Ota Friedmann Pořadí knih

Dvanáctý svazek Sebraných spisů Sigmunda Freuda.

Studie zakladatele psychoanalýzy interpretují různorodou problematiku z oblasti psychoterapie a sexuality. První dva texty se pokouší o zjednodušující výklad podstaty a principů užití psychoanalytické metody. "Tři pojednání k teorii sexuality" prostřednictvím psychoanalýzy zkoumají biologické otázky sexuálního života (deviace, dětská sexualita, puberta). Čtvrtá studie hledá příčiny psychoneuróz z hlediska významu sexuality. "Zlomek analýzy případu hysterie" využívá výklad snů k odhalení skrytých a vytěsněných oblastí duševního života. Závěrečný spis definuje moderní principy psychické léčby.

Kniha z roku 1901 je založená na výzkumech chybných úkonů (zapomínání, přeřeknutí, chybné čtení, přepsání, přehmátnutí atd.). Ty lze podle Freuda racionálně vysvětlit jako produkt činnosti nevědomí, a vyloučit tak pouhou náhodu. Protože chybné úkony projevuje každý z nás, jsme podle autora všichni tak trochu neurotici. Kniha, která není tolik zatížena teorií a je spíše praktická než spekulativní, může sloužit jako vhodný úvod do Freudova učení. Řadí se zároveň mezi vůbec nejznámější Freudovy spisy a je považována za důležitý příspěvek nejen studia psychopatologie, ale i lingvistiky, sémantiky a filosofie. Sigmund Freud (1856–1939), vídeňský neurolog a psychoterapeut, zakladatel psychoanalýzy, třetí nejcitovanější osoba v psychologii 20. století.

Základní práce vědeckého výzkumu snů. Co všechno sen umí a co všechno lze z něj vyčíst. (1900)

K psychopathologii každodenního života: o zapomínání, přeřeknutí, přehmátnutí, pověře a omylu.