Jiří Hanuš Pořadí knih

Jak chápat dějiny a jak jim porozumět? Jak zanikají civilizace a světová impéria? Jaké jsou přednosti a nedostatky národního státu? Proč je nebezpečné náboženství, zejména islámský radikalismus? Jak lze charakterizovat Západ a proč je tolik nenáviděn? Jak se mění chápání českých dějin ve víru současných geopolitických událostí? Na tyto a podobné otázky odpovídá Petru Husákovi Jiří Hanuš, profesor obecných dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jejich rozhovor se týká zásadních politických, ekonomických a kulturních změn, jimiž procházíme. Nemůžeme již tvrdit, že žijeme v nějakém bezčasí – jsme dnes svědky událostí, pro jejichž pochopení potřebujeme novou orientaci v české, středoevropské i světové historii.

Další svazek edice Munice, v pořadí osmý, má široký tematický rozptyl. Zamýšlí se nad člověkem zasazeným do struktur času a prostoru, konfrontuje ho s proměňujícími se hodnotami, společenskými institucemi, náboženstvím, přírodou i chápáním budoucnosti. Důrazem na kulturněhistorické souvislosti nabízí současné fragmentarizované západní společnosti jednotný rámec.

Kniha není vyprávěním pouze muzikologickým, ale plnokrevným svědectvím moudrého muže neomylného citu, mimořádně vnímavého, jenž užívá života a k okolnímu světu přistupuje se snahou porozumět všem zdánlivým či skutečným paradoxům uplynulého století. Na otázky Jiřího Hanuše o Leoši Janáčkovi, o české hudbě a o rodící se české identitě odpovídá Miloš Štědroň poutavě a stěží napodobitelným způsobem. Jeho myšlenky mají spád, jsou řazeny v rychlém sledu za sebou, jako by byly zachyceny bezděčně při soukromém rozhovoru. Tím je překlenut prostor mezi odborným jazykem a jazykem běžného života.

Román, napsaný podle skutečných událostí, o prvním člověku, který byl americkým soudem osvobozen z důvodu rozdvojené osobnosti, přestože spáchal vážný zločin. Tento člověk měl osobnost roztříštěnou na dvacet čtyři tyranů. Jeden z nich byl zlodějíček Philip, další Kevin, zloděj a dealer drog. Jinou byla Adalana, osamělá lesbička, jež používala Billyho tělo ke znásilňování. Zato osmiletý David se staral o jeho neustálou bolest a utrpení. A byli v něm i další muži a ženy, jakož i Učitel, který je všechny svedl dohromady. V této knize vycházející ze skutečného případu se s každou z těchto tyranských osobností čtenář setká – vstoupí tak přímo do oka uragánu jedné rozpolcené mysli.

Autoři publikace se věnují různým podobám moderního českého (československého) státu od roku 1848 do současnosti. Vedle základních charakteristik státu se zamýšlejí nad tím, jaké společenské a národní skupiny určité státní formy přijímaly a které je naopak problematizovaly, nebo dokonce odmítaly. Dospívají přitom k mnohdy překvapivým závěrům. Kniha dokládá mezioborovou spolupráci historika a politologa.

Název románu se týká slibu, který Rachel, matka rodiny Swartových, dala černošské služce Salome: stane se majitelkou domku, v němž na pozemku Swartových bydlí. Manžel umírající Rachel slíbí, že její slib splní. Slib však zůstává téměř 40 let nesplněn… Před námi se postupně odhalují osudy bělošské rodiny stejně jako dějiny Jihoafrické republiky od apartheidu přes nadějný nástup Nelsona Mandely až po současnost.

Kolekce devatenácti esejů z pera významných historiků dokládá rozmanitost vědeckých přístupů. Jejich práce s historickými prameny, základními kameny bádání, je kombinována s etickým i estetickým rozhodováním, které tvoří nezpochybnitelnou součást jejich tvorby. Ta je často překvapující – nejen pro čtenáře, ale pro ně samotné. Představuje totiž velké intelektuální dobrodružství. Nemohou si vymýšlet prameny, nemohou si stanovit svévolná pravidla, zápletky a rozuzlení, jako to může udělat romanopisec. Mohou však napsat vědecké dílo, které je výsledkem tvůrčího přístupu.

Město je protnutím časoprostoru, přeplněné symboly, které odrážejí historii a paměť na státní, regionální i lokální úrovni. Jako místo setkávání lidí je jeho symbolika oživována významnými událostmi, městskými dny, tradičními jarmarky, uměleckými výstavami a pomníky slavným rodákům. Současnost přináší i kreativnější slavnosti, které však stále vycházejí z antropologických konstant. Publikace nabízí podněty z oblasti religionistiky, historie a uměleckohistorie, mapující symboliku městské kultury v historickém kontextu. Tři příspěvky se zaměřují na Brno a jeho symbolickou tvář, což odráží původ publikace jako výstupu z kurzu na Masarykově univerzitě. Čtenáři budou překvapeni množstvím symbolických předmětů a jednání, které lze nalézt v městských stavbách, institucích a lidských vztazích. Obsah zahrnuje příspěvky od různých autorů, které se věnují tématům jako anonymita, město Jeruzalém, velkomoravská hradiska, historie Brna a osudy výtvarných umělců za totality.

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková.