Ota Friedmann Knihy

Dvanáctý svazek Sebraných spisů Sigmunda Freuda.

Studie zakladatele psychoanalýzy interpretují různorodou problematiku z oblasti psychoterapie a sexuality. První dva texty se pokouší o zjednodušující výklad podstaty a principů užití psychoanalytické metody. "Tři pojednání k teorii sexuality" prostřednictvím psychoanalýzy zkoumají biologické otázky sexuálního života (deviace, dětská sexualita, puberta). Čtvrtá studie hledá příčiny psychoneuróz z hlediska významu sexuality. "Zlomek analýzy případu hysterie" využívá výklad snů k odhalení skrytých a vytěsněných oblastí duševního života. Závěrečný spis definuje moderní principy psychické léčby.

Kniha z roku 1901 je založená na výzkumech chybných úkonů (zapomínání, přeřeknutí, chybné čtení, přepsání, přehmátnutí atd.). Ty lze podle Freuda racionálně vysvětlit jako produkt činnosti nevědomí, a vyloučit tak pouhou náhodu. Protože chybné úkony projevuje každý z nás, jsme podle autora všichni tak trochu neurotici. Kniha, která není tolik zatížena teorií a je spíše praktická než spekulativní, může sloužit jako vhodný úvod do Freudova učení. Řadí se zároveň mezi vůbec nejznámější Freudovy spisy a je považována za důležitý příspěvek nejen studia psychopatologie, ale i lingvistiky, sémantiky a filosofie. Sigmund Freud (1856–1939), vídeňský neurolog a psychoterapeut, zakladatel psychoanalýzy, třetí nejcitovanější osoba v psychologii 20. století.

Vážený čtenáři! Otvíráš knihu, jež byla napsána již téměř před sto lety. Ovšem i po takových letech lze s úspěchem tvrdit, že v mnohém nebylo toto dílo slavného „moravského" psychoanalytika dodnes překonáno. Nemáme však přitom na mysli jakési sexuální excesy, jimiž měšťácká společnost (i za pozdějšího přispění u nás vládnoucích komunistů) zahalila Freudovo olbřímí dílo. Jeho Výklad snů je totiž základní prací vědeckého výzkumu snů a co se týče honu za „pověstnou" sexualitou, pak sexuální symbolice ve snech nevěnuje Freud ani desetinu celé své čtyřsetstránkové práce, přičemž navíc na těchto pouhých třiceti stranách většinou jen cituje jiné autory zabývající se sny. Téměř třetinu svého díla věnoval Freud oblasti „snové práce", v níž mistrně vysvětluje, jak sen mnohdy dochází k „naprostým" nesmyslnostem a jak právě výklad těchto „nesmyslů" velmi napomáhá k tomu, aby snící porozuměl svému snu. Vydání druhé, upravené

K psychopathologii každodenního života: o zapomínání, přeřeknutí, přehmátnutí, pověře a omylu.