Zdeněk Hron Pořadí knih (chronologicky)

Kniha Osm posledních přináší soubor osmi nejnovějších sbírek básníka, esejisty a překladatele Zdeňka Hrona. Obsahuje knihy veršů Střípky zrcátka (2013-2014), V zrcadle kamene (2015), Ve víru rorýsů (2016), Šíp se zastavil v letu (2017), Tyrkysový dopis: básně v próze (1978-2017), Zády ke zdi (2018-2020), V čase, kdy ztrácí hlas i krev (2020-2021) a I když noc v očích je (2022-2024). Svazek doplňuje dosud nepublikovaný autobiografický text Tajný životopis ne zcela dospělého kluka, přinášející poprvé velmi cenné osobní střípky z autorova života. Knihu uspořádal a doslov napsal Jan Šulc. Součástí knihy je soupis Hronova rozsáhlého básnického díla, zahrnující jak básnické knihy, tak knižní překlady poezie, edice a doslovy, jimiž autor doprovodil své básnické překlady. Osm posledních vychází k autorovým osmdesátým narozeninám.

Alžběta z Yorku byla nejstarší dcerou anglického krále Eduarda IV. Rusovlasá, krásná a dobrosrdečná dívka je miláčkem celé rodiny, v jejím životě však náhle nastane prudký zvrat, když jí na vrcholu svých životních sil zemře otec. Strýc, neblaze proslulý Richard III., využije jeho smrti k uchvácení trůnu a uvězní v Toweru Alžbětiny dva mladší bratry, oprávněné dědice trůnu, kteří pak beze stopy zmizí. Alžběta musí snášet Richardovy námluvy, aby se stala jeho ženou a tím potvrdila oprávněnost jeho nároku na trůn. Navzdory tomu, že jí král pravděpodobně zavraždil bratry, má za to, že musí jeho návrh na uzavření manželství přijmout. Alžbětu však zachrání Jindřich Tudor, který se Richardovi postaví v bitvě na Bosworthském poli. Po svém vítězství je prohlášen králem a požádá Alžbětu o ruku, aby se mohla stát první královnou tudorovské rodové linie. Manželství je šťastné a plodné a nejenže spojí do té doby vzájemně bojující rody Lancasterů a Yorků – mající ve znaku červenou a bílou růži –, ale vzejdou z něj i čtyři potomci, kteří se dožijí dospělého věku, mezi nimi i Jindřich VIII.

Edward Rutherford si získal a okouzlil miliony čtenářů svými velkolepými, široce pojatými ságami, v nichž líčí historii různých slavných míst po dobu života celých generací. V románu Čína je teď uvádí do bezmezně bohatého a fascinujícího prostředí Říše středu. Příběh se začíná odvíjet v roce 1839 na začátku první opiové války a sleduje čínské dějiny až do pádu císařství. Autor zachycuje proměnlivé životní osudy různých čínských, britských a amerických rodin, zápasících s rozbouřenými vlnami dějin. Při tom svým nezaměnitelným stylem zachycuje velice zasvěcený pohled na čínské dějiny a čínskou společnost, na její odvěké tradice a epochální zvraty jakož i vzestup země do postavení přední světové mocnosti. Jako obvykle jsme zváni na bohatou hostinu oplývající romantickými i dobrodružnými příběhy, hrdinkami i darebáky, boji na život a na smrt jakož i neuvěřitelnými osudy. Edward Rutherfurd na základě mimořádně důkladně probádaných pramenů předkládá velkolepým stylem ztvárněný obraz jedné z nejosobitějších a zároveň nejpozoruhodnějších zemí světa.

Eleonora Akvitánská patřila k předním a zároveň nejspornějším ženským osobnostem středověku. Byla krásná, inteligentní a svéhlavá a za života se o ní šířily nejrůznější, a zdaleka nikoli nepodložené pikantní zvěsti. Vyrostla na nevázaném okcitánském dvoře, na němž působili slavní trubadúři, a dokonce se tvrdilo, že předsedala soudům lásky. Nejprve se provdala za francouzského krále Ludvíka VII. a poté za anglického Jindřicha II., jemuž porodila syny Richarda Lví srdce a Jana Bezzemka. Dožila se dvaaosmdesáti let, ale protivenství a tragédie z mladších let překonala teprve v pokročilém věku a stala se prakticky suverénní vládkyní Anglie.

Kniha Mary Heimannové, která se dostává českému čtenáři do ruky, je na historickou práci nezvykle vášnivá, neúprosná a tvrdá. Popisuje vznik Československa od jeho založení v roce 1918 až po rozdělení v roce 1992 - od začínající demokracie, přes nacistickou okupaci, komunistickou diktaturu, Sovětskou invazi, normalizaci a konečně opět přechod k demokracii. Její největší přednost je právě v tom, že se nesnaží českému nebo slovenskému čtenáři zalíbit. Jako by z každé stránky textu znělo poslání – Historie by neměla být propagandou. Neměla by „vychovávat“ skládáním nepravdivých mýtů o vlastní výlučnosti, hrdinství či utrpení. Neměla by zamlčovat nebo omlouvat. Protože jedině pravda je v historii jedinou hodnotou a měřítkem. A jedině taková pravda může vytvářet společnost v demokracii. Autorka se pokusila zbavit dějiny Československa mýtů a postavila je proto především na narativu národních menšin a jejich vztahu k umělé „československé“ většině. Hlavním tématem se pro ni proto stává střetnutí nikdy neuspokojených nacionalismů, násobený později ještě iracionalitou totalitních ideologií. Jde o netradiční pohled, vymykající se zavedenému pragocentristickému „českému“ vnímání minulosti.

Prvního velkého amerického básníka Edgara Allana Poea, jenž zásadním způsobem ovlilnil svého francouzského překladatele Charlese Baudailera a jeho prostřednictvím pak celé zaměření evropské avantgardní poezie, předkládáme ve svazku Sen ve snu v suverénním přebásnění Josefa Hiršala. Svazek je doplněn básní Havran, kterou přeložil Vítězslav Nezval.

Příběh anglických středověkých královen je živý a vzrušující, plný tragédií, vznešených dramat, a dokonce i komedií. Představuje letopisy lásky, vášní, intrik, vražd, válek, zrad, proradností a smutku, které se doslova hemží hrdinkami, ženskými zloduchy, amazonkami, státnicemi, cizoložnicemi a milenkami. Mnohé samozřejmě pozastřely čas a nedostatek známých podrobností – těch se však přesto dochovalo tolik, že nám umožňují zrekonstruovat různé dramatické příběhy. V této knize si autorka vytkla za cíl shromáždit jednotlivé útržky, zbavit je staletých romantických mýtů a legend a proniknout pod vrstvy středověkých předsudků a pověr zachycených v dobových pramenech až k vyváženějšímu a autentickému názoru na život anglických královen ve století následujícím po dobytí země Normany. Líčení začíná od Matyldy Flanderské, která byla oporou Vilému Dobyvateli při vpádu do Anglie v roce 1066, a vrcholí bouřlivým životem císařovny Maud, jež se považovala za samostatně vládnoucí anglickou královnu a za dosažení svého cíle bojovala až do trpkého konce. Před očima nám vyvstává pět normanských královen jakožto nesmírně vlivných postav a úchvatných povah.

Uprostřed alžbětinské Anglie sní Richard Shakespeare o oslnivé herecké kariéře. Prozatím se díky využívání hezké tváře, obratného kradení a pozoruhodné výmluvnosti protlouká, jak se dá. Vztah ke staršímu bratrovi, jehož hvězda právě stoupá, není vůbec přátelský a poslední zbytky vděčnosti za to, že se Richarda ujal po útěku z rodného Stratfordu, se pomalu, ale jistě vytrácejí. Když se ztratí nenahraditelné rukopisy her, po nichž pase konkurenční divadlo, hrdina knihy je nucen sehrát svou životní roli a ukrást texty zpátky. Při tom se dostává do ožehavých situací v nebezpečných, ale i nejvznešenějších částech a vrstvách Londýna, seznámí se s milou dívkou, podílí se na představení Snu noci svatojánské, uspořádaného u příležitosti svatby lorda komořího a před očima samotné královny Alžběty I. Autor uplatňuje veškeré své vypravěčské umění a udržuje od začátku až do konce čtenáře v napětí. Kniha zřejmě patří k jeho nejpůsobivějším dílům.

Uprostřed životu nebezpečné zápletky. Jsme v Londýně roku 1385. Ve městě plném stínů a strachu, kterým obchází přízrak povstání a jemuž vládne svéhlavý král Richard II. John Gower je občasným básníkem a stálým obchodníkem ožehavými informacemi a utajovanými skutečnostmi. Když mu jeho důvěrník a rovněž básník Geoffrey Chaucer připomene starý dluh, Gower mu nemůže odepřít pomoc. Přítel požaduje, aby pro něho vyhledal pohřešovanou knihu. Gower však neví, že kvůli ní už došlo k vraždě a že může zničit život i jemu. V jejích slovech se totiž skrývá ta nejstrašnější velezrada – spiknutí.

Výbor z básnického díla Bohuslava Reynka vybral a uspořádal Zdeněk Hron, doslov napsal Rudolf Matys. Sbírka je doplněna grafickou tvorbou autora.

Milostný příběh propuštěné otrokyně Antonie Caenidy, která sloužila jako sekretářka matce císaře Claudia, se v různých peripetiích prolíná se životními osudy neznámého venkovského patricije Vespasiána, který teprve po vytrvalém a naléhavém přemlouvání vlastní matkou přišel do Říma zahájit svou úřednickou kariéru, aby se po nekonečných politických zápasech a intrikách nakonec stal císařem. Román předchází falconovskému cyklu a sama autorka ho pokládá za svůj nejlepší.

Průkopnická studie Christiana Wolmara, který se v britských médiích zabývá historií dopravních prostředků, nazvaná Vlaky a války, je věnována nepochopitelně zanedbávanému aspektu novodobých dějin, totiž vlivu, jaký měl na moderní způsob vedení války vznik a rozvoj železnic. Ten se podle autorových zjištění projevoval především v urychlení přesunů vojenských jednotek a v zásadním zlepšení týlového zabezpečení armád válčících stran, které díky železniční dopravě už nebyly odkázány na místní zdroje. Autor sleduje své téma od prvního železničního transportu britských vojáků vyslaných potlačit nepokoje v Irsku a pokračuje dál před krymskou, americkou občanskou, prusko-rakouskou, prusko-francouzskou, búrskou, rusko-japonskou, první i druhou světovou až po korejskou a vietnamskou válku. Neponechává stranou ani podíl železnic na holocaustu.

Román o Eleonoře Akvitánské. Píše se rok 1152 a krásná třicetiletá žena s nepočetným ozbrojeným doprovodem ujíždí s větrem o závod po území dnešní Francie směrem na jih. Nechává za sebou korunu, dvě malé dcerky a rozpadlé manželství s francouzským králem Ludvíkem VII., který připomínal spíš mnicha než světského panovníka a rozhodně nebyl příliš zdatným milencem. Tou ženou je akvitánská vévodkyně Eleonora a jde jí výhradně o návrat do vlastních rozsáhlých držav a o sňatek s mužem, jehož miluje – s Jindřichem Plantagenetem, jemuž je osudem předurčeno, aby se proslavil coby anglický král Jindřich II. Jejich svazek se zakládá na tělesné přitažlivosti, ale umožní vytvoření skvělého impéria, rozkládajícího se od Skotska až k Pyrenejím. Z něho rovněž vzejde ďáblovo pokolení Plantagenetů – včetně králů Richarda Lvího srdce a Jana Bezzemka – a snad nejnechvalněji známé bouřlivé manželství v dějinách.

Výběr esejů pěti významných britských a irských autorů (filozofů, spisovatelů, dramatiků, novinářů) poskytuje barvitý a užitečný přehled dějin ostrovní esejistiky, co se týče odlišného stylistického zpracování, výběru témat a historického období vzniku jednotlivých textů. Počínaje rozvahou zakladatele novověkého empirismu sira Francise Bacona na téma lidské ctižádostivosti, přes odlehčenou satiru Thomase Dekkera, v níž tento alžbětinský pamfletista vypomáhá elegánům radou, jak se chovat v divadle, či sarkasmus z pera Jonathana Swifta nabízejícího nemilosrdné řešení, jak naložit s novorozenými dětmi žebráků, po kritické eseje „krále paradoxu“ G. K. Chestertona, s humorem a nadhledem rozebírajícího nedostatky, absurdnost a nelogičnost lidského chování a fungování společnosti obecně. Zkusme se tedy začíst do myšlenek, které nám mohou pomoci reflektovat dnešní stav společnosti.

Tygře, tygře planoucí, Lesem černým za noci, Čí ruka nesmrtelná Stvořila krásu tak děsivou? Verše Williama Blakea jsou živé dnes stejně jako v 18. století. V Americe se William Blake stal kmotrem Beat Generation, v Čechách ho obdivoval Julius Zeyer i Josef Váchal. Jeho Tygra zpívali i The Plasic People of the Universe. Pod povrchem na první pohled jednoduchých naivních dětských říkanek se skrývají základní psychické i etické problémy, jejichž řešení nepodléhá toku času. Výbor Tygře, tygře, žhavě žhneš vychází z překladů Zdeňka Hrona uveřejněných v knize Napíšu básně kytkám na listy (Paseka, 1996).

Scarlett se odmítá smířit s tím, že by ji Rhett navždy opustil - nemá o něm žádné zprávy a situace je pro ni tím obtížnější, že se od ní odvrátili všichni staří známí z Atlanty. Ani Tara jí nepřináší takovou útěchu, po jaké toužila. Rozhodne se proto vrátit do Atlanty a doufá, že se tam objeví Rhett. V Charlestonu se s pomocí svých tetiček seznámí s Rhettovou rodinou. Dělá všechno pro to, aby ji uzavřená charlestonská společnost přijala a Rhett konečně pochopil, že oni dva patří k sobě. Od manžela se jí však dostává jen odmítání a chladu. Přesto se nevzdává a je rozhodnutá získat Rhetta za každou cenu - i kdyby ji to mělo stát život.

Závěrečná část trilogie navazující na předcházející sbírky Blboun nejapný a Škvírou v žaluzii je formou a zčásti i tématikou obdobná. Co ji odlišuje, je přibývající touha po tom pokračovat. Touha tolik známá většině z nás, přičemž zacházet s ní tak vědomě a přetvářet její intenzitu tak osobitým způsobem dokážou jen málokteří. Příslovečná řeka v dešti nabírá v zorném poli autorova nitra bezpočet podob, až prolne do samotného pozorovatele a na oplátku sděluje cosi ona jemu — řečí dešťových kapek dopadajících na vodní krajinu, které jednou dětsky šplouchají, jindy marnotratně popichují, krutě bodají či dekadentně ševelí…

První reprezentativní výbor z veršů u nás opomíjené osobnosti, která reprezentuje první generaci anglického romantismu.

Nová sbírka současného významného anglisty obsahuje verše, které vznikaly v letech 2004-2005. Hronův cyklus je silně diktován snahou zachytit bilanční výpověď, která je navíc poznamenána předtuchou smrti. Toto vymezení se objevuje prakticky od prvních autorových obrazů, v nichž například "strom odrostlých let hoří zaživa / a hroudy popelaví v jeho stínu". V těchto krizových hodinách, jejichž příčinou je mrtvice, nabývá Hronova poezie až tragických rozměrů. Pro autora "zešedivěl sníh" a jeho život se proměňuje v bezmocné čekání, v němž "hasne dech". Pochmurné tóny se v Hronových verších objevují i v okamžicích, kdy hovoří o lásce: i tento pojem je totiž neúprosně spojen se skonem člověka. Přítomnost zániku, lépe řečeno jeho očekávaný příchod, charakterizuje i autorova forma: lze ji považovat i za určitý druh epitafu, který je většinou komponován ve stručném a strohém čtyřverší, založeném na rýmové shodě i na rytmickém taktu. Někdy však do tohoto útvaru autor záměrně zařadí až skřípavě disharmonický tón a ještě více tak podtrhuje kontury lidské tváře, která cítí stále silnější nutkání skrývat se pod maskou, v níž zanedlouho vstoupí do galerie "ksichtů" a přiblíží se tak vyhynulým živočichům - v tomto případě blbounovi nejapnému.

Soubor veršů, který pod názvem Skrytý poklad vybral a uspořádal básník a překladatel Zdeněk Hron, je průřezem básnictví v českých zemí od středověku po současnost. Editor do svého „klasobraní“ zařadil verše, o kterých sice kdekdo ví ze školních let, ale které se již vytratily ze živého čtenářského povědomí, např. literární texty českého středověku, původní verze písní „Svatý Václave“ a „Narodil se Kristus Pán“, ale i jedinečná díla básnické baladiky: Nerudova „Balada horská“ a „Paní z námoří“ J. Hořejšího, verše J. Mahena ad. Hron zároveň vysvobozuje ze zapomenutí rozsáhlou skladbu „Protichůdci“ obrozeneckého básníka V. B. Nebeského, ale i třeba takovou literární „fajnovost“, jako jsou barokizující hřbitovní nápisy Víta Cízy. Hronův výběr není ovšem uzavřen do české jazykové ulity. Do české poezie právem patří i texty psané jak univerzálním jazykem evropského středověku, latinou, tak především verše psané německy (minesangy Václava II., Rilke, ale i málo známý T. Hoeck, také Franz Kafka a Adalbert Stifter) a rovněž anglicky (např. evropsky proslulá koleda „Good King Wenceslas“). Takto široce koncipovaný výběr poskytuje čtenářům cennou příležitost spontánně a přímo, bez nadbytečných literárněhistorických zprostředkování, konfrontovat básnické hodnoty nejrůznějších dob a duchovních proveniencí a v případě textů psaných v cizích jazycích i porovnávat jejich „zrcadlovou“, dvojjazyčnou podobu.

Škvíra v žaluzii je bezprostředním pokračování předchozí sbírky Blboun nejapný. Co všechno se dá zachytit v průzoru lecčíms zúženém? Během dvou let dalšího životního poločasu se při zdánlivém i skutečném omezení lidských možností básníkovi zjevuje poznání o to úsečněji a přesněji, oč více si jeho zaclonění lidskou společností a nánosy fyzických neduhů uvědomuje. Stále (nebo konečně až teď) je tedy k nalezení mezera pouštějící nás dál, do níž lze však pouze některým se ctí vejít, nikoli se jen úlevně vtěsnat, a uskutečnit v ní akt své existence Tentokrát dochází k jejím objevům v podhoubí prorostlém nocí a dnem, samotou a sounáležitostí, slastným i bolestným. Obrací-li se básník čestně tváří v tvář k lásce, jde o počin vzešlý z nastalého ticha v něm. Z ticha přetvářeného v úkazy jindy spatřitelnými snad mezi jedinými dvěma díly žaluzie

Antologie obsahuje ukázky z tvorby současného významného skotského básníka. Výbor je rozdělen do dvou základních částí: v té první se nacházejí autorovy verše z jeho proslulé prvotiny „Terryho ulice“ z roku 1969, ve které ojedinělým způsobem zachytil život v dělnické čtvrti severoanglického průmyslového města, v němž tehdy sám žil. Dunnův pohled vzdělaného člověka na všední svět obyčejných lidí koresponduje s jeho zájmem o sociální a politické otázky: banalita nelehkého údělu člověka je popisována syrovým a drsným jazykem, jenž však v některých fázích dokáže zjemnit danou realitu a propůjčuje ji tím osobité poetické kouzlo. Tak je tomu třeba v básni, v níž autor sleduje „mladé ženy v natáčkách“, jejichž největší zábavou je navštěvovat vdanou kamarádku či společný poslech dobových hudebních hitů. Tuto stereotypní bezútěšnost však Dunn zároveň mění v touhu po verbálním i smyslovém kontaktu s těmito dívkami: chce „cítit jejich dotyky“, „poznat, jak žijí“, prostě „něco nového se dovědět“. Druhý oddíl pak obsahuje Dunnovu tvorbu z dalších období: i tady autor dokazuje, že v ní umí zvládnout jak vypravěčskou polohu, tak i své oblíbené literární formy, mezi něž patří sonet nebo elegie.

V roce 1926 zorganizovala Emily Sandsová, mladá nadšenkyně pro egyptologii, výpravu, jejíž cílem bylo najít ztracenou hrobku staroegyptského krále Osirise. Jejím jediným vodítkem byl starobylý papyrus a amulet Oko boha Re, který jí daroval tajemný mladý muž v Luxoru. Výprava však po několika měsících, když se zdálo, že jsou už téměř u cíle, náhle záhadně zmizela bez stopy. O sedmdesát let později dostane praneteř Emily Sandsové balíček s dokumenty svojí pratety, mezi kterými je i její deník. A právě ten se praneteř rozhodne poskytnout vydavatelství na vydání v naději, že to pomůže získat nějaké nové informace o osudu výpravy. Nádherná, jedinečná výpravná velkoformátová kniha s deskami v zlaté barvě a vsazenými barevnými sklíčky – imitací drahých kamenů, ve které se skutečné údaje a fakta prolínají s příběhem výpravy ve formě deníku, obsahujícího nákresy, mapy, dobové pohlednice, otvírací modely, 3-D artefakty a egyptskou hru senet (uvnitř knihy je popis hry + obálka s figurkami).

Vedle Michny a Bridela třetí tón v barokním akordu naší edice antologie Co Bůh není, mrzí mne přináší kromě duchovní lyriky z četných kancionálů (Šteyer, Božan, Kadlinský, Komenský) rovněž výběr ze sporadicky dochovaných ukázek reprezentujících různé žánry světské poezie: milostnou (Sborníček Anny Vitanovské), pastýřskou (anonymní, Rosa), kavalírsky společenskou (Šlik, Černín) a satiricky litanickou (Kocmánek, Košetický).

Měla to být válka, jež by nakonec vedla k ukončení všech válek, a ve skutečnosti začala v 11.15 dne 28. června 1914 na přední výspě Rakousko-uherského mocnářství zvané Sarajevo. Oficiálně skončila téměř pět let poté. Neoficiálně ovšem nekončila nikdy – hrůzy, které zažíváme dnes, se zrodily právě z ní – z první světové války. Válka po sobě zanechala miliony zmrzačených či mrtvých – civilních osob i vojáků. A rovněž nám přinesla/dala k dispozici/vložila od rukou nové technické prostředky vhodné k zabíjení: tanky, letadla a ponorky, spolehlivé rychlopalné kulomety a polní děla. otravné bojové plyny a chemickou válku. Přinesla nám ponorkovou taktiku vlčích smeček, strategické bombardování, neomezenou bezohlednost vůči civilistům a kruté zacházení se zajatci. A především od základů změnila náš svět. Po jejím skončení se zhroutily odvěké říše, padly monarchie a obyvatelstvo na mnoha místech v důsledku změny státního zřízení a zeměpisných hranic zcela ztratilo národní identitu. Nestabilita nabyla institucionální podoby a nepřátelství se začalo pečlivě pěstovat. Společenské uspořádání podlehlo doslova seismickým otřesům. Mravy, vystupování, kodex chování, literatura a ostatní obory umění, vzdělání a třídní rozdělení – to vše bylo postiženo záplavou změn. Se zřetelem na všechna uvedená hlediska lze tvrdit, že dvacáté století se zrodilo v dopoledních hodinách dne 28. června roku 1914.

Výbor z veršů jednoho z největších českých prozaiků, který byl rovněž vzácným básnickým následovníkem Karla Jaromíra Erbena.

Námořní vzpoury ve dvacátém století: mezinárodní souvislosti. Edičně připravili Christopher M. Bell, Bruce A. Elleman Autoři vybrali z velmi bohaté historie námořních vzpour jen události významnější, s větším ohlasem, do kterých byly zapojeny posádky více lodí. K námořním vzpourám často vedla jen značná nespokojenost lodníků se způsobem života ve válečném námořnictvu, nekvalitní stravou nebo obecně špatnými podmínkami na lodích (bitevní loď Potěmkin). Některé vzpoury měly ale i vážnější, širší souvislosti. Neklid na palubách jen odrážel celkově složitou hospodářskou či vojensko-politickou situaci v dané zemi a době (Boka Kotorská 1918, "rudí námořníci" a zánik německého císařství 1918, vzpoura v chilském námořnictvu r. 1931). Poněkud odlišnější důvody (rasismus, diskriminace) podnítily vzpouru v kalifornském přístavu Port Chicago v r. 1944 a vyvolaly povstání v královském indickém námořnictvu v r. 1946. Fotografie, poznámky, rejstřík.... celý text

Po studiu na technice a po zážitcích z první světové války dlouholetý dopisovatel Lidových novin v Paříži. Prozaik a básník, s malířem Josefem Šímou člen surrealistické skupiny Le Grand Jeu, se ve vrcholné sbírce Mezopotamie (1930), jejíž kompletní text v tomto výboru přetiskujeme, dopracoval zcela osobitého světa a jazyka, oné šaldovské „géniovy mateřštiny“, již si nelze s nikým splést. Podlehl rakovině a stal se posledním mrtvým pochovaným na píseckém židovském hřbitově, který byl po čase sám „pohřben“, aby nepřekážel rozvoji socialistické výstavby…

Dvě nejnovější Hronovy sbírky V hadím větru a Ohňostroj bez tmy vycházejí k životnímu jubileu v jednom svazku.

Do rukou českých čtenářů se dostává vynikající životopis Pabla Picassa od Patricka O’Briana, který je jednou z nejrozsáhlejších biografií o tomto umělci. O’Brian podrobně zkoumá Picassovy středomořské kořeny a jejich vliv na jeho osobnost a tvorbu. Picasso byl nesmírně produktivní malíř, který žil až do devadesáti let a vzbuzoval neustálý zájem veřejnosti. O’Brian, který se osobně znal s Picassem, zachycuje jeho vnitřní protiklady: byl tvrdý i něžný, lakomý i velkorysý, citlivý i chladný. I když si užíval slávy, chránil si své soukromí. V pozdějších letech svého života sice vyznával komunistické ideály, avšak O’Brian tvrdí, že si zachoval zbytky katolického pohledu na svět. Picassův život byl plný intenzivních emocí a chaosu, kde se prolínaly sex, peníze, jídlo, pití, přátelství, hádky, komedie a tragédie. Byl to člověk, „jenž byl téměř stejně nádherný jako slunce“, ale žil sebespalujícím životem. Čtenář si z této biografie odnese silný dojem o umělci, jehož životní osudy a dílo byly stejně fascinující jako jeho osobnost.

Knížka Churchillovo válečné vůdcovství s podtitulem Neustále dotírejte, sekýrujte a kousejte přináší text historické přednášky pronesené na Torontské universitě. Tato každoroční přednáška, konaná k uctění památky Barbary Frumové, se věnuje tématům s aktuálním zájmem v historických souvislostech a je vysílána Radio One kanadské společnosti CBS. Přednáška nabízí pronikavý pohled na vůdcovství Winstona Churchilla během druhé světové války, napsaný největším znalcem tohoto britského politika. Martin Gilbert odhaluje lidskou stránku Churchilla, který, ač často citlivý a utrápený, našel sílu vést svůj národ z nejtemnějších časů k vítězství nad silným nepřítelem. Čtenáře jistě zaujme srovnání Churchillovy taktiky s postoji dnešních politických vůdců. Sir Martin Gilbert, spoluautor oficiálního životopisu Winstona Churchilla, je jedním z nejvýznamnějších historiků moderní doby. Napsal celkem třiasedmdesát knih, včetně biografie Churchill: Životopis a uznávaných prací o světových válkách. Je čestným členem správní rady oxfordské Merton College a významným členem Hillside College v Michiganu. Jeho webová stránka je www.martingilbert.com.

Antologie české poezie z přelomu 19. a 20. století.

Kniha Anthonyho Summerse "Arogance moci" je zatím nejnovější biografií amerického prezidenta z přelomu šedesátých a semdesátých let dvacátého století, za jehož éry byla ve spolupráci se státním tajemníkem Henrym Kissingerem ukončena vleklá válka ve Vietnamu. Nixonova politická dráha však nakonec skončila v důsledku aféry Watergate neslavně – ústavní obžalobou a nucenou abdikací. Autor bohatě využívá nových pramenů, především oficiálních tajných dokumentů, jež byly v poslední době zveřejněny, a kromě toho vedl rozsáhlou korespondenci a řadu rozhovorů s dosud žijícími aktéry událostí, které v knize líčí. Silnou a čtenářsky jistě velmi přitažlivou stránkou knihy je otevřený pohled do zákulisí americké politiky, především na režiii a průběh prezidentských volebních kampaní, na Nixonovo rozvětvené spojení se světem organizovaného zločinu i tajných služeb, na poměry v aparátu a na fungování politických stran, především Republikánské, na roli spolupracovníků a poradců jakož i na jeho vlastní rodinný život.

Soubor básní z barokní lyriky, především německé.

Soubor vizionářských textů raného anglického romantika William Blakea Prorocké knihy vychází poprvé samostatně a v doplněné podobě. Přeložil Zdeněk Hron.

Koncem dvacátých let Hora svou mélickou linkou a oduševnělým výrazem dospěl k formální dokonalosti a nezaměnitelné podobě svého verše. Tematicky pak v této době čerpá z tradic země a národa, avšak nejsou mu cizí ani verše kantilénového či melodického typu, v nichž dokáže svéráznou poetikou zachytit prchavý okamžik melancholie či atmosféru náladového pocitu.

Životopis císaře Hirohita z pohledu vlivu jeho osobnosti na politické utváření národní japonské identity. Šlechtický původ panovnické dynastie a tomu odpovídající pečlivá výchova a vzdělání za účelem budoucího převzetí moci byly mladému císaři nenahraditelnou oporou pro výkon monarchické vlády japonskému národu uprostřed politicky nestálého a proměnlivého 20. století. Dramatická zkušenost vojenských operací světové politiky 30. a 40. let byla prubířským kamenem císařova diplomatického umu a jeho strategických řídících dovedností. Období míru vedoucím elitám žádný odpočinek nepřináší. Následující poválečná léta odvíjející se v očích společnosti normalizačním tempem byla pro panovníka každodenní praxí diplomatických jednání a rozhovorů, uzavíráním bezpečnostních smluv a snahou o ochranu křehkých mírových mezinárodních vztahů.

Příznivě přijímaný jednodílný životopis Churchill z pera Martina Gilberta se čte jako dobrodružný příběh. Sleduje životní osudy Winstona Churchilla od narození až k okamžikům životních triumfů. Dramatičnost jeho životní dráhy plné vzrušení je všudypřítomná stejně jako nesmírné přednosti, jež projevoval jak v době míru, tak za války jakožto řečník i jako muž nadaný výjimečnou prozíravostí.Martin Gilbert nám předkládá živý portrét a využívá k tomu Churchillovy nejosobnější dopisy i vzpomínky současníků, přátel stejně jako soupeřů, nahlíží do zákulisí některých nejbouřlivějších a nejúžasnějších politických událostí naší doby, jimž dominují obě světové války a jež vrcholí obdobím železné opony a vodíkové bomby.

Výbor z celoživotní básnické tvorby významného anglického básníka 20. století, jehož dílo výrazně ovlivnilo vývoj moderní britské poezie.

Svazek obsahuje sbírku veršů známého anglisty a překladatele, inspirovanou autorovým pobytem ve Velké Británii v roce 2000. O charakteru sbírky napovídá i její dedikace Ivanu Blatnému a Ivanu Jelínkovi, která je adresována dvěma významným českým literárním exulantům. Hron se cítí jako rozený anglofil, přesto je však nucen všimnout si negativních změn v anglické společnosti, které záporně poznamenávají život nejen exulantů, ale i dočasných návštěvníků ostrovní říše. Ve své kultivovaně a vyhraněně napsané sbírce však autor nicméně zdůrazňuje, že i dnes je Británie místem, které má neopakovatelnou atmosféru, města i lidi, pro něž stojí za to se sem neustále vracet.

Verše evokující psychické a etické problémy dneška.

Výbor z veršů, vyplňující mezeru mezi životním bilancováním a sbírkou, kterou autor napsal během své diplomatické mise v Londýně.

Ve svazku nazvaném Angličtí metafyzičtí básníci se čtenář setká s ukázkami poezie největších jmen anglické poezie z konce šestnáctého a z první poloviny sedmnáctého století – Raleghem, Donnem, Shakespearem, Herbertem, Vaughanem, Crashawem, Sucklingem, Cowleym, Trahernem, Miltonem, Marvellem –, kteří reprezentují přechod anglického básnění od vrcholné renesance k manýrismu a později k baroku s celou škálou jeho žánrových možností a zájmů.

- básně mnoholeté noci - Vzhledem k nesporné erudici patří Hron k básníkům vzdělaným a poučeným: svou poezii píše veršem volným i vázaným a obohacuje ji o poněkud zdrsnělou metaforiku, v tomto tvůrčím období provázanou symboly zmaru a zániku. Tematicky čerpá z nejrůznějších okruhů: v této sbírce najdeme po úvodních osmi elegiích, z nichž zcela jasně zaznívá inspirace Jiřím Ortenem, i básně napsané na motivy obrazů předních českých malířů. Vrcholem sbírky je však závěrečný oddíl, v němž autor zaznamenává dusivou atmosféru normalizačního období a kde nalezneme i jeho nejsilnější verše.

Novinkou v řadě překladů anglické poezie je dílo Geoffreyho Chaucera Troilus a Kriseida, které se považuje za první „psychologický román“ v evropské literatuře. Báseň byla napsána někdy před rokem 1385 a svým způsobem dovršuje umělecký vývoj jednoho z hlavních tématických okruhů středověké poezie – příběhů o trojské válce. Je však už plodem huizingovského „podzimu středověku“ a je kromě Románu o růži Guillauma de Lorris poučena díly Petrarkovými a Boccacciovými, která Chaucer znal ze svých diplomatických cest do Itálie. Na rozdíl od naprosté většiny dobových děl nezná apriorní protiženské zaměření. Hrdinkou příběhu lásky v rytířském hávu je Kriseida, jejíž lidský a milostný příběh je psychologicky neobyčejně věrohodný a dodnes platný. Přední znalec Chaucera Barry Windeatt dnes tuto Chaucerovu práci klade hodnotově výše než samy Canterburské povídky.

2. díl rozsáhlého historického románu (Po bouři) sleduje dramatické osudy hrdinky po porážce Konfederace a v době nástupu nového společenského uspořádání. Většina jižanské společnosti zůstává po porážce ochromená a vykořeněná a jen někteří, mezi nimi i Scarlett, se dovedou přizpůsobit novým poměrům a přes pohoršení ostatních se snaží využít jich ve svůj prospěch. Pod tlakem doby se mění Scarlett v bezohlednou a tvrdou ženu, ochotnou podniknout vše, jen aby se vyhnula bídě. Bezohlednost vůči cizím i vlastní rodině jí sice přinese bohatství, ale nakonec se obrátí proti ní samotné. V přepychu a zdánlivě na vrcholu všeho, co chtěla v životě dosáhnout, ztrácí mladá žena skutečnou lásku a hořce si uvědomuje následky svých dřívějších omylů.

Když se Scarlett při výletě na plachetnici málem utopí a skončí s Rhettem ve vášnivém objetí, je si jistá, že vyhrála. Manžel ji však znovu opustí a Scarlett se rozhodne odjet do Savannah, kde se seznámí se svými dosud neznámými příbuznými. A tam ji zasáhne poslední rána - Rhett jí nabízí rozvod jako tečku za jejich vztahem. Tehdy Scarlett poprvé přizná sama sobě porážku a rozhodne se všechno ukončit a začít znovu - už proto, aby nemusela čelit hanbě z rozvodu, když nosí po srdcem Rhettovo dítě... Nový domov nachází v Irsku, rodné zemi svého otce Geralda O Hary, ale stejně jako v Atlantě, i tady se dostává do konfliktů se společností svých předků. A přestože se jí podaří zde usadit, stále palčivě pociťuje, že jí něco chybí. Ten pocit je tím horší, že se čas od času v jejím životě mihne Rhett Butler, připomene jí dávno minulou dobu a zjitří rány, které se dosud nezhojily. Ve chvíli, kdy se Scarlett ocitá na osudové životní křižovatce, se Rhett objeví znovu, odhodlaný porazit každého, kdo by chtěl zmařit jeho úmysly.

Soubor básní z let 1964-1989 představuje významného překladatele z angličtiny poprvé jako osobitého básníka. Vychází s doslovem Josefa Kroutvora.

Odhaduje se, že sedm miliónů lidí zemřelo v Sovětském svazu při hladomoru v letech 1930-1932. Dalších šest miliónů zemřelo v táborech nebo bylo popraveno proto, že situaci kritizovali. Čistky v letech 1934-1938 si vyžádaly mezi sedmi a devíti milióny obětí. Mezi nimi byl milión popravených; jen za jediný rok popravil režim 230 000 lidí, říká chladnokrevná statistika. Zbytek zemřel přepracováním, hladem či epidemiemi v pracovních táborech. V posledním roce čistek jich bylo v celém Rusku sto dvacet pět a v nich osm miliónů vězňů. V letech 1937-1938 přišla Rudá armáda o 35 tisíc důstojníků. Byli popraveni a ani Hitler jich za celou válku nezabil víc. Kompletní odhady se liší, ale ty nejodvážnější hovoří o šedesáti miliónech obětí v míru. Za to všechno může především sovětský systém. I za to, že do čela rozvojové země instaloval sadistického paranoika. Josifu Vissarionoviči Stalinovi, zjizvenému kulhajícímu neúspěšnému seminaristovi, jsou připisovány největší zločiny v historii lidstva. Nemenší měrou jdou na vrub z řetězu utržené komunistické moci.

Nejdůležitější události z dějin britské koloniální expanze v chronologickém uspořádání.

Reprezentativní výbor poprvé představuje českému čtenáři básnickou tvorbu slavného anglického renesančního básníka, prozaika, vojáka a cestovatele.

Rozsáhlá monografie líčí Speerovo dětství, studia architektury, nástup k moci, nacistickou mašinérii, poválečné věznění i jeho postoje na konci života. Stěžejním tématem zůstává analýza niterného procesu, kterým se přední nacista vyrovnával s vlastním svědomím.

Autor sleduje významná období dějin svého rodného města od založení města po smrt T. G. Masaryka, a to především z hlediska vztahů a vzájemného působení příslušníků čtyř národnostních skupin, podílejících se na společenské, duchovní a kulturní atmosféře centra Evropy - Čechů,Němců, Židů a Italů. Práce je zároveň vědomou, jemně ironickou polemikou s Ripellinovou Magickou Prahou, neboť oproti mystickému, romantickými mýty opředenému městu zdůrazňuje Prahu racionální, Prahu exaktních věd a byrokratických úředníků. Text je doplněn obsáhlou bibliografií a jmenným i věcným rejstříkem. Z anglického originálu přeložil Zdeněk Hron. V českém jazyce vydání 1.

Vyprávění anglického státníka o jeho životních začátcích.

Volné pokračování románové ságy Jih proti severu. Autorka dále rozvíjí osudy hlavních postav Scarlett a Rhetta, tentokrát se děj odehrává v Irsku, zemi, odkud se Scarlettin otec kdysi vydal do Ameriky za svobodou a lepším životem.

S anotací „jak bylo nacistické Německo izolováno a napadeno ze všech stran“. V tomto svazku Churchill zachycuje období od června 1943 do začátku června 1944, ve kterém protihitlerovská koalice slavila velká vítězství (bitva u Kurska, vítězství v Itálii, krach německé ponorkové války v druhé bitvě o Atlantik, americké ovládnutí Pacifiku). Velká část svazku je také věnována průběhu Teheránské konference) a přípravě vylodění v Normandii.

S autorovou anotací „jak velké demokracie triumfovaly a to jim umožnilo, aby se znovu dopustily hloupostí, které je už jednou málem stály život“. Svazek začíná popisem vylodění v Normandii dne 6. června roku 1944 a pokračuje líčením drtivých úspěchů protihitlerovské aliance na všech frontách, které vedly ke kapitulaci Německa 8. května 1945 a (po svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki) Japonska 2. září 1945. Velká pozornost je v knize věnována průběhu Jaltské a Postupimské konference, na kterých se začaly projevovat rozpory mezi spojenci, jejichž důsledkem byl rozpad aliance a rozpoutání tzv. studené války a vznik železné opony (odtud slovo tragédie v názvu svazku).

První dva díly Milliganovy válečné trilogie. První díl je inspirován autorovým nástupem k dělostřelectvu a pobytem ve výcvikovém táboře. Díl druhý se odehrává během nasazení v severní Africe. Vtipný a zábavný deník britského vojáka líčí období armádního výcviku v roce 1942 a posléze vylodění a boje v Africe až do vítězného konce. Kniha je znamenitá a inteligentní protiválečná satira, humor v popisu vojenského života a tuposti armádní mašinérie připomíná české klasiky: Haška, Škvoreckého a Švandrlíka.

S autorovou anotací „jak Britové pokračovali v boji, oděni do strádání, dokud sovětské Rusko a Spojené státy nebyly vtaženy do velkého konfliktu“. Ve svazku jsou popsány válečné operace na Balkáně, ve Středomoří, v Africe a na Středním východě, německé přepadení Sovětského svazu a vstup USA do války po japonském útoku na Pearl Harbor (období od listopadu 1940 do prosince 1941). ISBN 80-7106-067-4 (soubor)... celý text

S autorovou anotací „jak britský lid hájil pevnost sám, dokud ti, kteří až do té doby byli napůl slepí, nebyli napůl připraveni“. První část svazku se zabývá porážkou Francie (květen – červenec 1940) a druhá průběhem bitvy o Anglii (červenec – říjen 1940), ve které stála Velká Británie sama proti Německu a Itálii. Svazek je pojmenován podle Churchillova válečného projevu, ve kterém řekl: „Nadechněme se ke splnění své povinnosti a chovejme se tak, že i když bude britské impérium trvat tisíc let, lidé budou stále říkat: To byla jejich nejskvělejší hodina“.

Nejnovější supermoderní nadzvukový letoun Straton – 797 má za sebou již několik úspěšných letů. Na jeho palubě se kromě jiných cestujících nachází i John Berry – sportovní pilot dvoumístných letadel. Let probíhá klidně, ale během několika okamžiků se změní v tragédii. Americká armáda totiž provádí tajný test nové zbraně – rakety Phoenix – C7. Kvůli utajení o něm ví pouze několik lidí, což znamená, že posádka Stratonu nemá o testu ani tušení. Peter Matos, pilot, která má střelu vyzkoušet, si nešťastnou náhodou splete Straton s cvičným cílem. Raketa prorazí trup letadla a způsobí silnou dekompresi. V důsledku podtlaku mají všichni cestující poškozený mozek a jsou stále agresivnější. Jediný, kdo srážku ve zdraví přežije, je John Berry, dvě letušky a dva cestující. John Berry se ujme řízení letadla. Když se Matos dozví, že omylem zasáhl Straton, jeho velitel mu rozkáže, aby letoun sestřelil, protože jinak by se o testu dozvěděly sdělovací prostředky. Matos se stále nemůže rozhodnout, ale když zjistí, že Straton někdo řídí, rozhodne se počkat... Berry se zatím spojí s letištěm, ale to mu úmyslně dává špatné instrukce...

S autorovou anotací „jak anglosaské národy svou nemoudrostí, bezstarostností a dobrosrdečností dovolily nositelů zla, aby se znovu ozbrojili“. V první části svazku s názvem Od války k válce se Churchill zabývá obdobím postupné přípravy válečného konfliktu v letech 1919 až 1939 (nástup Hitlera k moci, obsazení Rakouska, Mnichovská dohoda) a v druhé části tzv. podivnou válkou, ke které došlo na francouzsko-německých hranicích v době od přepadení Polska do začátku května roku 1940

Dvojjazyčné vydání novely současného amerického spisovatele o racku Jonathanovi je podobenstvím o lidech-ptácích toužících po poznání a naplnění života, po lásce, svobodě a volnosti. Ani po téměř čtyřiceti letech od svého vzniku neztratila nic na síle a kráse. Tento příběh je napsán pro ty, kdo jdou za hlasem svého srdce a vytvářejí si svá vlastní pravidla... pro ty, které pokaždé potěší, když můžou udělat něco dobrého, i kdyby to mělo být pro ně samotné... pro ty, kdo vědí, že život je ve skutečnosti mnohem bohatší, než by se při povrchním pohledu mohlo zdát... právě ti poletí s Jonathanem výš a rychleji, než si kdy mohli přát.

2. díl rozsáhlého historického románu (Po bouři) sleduje dramatické osudy hrdinky po porážce Konfederace a v době nástupu nového společenského uspořádání. Většina jižanské společnosti zůstává po porážce ochromená a vykořeněná a jen někteří, mezi nimi i Scarlett, se dovedou přizpůsobit novým poměrům a přes pohoršení ostatních se snaží využít jich ve svůj prospěch. Pod tlakem doby se mění Scarlett v bezohlednou a tvrdou ženu, ochotnou podniknout vše, jen aby se vyhnula bídě. Bezohlednost vůči cizím i vlastní rodině jí sice přinese bohatství, ale nakonec se obrátí proti ní samotné. V přepychu a zdánlivě na vrcholu všeho, co chtěla v životě dosáhnout, ztrácí mladá žena skutečnou lásku a hořce si uvědomuje následky svých dřívějších omylů.

Česko-anglický slovník nejužívanějších spojení podstatných jmen se slovesy.

V tomto kouzelném příběhu plném poezie a překrásných ilustrací se dozvíte, jak Richard Bach cestoval k malé holčičce Rae přes tisíce kilometrů pouští a hor a jak zvláštní dárek přinesl. Dvoustránkové barevné ilustrace, každá s vepsaným krátkým textem.

Hlavním hrdinou knihy je chlapec Jim, jediný syn bohatých Britů žijících v Šanghaji. Jeho dětství je rozmetáno internací v zajateckém táboře Lung-chua. Ocitá se zde sám, bez rodičů, které ztratil hned v prvních chaotických hodinách po japonském útoku na Pearl Harbor 8. prosince 1942. Rodiče nakonec nachází až v roce 1945 poznamenané internací a jakoby zcela lhostejné k osudu svého syna. Svět reality a snu, pravdy a dětské představivosti se v Říši slunce prolíná, často plynule a nepostřehnutelně, fantazie přechází v blouznění vyvolané hladem, takže i konec války, symbolizovaný září, jež přes Východočínské moře přinesla Jimovi poselství z Nagasaki, splývá našemu hrdinovi s představou nové, ještě strašnější války.

Výbor z díla alžbětinského básníka Johna Donna v překladu Zdeňka Hrona.

Detektivka, v níž významnou roli při usvědčení vraha má velký oranžový klobouk.

Irského nositele Nobelovy ceny za literaturu, básníka Seamuse Heaneyho, už věru není třeba po návštěvě v Praze představovat. Třetí vydání celoživotního výboru bylo rozšířeno o několik ukázek z jeho nejnovější sbírky.

Vzpomínky na autorovo dětství v Řecku v době druhé světové války popisované v krátkých příbězích obyčejných lidí.

Poezie černé Ameriky 20. století Antologie z tvorby amerických černošských autorů starších i současných. Verše, v nichž dřímají připomínky dávné africké minulosti, zotročených předků z jižních plantáží, jejich písní, tanců a vyprávění, dokládají proces zdomácňování, v němž si černí básníci osvojují americkou realitu s jejími klady i zápory, energií a neklidem našeho století.

Kniha o činnosti Armádního střediska družstva parašutistů, kteří se zapsali do historie československého a světového parašutismu.