. K dlouhodobé teoretické práci na otázkách románové prózy v různých dobách a literaturách připojila vlastní uměleckou tvorbu.