František Zvěřina Pořadí knih (chronologicky)

Vincent van Gogh byl nizozemským malířem a kreslířem. Byl jednou z největších osobností světového výtvarného umění a je dnes pravděpodobně nejznámější postavou nizozemské historie. Van Gogh vytvořil v relativně malém časovém intervalu deseti let zhruba 900 maleb a 1100 kreseb. Van Goghovo dílo bylo za jeho života takřka neznámé (prodala se jen jedna malba necelý rok před van Goghovou sebevraždou). Za života se van Gogh nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí; zejména po výstavě v Paříži 17. března 1901 (11 let po van Goghově smrti).

Svědectví o osobnosti a intimním životě P. Picassa podává žena, která s ním prožila deset let v nejužším svazku. Napsala je za spolupráce amerického výtvarného kritika C. Lakea. Gilotová usiluje o věrný obraz, spojuje úctu k Picassovu dílu a některým jeho osobním rysům s nemilosrdnostípravdy o druhých stránkách jeho povahy, ale neubrání se místy ani bezděčnému protěžování své osobnosti, jsouc svému muži silnou partnerkou v lásce i v umění. Kniha je prosycena barvitým prostředím, které vytvářeli přední světoví umělci, střetávající se v Paříži od posledních let druhé světové války po první roky let padesátých.

Dnes již klasická publikace významného francouzského publicisty, zabývající se politickými, vojenskými a psychologickými aspekty jedné z nejvýznamnějších vojenských operací světových dějin, vylodění Spojenců v Normandii v létě 1944. Její první české vydání v polovině šedesátých let bylo významným nakladatelským počinem, neboť dalo tehdejšímu českému čtenáři masírovanému všudypřítomnou komunistickou propagandou ohledně bojových akcí druhé světové války, možnost aspoň drobně nahlédnout za oponu onoho sovětského monopolu na vítězství ve druhé světové válce. Dnešní český čtenář tak navíc může posoudit, jak výrazně pokročila evropská vojenská historiografie při zpracování dějin druhé světové války za více než čtyři desetiletí. Přesto však zůstávají některé postřehy a závěry francouzského publicisty, ač zčásti dobově i ideově podmíněné, v platnosti.

Podezřelý požár domu na pláži v jižní Francii uvězní dvě mladé ženy. Jedna je bohatá, druhá chudá. Jedna umírá a druhá přežije - je však popálena k nepoznání a trpí úplnou ztrátou paměti. Plastická chirurgie jí daruje hezký nový obličej, ale není jí schopna navrátit paměť nebo alespoň vzpomínky na onu osudnou noc, kdy se stal zločin. Kdo doopravdy je? Vrah, nebo jeho oběť? Hledá odpověď, ale její zjištění jen všechno komplikují...

V Paříži je udělena jedna z nejprestižnějších cen zcela neznámému autorovi. K převzetí ceny se však autor nedostaví a zároveň zjistí, že zločin popisovaný ve vyznamenané knize byl skutečně spáchán. Amatérský detektiv, soudničkář velkého pařížského deníku, pomáhá policii vyšetřovat případ vraždy, jejímž motivem je neukojená literární ctižádost.

Vyprávění o těžké a nebezpečné práci sovětských letců, kteří za Velké vlastenecké války v polárních krajích torpedovali německé konvoje plující po Barentsově moři, a o nutnosti soudružské pomoci v bojích, jež je "prvním příkazem přátelství".

Jejich život v rodině, mezi sebou a v obci, jejich poezie a zábavy, hry i společenské práce.